Profese, které čeká pokles a čínský náskok

U některých profesí AI zařídí výrazné zvýšení automatizace. Například v případě odborníků v oblasti STEM, kreativních, obchodních a právních oborů. Ale autoři očekávají, že v jejich případě půjde spíše o zvýšení produktivity, než výrazný pokles pracovních míst. Zaměstnanost by naopak mohla klesat v oblasti kancelářské podpory, zákaznických služeb a stravovacích služeb.

Jde o odhady pro USA, kde například míra robotizace je nižší než například v Německu, Japonsku, nemluvě o Jižní Koreji. Na druhé straně růst produktivity a konkurenceschopnost, kde USA dosahuje lepších výsledků než EU, bude ovlivňovat výši nově vytvořených míst, ale taky motivaci firem orientaci na náklady, tedy větší míru automatizace.

Čína je schopna je postavit za třetinu času potřebného v jiných zemích. Co? Továrnu na elektromobily. Alespoň podle dat Goldman Sachs. Tím to ale nekončí. Továrna na baterie bude stát v USA o 80 % více než v Číně. Přesto USA masivně investují do výroby a vývoje baterií, protože ví, že tohle musí dohnat. Podle odhadů se USA podaří díky investicím získat alespoň soběstačnost ve výrobě baterií. Ale v produkce lithia zdaleka ne. Tam bude muset spoléhat na vytváření spojenectví s ostatními zeměmi. Třeba s ČR?

Článek Financial Times ukazuje další příklady, jak čínské firmy zabývající se čistými technologiemi představují obrovskou konkurenční hrozbu pro západní výrobní odvětví, včetně starších výrobců automobilů a energetických gigantů.

Stačí se podívat na dnešní svět: Čína je zodpovědná za výrobu přibližně 90 % světových prvků vzácných zemin, nejméně 80 % všech fází výroby solárních panelů a 60 % větrných turbín a baterií pro elektromobily. V případě některých materiálů používaných v bateriích a specializovanějších výrobcích se podíl Číny na trhu blíží 100 %. Čína je hlavním producentem alespoň jedné fáze dodavatelského řetězce u 35 z 54 nerostných surovin, které jsou pro USA považovány za kritické.

Například galium. Tento prvek USA využívají ve vojenství, včetně protiraketové obrany nové generace a radarových systémů. Čína je přitom odpovědná za 98 % světových dodávek. Nebo grafit. Ten se používá v anodách v lithium-iontové baterii. Čína má podíl na zpracování 70 %. K ovládnutí důležitých částí dodavatelských řetězců ještě přidejme, že čínská vláda investovala v letech 2009-2021 do sektoru elektromobilů 125 mld. USD.

Čína v lecčem získala náskok. Co dělat? Investice, geopolitika, podpora inovací, vzdělávání, start-upů, jasné priority vlády, které podpoří a skutečně zrealizuje.