Úterý 16. dubna 2024
ikona hodiny1. 1. 2021 09:05

Když se podnikatelé spojí dohromady, mají ohromnou sílu věci měnit

Při jednáních se státem se podnikatelé mohli přesvědčit o síle a respektu, který Hospodářská komora u státu má. Byť se při jednáních nepodařilo vždy dosáhnout stoprocentních výsledků, k pomoci podnikatelům v nouzi velkou měrou přispěla právě Hospodářská komora, říká tajemník jejího úřadu Tomáš Vrbík. I největší podnikatelská organizace v zemi přitom musela letos přejít na výrazně odlišný styl práce a komunikace.

Miroslav Beneš Miroslav Beneš autor

Absolvent Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze (obor Žurnalistika) pracoval od roku 2013 ve zpravodajství České televize. Zde se jako redaktor věnoval převážně ekonomickým tématům, burzovnímu zprávám a tvorbě příspěvků pro pořady Ekonomika ČT24, Byznys ČT24 nebo Události. Od roku 2017 pracuje v Hospodářské komoře, kde se podílí na tvorbě mediální komunikace této instituce. Vedle tvorby tiskových zpráv a organizace tiskových konferencí spolupracuje na obsahu časopisu Komora a je autorem týdenních Newsletterů Hospodářské komory.

Foto: archiv HK ČR Foto: archiv HK ČR

Jak koronavirová pandemie a omezení ekonomiky ovlivnily chod Úřadu Hospodářské komory?

Jako jiné firmy jsme hned v březnu především museli přejít na odlišný styl komunikace, na který jsme běžně nebyli zvyklí. Zaprvé to znamenalo, že mnoho zaměstnanců fungovalo a funguje v různých etapách na home officech. Porady i další provozní záležitosti jsme přesunuli do e-mailové komunikace, případně do online prostředí pomocí videokonferencí. Sám jsem si na to musel trochu zvykat, protože osobní kontakt je pro mne vždy lepší. Bylo to složité zejména v době, kdy jsme prakticky ihned a pouze online museli reagovat na proticovidová opatření ze strany státu i na náměty ze strany členské základny, tedy firem a společenstev. Zejména na jaře platilo, že jsme museli předávat informace firmám, které často tápaly, co která vládní opatření znamenala. Mám pocit, že v tom Komora obstála, protože reakce členské základny byly velmi pochvalné a povzbudivé.

Byla ta situace pro Komoru o to těžší, že kromě pomoci podnikatelů musela řešit i chod vlastního úřadu?

Samozřejmě nás to ovlivnilo a museli jsme učinit některé nezbytné organizační změny. Řadu běžných služeb pro podnikatele jsme každopádně museli výrazně omezit, nebo dokonce úplně zastavit.

Takže šlo i o poměrně výrazný zásah do ekonomiky Hospodářské komory…

Bezpochyby. Omezení podnikatelských aktivit vedlo k výpadkům tržeb a příjmů, na které jsme, ač neradi, museli reagovat. Nemohli jsme pořádat vzdělávací akce, nelétalo se na zahraniční mise a snížila se poptávka po certifikátech a ATA karnetech i službách v oblasti trhu práce nebo podpoře exportu. Proto jsme poměrně výrazně zredukovali naše vnitřní náklady, a to jak snížením počtu zaměstnanců, tak osekáním provozních nákladů. Přes všechny problémy se ale nyní zdá, že hospodaření Komory se podaří udržet v černých číslech.

Zastavme se ještě u boje za podnikatele v době koronaviru. Co konkrétně považujete za největší úspěch?

Velmi dobře se podařilo strukturovat a zpracovávat informace pro podnikatelskou veřejnost, kde jsme podrobně shrnovali aktuální opatření pro podnikatele zasažené pandemií. Kromě informací na webu a v newsletteru jsme rozeslali desítky aktuálních zpráv prezidenta Hospodářské komory do členské základny. O tom, že informace jsou pro podnikatele užitečné, svědčí i návštěvnost webu, kam v první fázi pandemie zavítalo přes 250 tisíc unikátních návštěvníků. Zároveň jsme měli a stále máme velmi dobře vybudovaný tým advokátních kanceláří a expertů Hospodářské komory, kteří odpovídali na podnikatelské dotazy v rámci naší poradny. Jen za jaro jsme vyřídili na tři tisíce dotazů podnikatelů, a i v této době dostáváme denně desítky otázek a podnětů od firem. Chci zároveň ocenit přístup našich partnerských právních kanceláří, které pro nás a pro firmy poskytují své služby v rámci poradny pro bono.

