Jak dopadne obchodní boj „hegemonů“ Trendyol a Temu?
6. 8. 2024 09:00Obchodní a marketingové strategie aktuálně dvou zřejmě největších e-commerce platforem Temu a Trendyol, které dobývají Evropu nabízí velmi zajímavý pohled,...
Levná a bezpečná jaderná energie je možná, ale ve většině západních zemí je zakázána. Takhle začíná článek Johna Myerse o jaderné energetice. Níže je pár věcí, které mě zaujaly.
Vyšší spotřeba energie úzce souvisí s rychlejším ekonomickým růstem. Mnoho současných světových problémů je způsobeno vysokými náklady na energii, ať už internalizovanými v ceně, kterou za ni musíme platit, nebo externalizovanými v podobě škod způsobených na životní prostředí. Bill Gates řekl: „Kdybyste si mohli vybrat jen jednu věc, jen jednu, jejíž cenu byste snížili, abyste snížili chudobu, tak byste si museli vybrat energii.“
Ano, nalezení čisté a hojné energie by mohlo zlepšit blahobyt lidí více než vyřešení jakéhokoli jiného problému kromě bydlení. Levná energie by celosvětově mohla zajistit dostatek pitné vody a hojnost potravin pěstovaných pod umělým osvětlením.
Limitem jaderné energetiky není množství uranu. Uran má velký potenciál pro dobré i špatné věci. Důvodem je jeho energetická hustota. Gram uranu může poskytnout asi dva milionkrát více energie než gram uhlí. Britské ponorky na jaderný pohon pohání jaderný reaktor o velikosti sudu, který po dobu 30 let poskytuje dostatek energie pro provoz malého města. Little Boy, atomová bomba, která zničila Hirošimu, byla dlouhá zhruba tři metry a měla průměr necelý metr. Vysoce obohacený uran uvnitř vážil pouhých 64 kg, ale bomba způsobila výbuch odpovídající 16 000 tunám TNT.
Jaderná energie by v zásadě mohla být ideálním zdrojem elektřiny. Uran je široce dostupný ve stabilních a demokratických zemích. Jaderné elektrárny spotřebují méně půdy, práce a zdrojů než solární nebo větrné elektrárny. Netrpí přerušovaností a nespolehlivostí, kvůli které je třeba tyto formy energie zálohovat skladováním nebo alternativními zdroji energie. Jaderná reakce nevytváří kyselé deště, nevypouští oxidy dusíku ani pevné částice, kvůli nimž uhlí každoročně zabíjí miliony lidí. Její neuvěřitelná energetická hustota však přináší i rizika. Jaderné elektrárny nemohou samy o sobě způsobit výbuch jako jaderné bomby, a to ani v nejhorším případě nekontrolovaného roztavení, kdy se jaderná reakce vymkne kontrole a roztaví palivo a další části reaktoru. Přírodní uran obsahuje přibližně 0,7 % U-235. Většina jaderných reaktorů na světě používá obohacený uran, kdy je podíl U-235 zvýšen na 3-5%. Little Boy potřeboval 80% podíl U-235.
Reálné jsou ale úniky radioaktivních materiálů v důsledku roztavení, jiných havárií nebo sabotáží a riziko, že jejich palivo použije nepoctivý subjekt k výrobě jaderné bomby. I přes dosavadní jaderné havárie zůstává jaderná energie velmi bezpečná. Je v přepočtu na kWh vyrobené elektřiny několikaset krát bezpečnější než fosilní paliva.
Kdysi byla jaderná energie všeobecně považována za velkou naději pro budoucnost. Snilo se o tom, že by mohla poskytovat elektřinu, která by byla vlastně příliš levná na to, aby se měřila. Stejně, jako se dnes na některých místech neměří voda nebo stahování dat. Jaderná energie konkurovala cenou uhelné energii v 60. letech 20. století, kdy bylo uhlí nejlevnější, a to i bez jakýchkoli poplatků uvalených na uhelné elektrárny za jejich emise uhlíku, a kdy byla technologie jaderných elektráren ještě v plenkách. Příběh EPA, NRC, ALARA je známý.
Po nehodě Three Mile Island v roce 1979 se veřejné mínění obrátilo ještě výrazněji proti jaderné energii. Přitom skutečný únik radiace byl nepatrný: 2,2 mil. lidí žijících v blízkosti bylo vystaveno dávce podobné jako při letu z NY do LA. Ale veřejnost byla právem rozzlobena, že jí bylo lháno, a ztratila důvěru v jaderné elektrárny. Drasticky zpřísněná regulace, která následovala, měla silnou podporu veřejnosti.
A výsledkem jsou směrnice Agentury pro ochranu životního prostředí pro jadernou energetiku, které platí dodnes. Vyžadují například povinnou hromadnou evakuaci, pokud více než rok po úniku hrozí, že občané budou vystaveni radiaci 5 milliSieverts/rok. To je mnohem nižší dávka než ty, které každoročně zažívají obyvatelé Denveru – nebo Marylandu, Kansasu, Kentucky, Tennessee, Dakoty a Iowy – z přírodního radiačního pozadí ložisek nerostných surovin. Povinná evakuace velkých obydlených oblastí je nákladná.
Dvě třetiny všech nových elektráren zahájených v USA v roce 1966 byly jaderné. Kdyby – podle jednoho z odhadů – výstavba jaderných elektráren pokračovala dále touto trajektorií až do roku 2015, pak by jaderná energie v tomto období vyprodukovala 186 000 TWh navíc. To by stačilo k nahrazení plynové a uhelné energetiky, která mimo jiné vytvořila i 174 gigatun CO2. To by zabránilo 9,5 milionu předčasných úmrtí. Docela vysoká cena za strach.