Česko v pasti NIMBYsmu
Názory
28. 4. 2024 05:50
Restart Česka. Republika v pohybu. Česko musí zrychlit. The country for the future. To vše jsou názvy strategií, jak modernizovat...
Makro v USA lepší než se čekalo, v EMU naopak horší. Tohle je obrázek, který vidíme zhruba od května, tedy nadprůměrně dlouho. Konsensus čeká pro příští rok růst HDP v USA ve výši 1,1 % a v EMU 0,6 %. V případě inflace jsou také překvapení spíše směrem dolů a pro příští rok konsensus čeká, že inflace na obou stranách Atlantiku bude cca 2,5 %. V cenách futures se proto snížila pravděpodobnost zvýšení sazeb Fedu na minimum a první snížení sazeb se posunulo z léta na květen příštího roku. V případě ECB by mělo snížení sazeb být doručeno o měsíc dříve. Trh aktuálně očekává, že se sazby centrálních bank dlouhodobě usadí na úroveň tří procent v případě ECB a 4,5 procenta v případě Fedu a ČNB.
Zdroj: ČS 
Zdroj: ČS Očekávání růstu ekonomik pro příští rok v pozitivních číslech naznačuje, že trh dává najevo, že jsme se vyhnuli recesi. Která měla být navíc nejvíce očekávaná v historii. Ne nutně a rizika jsou vychýlená směrem dolů především pro EMU. Kompozitní (průmysl a služby) index nákupních manažerů naznačuje pokles mezičtvrtletního růstu EMU více do záporných čísel.
Zdroj: ČS 
Zdroj: ČS 
Zdroj: ČS Pokud jste fanda měnových indikátorů, tak minulá korelace vývoje agregátu M1 a HDP naznačuje ještě prudší pokles ekonomik eurozóny. Průzkum ECB ukázal, že prudce poklesla poptávka po úvěrech ze strany firem. Nicméně v USA jsou také náznaky rizika recese. Nezaměstnanost vzrostla meziročně jen o pár desetinek, ale už i to málo v minulosti znamenalo výrazně vyšší pravděpodobnost recese.
Zdroj: ČS 
Zdroj: ČS A konečně, výnosová křivka je v inverzi. Což v minulosti bylo také dobrým indikátorem recese. A graf ukazuje, že nějakou dobu trvá, než se inverze promítne do poklesu ekonomiky. Často více než rok. Po poklesu inflace na bezpečnější úrovně se centrální banky opět začnou více koukat na růst. Což může vést k razantnějšímu poklesu sazeb, než nyní trh předpokládá.
Hooke 2.0
Skloubení umělé inteligence a vědy má velký potenciál pro radikální zrychlení tempa vědeckých objevů. Už v roce 2022 7 % výzkumných prací ve fyzice a astronomii zahrnovalo AI. Economist ukazuje dvě větvě, jak tento podíl výrazně zvýšit.
První je literature-based Discovery – analýza existující vědecké literatury pomocí jazykové analýzy a hledání nových hypotéz, souvislostí nebo myšlenek, které lidé mohli přehlédnout. Identifikuje nové experimenty, které je třeba vyzkoušet. A dokonce navrhuje potenciální výzkumné spolupracovníky. Co bude stimulovat mezioborovou spolupráci a podpořit inovace na hranicích mezi obory. Také pomůžou identifikovat slepá místa v daném oboru. Připomínám poznatek rekombinantní teorie růstu: mnoho objevů je pouze kombinací už známého.
Robot scientists a self-driving labs – robotické systémy, které pomocí AI vytvářejí nové hypotézy na základě analýzy existujících dat a literatury a následně tyto hypotézy testují prováděním stovek nebo tisíců experimentů. Například v oblasti systémové biologie nebo materiálové vědy. Na rozdíl od lidských vědců jsou roboti méně vázáni na předchozí výsledky, méně se řídí předsudky. A lze je snadno replikovat.
Economist uzavírá: „V roce 1665, v období rychlého vědeckého pokroku, popsal anglický polyhistor Robert Hooke příchod nových vědeckých přístrojů, jako byl mikroskop a dalekohled, jako přidávání umělých orgánů k přírodním. Umožňovaly badatelům zkoumat dříve nedostupné oblasti a objevovat věci novými způsoby, což přinášelo obrovský užitek všem druhům užitečného poznání. Podle Hookových současných následovníků je přidání umělé inteligence do vědeckého instrumentária připraveno udělat v příštích letech totéž – s podobnými výsledky, které změní svět.
Populisté umí tak maximálně zabrzdit ekonomický růst
Populističtí vůdci tvrdí, že zastupují skutečný, obyčejný lid proti nepoctivým elitám. Antiestablishmentová rétorika populistických politiků byla neobyčejně úspěšná v posledním desetiletí. Proto se podíl populistů u moci dostal na rekordní úrovně. Populisté slibují jednoduché recepty na ekonomické, sociální, klimatické problémy.
Zdroj: ČS Manuel Funke s kolegy vytvořili dlouhodobou databázi: 100 let a 60 zemí. Identifikovali 51 populistických prezidentů a premiérů v letech 1900 až 2020. Levice a pravicoví populističtí vůdci vykazují podobné vzorce nástupu, přežití a odchodu a jejich podíl ve vzorku je přibližně vyrovnaný.
Autoři dále zkoumají ekonomické dopady. A ty jsou značné. Po 15 letech je HDP na obyvatele o 10 % nižší ve srovnání s nepopulistickým kontrafaktuálem. Navíc navzdory tvrzení, že populisté sledují zájmy obyčejných lidí proti elitám, rozdělení (nerovnost) příjmů se v průměru nezlepší.
Jinými slovy, hospodářská dezintegrace, klesající makroekonomická stabilita a eroze institucí jdou obvykle ruku v ruce s populistickou vládou. Tak pozor na ně!
