Pro firmy je připravena miliarda na inovace
Aktuality
27. 4. 2024 05:43
Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo II. výzvu aktivity Inovace Operačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost (OP TAK). Cílem výzvy...
„Za velké úskalí současného testování zaměstnanců považuji přeplněná testovací centra na PCR test. Pracovníky, kteří mají pozitivní antigenní test, posíláme okamžitě domů, kde čekají na test PCR. Ten často potvrdí, že je pracovník negativní, ale firma tím přichází o pracovní sílu třeba na 4 dny. Dodnes také nevíme, zda má být pracovník na neschopence, dovolené, neplaceném či placeném volnu,“ upozorňuje Petr Bohinský ze společnosti PCO – hlídací služba. Problémy vznikající s povinným testováním ve firmách, které začalo 1. března 2021, potvrzuje i Zdeněk Novák z firmy NoVy Vacov: „Limituje nás nespolehlivost testů a možnost indikace falešné pozitivity, která vyřadí do ověření PCR testem zaměstnance, za kterého není náhrada.“ V této souvislosti se na Jihočeskou hospodářskou komoru obrací stále více firem, které si nevědí rady, jak evidovat zaměstnance s pozitivním antigenním a následně negativním PCR testem.
Luděk Keist, ředitel Jihočeské hospodářské komory (Jhk), vysvětluje postup, který vychází z mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví: „Doba mezi pozitivním výsledkem antigenního testu do výsledku konfirmačního PCR testu je jinou překážkou v práci na straně zaměstnavatele, za kterou zaměstnanci náleží náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. To ale neplatí, byla-li zaměstnanci současně nařízena karanténa. V takovém případě suspenze pracovního závazku leží na straně zaměstnance. Tomu pak v těchto případech přísluší náhrada mzdy a též mimořádný příspěvek při nařízené karanténě,“ říká a upozorňuje, že to ale opět neplatí v případě, kdy se zaměstnavatel se zaměstnancem dohodne jinak. Během doby nařízené karantény může pracovník být také na home office, umožňuje-li to jeho zdravotní stav a pracovní zařazení, případně může čerpat dovolenou.
Problém je stále i s dostupností antigenních testů. „Testy se shání špatně, ještě hůř, když chcete nějakou značku. Kdo měl zdroje, nakoupil si testy až do června. Levněji díky množstevní slevě. Jelikož ale nikde není specifikováno, jak dlouho budou muset firmy testovat, je těžké něco shánět,“ říká Petr Bohinský, který dodává, že kompenzace od státu ve výši 60 Kč je zcela nedostačující. To potvrzuje i Zdeněk Novák, jehož firma testy obvykle nakupuje kolem 100 Kč za kus. Mimo testů vznikají firmám i další náklady související s testováním, které však v plné výši nesou firmy.
Podnikatelé se shodují, že jednou z největších komplikací je dlouhodobě zmatená informovanost od vlády, která obvykle v pátek večer něco odsouhlasí a v pondělí již firmy musí dané nařízení splňovat. Podobný scénář se stal už vícekrát a samotná organizace naplňující opatření se tak firmám velmi komplikuje. Některé firmy z Prachaticka zase narazily u závodních lékařů, kteří větším podnikům testování odmítli z důvodu své vysoké vytíženosti. Firmy, kterým se podařilo firemní lékaře zajistit, ale často bojují se slazením času testování a harmonogramem vícesměnného provozu. Kromě zvyšujících se nákladů na personální zajištění při testování vadí podnikatelům i nezastropování cen testů a respirátorů a vydělávání některých společností na krizi druhých. „Jediný viditelný efekt je ekonomický profit těch, kteří se na zajištění nařízených opatření podílejí,“ uzavírá Zdeněk Novák.
