Česko v pasti NIMBYsmu
Názory
28. 4. 2024 05:50
Restart Česka. Republika v pohybu. Česko musí zrychlit. The country for the future. To vše jsou názvy strategií, jak modernizovat...
Zdroj: ČS U některých profesí AI zařídí výrazné zvýšení automatizace. Například v případě odborníků v oblasti STEM, kreativních, obchodních a právních oborů. Ale autoři očekávají, že v jejich případě půjde spíše o zvýšení produktivity, než výrazný pokles pracovních míst. Zaměstnanost by naopak mohla klesat v oblasti kancelářské podpory, zákaznických služeb a stravovacích služeb.
Zdroj: ČS Jde o odhady pro USA, kde například míra robotizace je nižší než například v Německu, Japonsku, nemluvě o Jižní Koreji. Na druhé straně růst produktivity a konkurenceschopnost, kde USA dosahuje lepších výsledků než EU, bude ovlivňovat výši nově vytvořených míst, ale taky motivaci firem orientaci na náklady, tedy větší míru automatizace.
V čem má Čína náskok?
Zdroj: ČS Čína je schopna je postavit za třetinu času potřebného v jiných zemích. Co? Továrnu na elektromobily. Alespoň podle dat Goldman Sachs. Tím to ale nekončí. Továrna na baterie bude stát v USA o 80 % více než v Číně. Přesto USA masivně investují do výroby a vývoje baterií, protože ví, že tohle musí dohnat. Podle odhadů se USA podaří díky investicím získat alespoň soběstačnost ve výrobě baterií. Ale v produkce lithia zdaleka ne. Tam bude muset spoléhat na vytváření spojenectví s ostatními zeměmi. Třeba s ČR?
Zdroj: ČS Článek Financial Times ukazuje další příklady, jak čínské firmy zabývající se čistými technologiemi představují obrovskou konkurenční hrozbu pro západní výrobní odvětví, včetně starších výrobců automobilů a energetických gigantů.
Stačí se podívat na dnešní svět: Čína je zodpovědná za výrobu přibližně 90 % světových prvků vzácných zemin, nejméně 80 % všech fází výroby solárních panelů a 60 % větrných turbín a baterií pro elektromobily. V případě některých materiálů používaných v bateriích a specializovanějších výrobcích se podíl Číny na trhu blíží 100 %. Čína je hlavním producentem alespoň jedné fáze dodavatelského řetězce u 35 z 54 nerostných surovin, které jsou pro USA považovány za kritické.
Například galium. Tento prvek USA využívají ve vojenství, včetně protiraketové obrany nové generace a radarových systémů. Čína je přitom odpovědná za 98 % světových dodávek. Nebo grafit. Ten se používá v anodách v lithium-iontové baterii. Čína má podíl na zpracování 70 %. K ovládnutí důležitých částí dodavatelských řetězců ještě přidejme, že čínská vláda investovala v letech 2009-2021 do sektoru elektromobilů 125 mld. USD.
Čína v lecčem získala náskok. Co dělat? Investice, geopolitika, podpora inovací, vzdělávání, start-upů, jasné priority vlády, které podpoří a skutečně zrealizuje.
