Pro firmy je připravena miliarda na inovace
Aktuality
27. 4. 2024 05:43
Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo II. výzvu aktivity Inovace Operačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost (OP TAK). Cílem výzvy...
Globální dopad na zaměstnanost: Očekává se, že umělá inteligence ovlivní téměř 40 % pracovních míst na celém světě. Ve vyspělých ekonomikách by mohla ovlivnit přibližně 60 % pracovních míst. Jedinečná schopnost AI ovlivňovat vysoce kvalifikovaná pracovní místa ji odlišuje od tradiční automatizace.
Rozdílné dopady v různých ekonomikách: Vyspělé ekonomiky mohou pocítit jak významná rizika, tak příležitosti plynoucí z AI, zatímco rozvíjející se trhy a rozvojové země, které jsou AI méně vystaveny, mohou čelit méně bezprostředním narušením, ale hrozí jim zaostávání kvůli nedostatečné infrastruktuře a kvalifikované pracovní síle.
Zdroj: ČS Obavy z nerovnosti: V rámci jednotlivých zemí by AI mohla prohloubit příjmovou a majetkovou nerovnost. Může zvýšit produktivitu a mzdy těch, kteří umělou inteligenci dokážou využít, ale zanechat pozadu ty, kteří ji využít nedokážou. Potenciál AI neúměrně doplňovat pracovníky s vysokými příjmy by mohl nerovnost dále zvyšovat.
Tvorba politik a připravenost na AI: Tvůrci politik se musí zabývat výzvami, které AI přináší, a zaměřit se na komplexní sociální záchranné sítě a rekvalifikační programy. Index připravenosti na AI vypracovaný MMF hodnotí připravenost zemí na AI a zdůrazňuje větší připravenost bohatších ekonomik.
Analýza zdůrazňuje naléhavou potřebu vyspělých i rozvojových ekonomik přizpůsobit se éře AI. Vyspělé ekonomiky by se měly zaměřit na inovace v oblasti AI a regulační rámce, zatímco rozvíjející se a rozvojové ekonomiky by měly investovat do digitální infrastruktury a dovedností pracovní síly.
Zdroj: ČS Jak poznáme, že AI zvyšuje produktivitu nebo že AI bude představovat existenční hrozbu pro lidstvo? Ekonomie odpovídá: porostou úrokové sazby.
Zdroj: ČS Podle standardní teorie oceňování aktiv by obě možnosti předpovídaly velký nárůst reálných úrokových sazeb v důsledku tzv. „vyhlazování spotřeby“. Z jednoduché logiky vyplývá, že při očekávání buď rychlého růstu, nebo budoucího vyhynutí budou totiž lidé méně spořit, což zvýší reálné úrokové sazby.
Takže sledujte dlouhodobé reálné úrokové sazby. A pokud porostou, tak buď slavte nebo panikařte, podle vlastních preferencí.
