Příliš koncentrované inovace brání vyššímu růstu produktivity

Přitom ale ve skutečnosti pozorujeme několik desetiletí zpomalení růstu produktivity. Druhý tábor komentátorů, který je víc pesimistický, proto tvrdí, že inovace, které měly výrazný dopad na produktivitu, už byly dávno vynalezeny. Zjednodušeně řečeno, teď hlavně inovujeme, jak lépe cílit reklamu. A růst životní úrovně neurychlí.

Ekonomové Daron Acemoglu, David Autor a Christina Patterson nabízejí alternativní vysvětlení zpomalení produktivity, navzdory rozmachu inovací v ICT a elektronice.

Jejich hypotéza, kterou dokázali i kvantifikovat, je založena na myšlence, že technologický pokrok v posledních několika desetiletích byl v jednotlivých odvětvích nevyvážený. A proto se v ekonomice vytvořila endogenní úzká místa, která brzdí celkovou produktivitu.

Například průlomové změny v automobilovém průmyslu, nelze dosáhnout jen zlepšením motoru. Potřebuje doplňují inovace v dalších odvětvích, v celém dodavatelském řetězci, ale vývoj nových technologií. Úzkým hrdlem jsou například baterie. A jsou tomto příkladu endogenní, protože pokrok v jiných oblastech než baterií způsobil, že se baterie staly úzkým místem.

Acemoglu a jeho kolegové proto zdůrazňují, že vyváženější rozložení vědy a výzkumu a technologického pokroku může zlepšit výkonnost agregátní produktivity. Současná úzká místa nabízejí potenciál pro výrazné rychlejší růst celkové produktivity. Jinými slovy, rychlý pokrok v těchto technologiích by mohl umožnit širší zisky, které jsou v současnosti brzděny.

Baterie byly a jsou typickým příkladem úzkého hrdla. Ne náhodou byla Nobelova cena za chemii za rok 2019 udělena Goodenoughovi, Whittinghamovi a Yoshinovi za vynález lithium-iontové baterie se slovy, že jejich práce umožnila bezdrátovou revoluci.

V 50. letech byl úzkým místem tranzistor. Mnohé z hlavních technologií současného internetu, umělé inteligence, mobilních počítačů, digitálního zobrazování, autonomních systémů a dalších technologií aut jsou inovace závislé na tranzistorech. Tranzistor je nejvyráběnějším zařízením v historii: celkem se už vyrobilo cca 13 triliard (10²¹) kusů a další miliardy denně.

GPS je třetím příkladem inovace, která prolomila úzké místo a stala se součástí technologií v mnoha oborech, od informace o čase s atomovou přesností až po chytré zemědělství.

Autoři použili data z 462 zpracovatelských odvětví v letech 1977 až 2007 a 42 nevýrobních odvětví. Odhady ukazují, že větší rozptyl růstu celkové produktivity faktorů (TFP) mezi dodavateli odvětví mělo silný negativní vliv na jeho vlastní růstové příležitosti. Zdvojnásobení rozptylu růstu produktivity u dodavatelů vstupů pro odvětví je spojeno s pomalejším růstem v tomto odvětví téměř o 1 procentní bod. A následně ukazují, že skutečné zvýšení rozptylu růst produktivity mezi klíčovými odvětvími může vysvětlit velkou část zpomalení produktivity. Jinými slovy, pokud by byl vývoj produktivity více vyvážený, potom by růst produktivity, ekonomiky a prosperity byl rychlejší.

Hlavními úzkými místy jsou podle autorů je výroba léků, základních anorganických chemikálií, elektronických konektorů a povrchově aktivních látek, výroba chirurgických a lékařských nástrojů, plynových motorů a průmyslových ventilů.

Technologický pokrok v daném odvětví tedy závisí nejen na inovacích v tomto odvětví, ale i na souběžných zlepšeních v dodavatelských odvětvích. Nerovnoměrné rozdělení inovací se stalo brzdou růstu produktivity. Vyvážené rozložení technologického pokroku mezi jednotlivá odvětví je důležité pro další inovace, růst ekonomiky a životní úrovně.