Komunikace Komory s firmami tedy fungovala. Jak to vypadalo na lince Komora – stát?

My jsme samozřejmě denně jednali s ministerstvy, vládou, epidemiology i s dalšími představiteli státní správy, zpracovali jsme celý balík konkrétních návrhů na podporu podnikatelů i jejich zaměstnanců. Připomínkovali jsme vládní návrhy různých opatření a často jsme upozorňovali na mnohé jejich nelogičnosti. Nutno přiznat, že ne vždy náš hlas vláda vyslyšela. Myslím, že například úvěrové programy COVID nefungovaly a byly takřka fiaskem. Podnikatelé jim vyčítali zejména administrativní náročnost a slabou komunikaci ze strany státních institucí.

Jaká opatření naopak Komora oceňuje?

Podle názoru našeho i členské základy se jako účinné ukázaly všechny formy programu Antivirus, tedy příspěvky na udržení zaměstnanosti. Efektivní byla také „Pětadvacítka“, tedy krátkodobá podpora OSVČ. Ne, že by úplně dokázala vytrhnout trn z paty, ale stěžejní bylo, že tato pomoc přišla relativně rychle.

Hovořil jste o úspěchu informačních e-mailů Komory. Svědčí to mimo jiné třeba o nezvládnuté komunikaci vlády?

Všichni jistě chápeme, že situace v letošním roce byla bezprecedentní a velmi náročná. Pro všechny z nás to bylo nové. Nicméně tím to můžeme omlouvat týden, možná měsíc, ale nelze akceptovat, že se komunikace státu příliš nezlepšila ani na podzim. To, že nejsou informace předkládány včas a jednoznačně, není dobře. Navíc mám pocit, že se politici často trumfují v tom, kdo jaké opatření nebo rozvolnění oznámí jako první, aby byl v médiích viděn jako hlavní bojovník s pandemií. Často se vláda také tvářila, že uzavírá určité obory podnikání prakticky na pár dní, načež se z toho vyklubalo několik týdnů, spíše měsíců. Vše, co jsem vyjmenoval, jen prohlubuje podnikatelskou frustraci, místo toho aby se stát naopak snažil podpořit a motivovat podnikatele v situaci, kdy řada z nich zachraňuje svoji celoživotní práci i obživu pro sebe a své zaměstnance.

Velkým projektem vlády v konci roku byl protiepidemický systém PES. Jak se na tento nástroj díváte i s ohledem na to, že si tuto zkratku vlády „vypůjčila“ od Hospodářské komory?

Zaprvé považuji od vlády za ne úplně kolegiální, že se při výběru jména nového projektu ani nepodívala do rejstříku ochranných známek, kde je pod zkratkou PES registrován Právní elektronický systém Hospodářské komory. Na druhou stranu jsou nyní důležitější věci, než se s vládou hádat o jednu zkratku. Nehledě k tomu, že všichni doufáme, že vládní PES nebude štěkat příliš dlouho. My jsme na Komoře samozřejmě dlouhodobě volali po tom, aby existoval jasný plán opatření při různých stupních pandemie. Kromě toho, že tabulka vznikla mnohem později, než měla, velmi nesouhlasíme s řadou bodů, které obsahuje. Zaprvé systém není tak jednoduchý a přehledný, jak se snaží vláda přesvědčit veřejnost. Nepochopitelné je i to, že PES má celkem pět stupňů a všechny se odehrávají v nouzovém stavu. Některá opatření nejsou podle mého názoru přesvědčivě vysvětlována, jako například vymezení prostoru na osobu v obchodech, nebo proč by v jednom stupni mohlo třeba do divadla 500 lidí, ale na konferenci jenom 100 osob. A takových příkladů bychom našli ještě mnoho.

Čím si vysvětlujete, že v tomto stát nevyslyšel podnikatele?

Mám pocit, že stát při tvorbě protiepidemického systému příliš podlehl matematickým modelářům z organizací CERGE a BISOP, jejichž cílem je omezit sociální kontakty za každou cenu. Vláda navíc přistupuje v opatřeních mnohem tvrději k těm sektorům ekonomiky, jejichž zavření je pro ni procesně nejjednodušší. Vláda si zjevně neuvědomuje, že příliš velká paralýza povede k tomu, že společnost může ztratit schopnost sociálně a ekonomicky fungovat.

Bude mít tedy koronakrize dopad na důvěru podnikatelů ve státní správu?

Má obava je taková, že když vidím, jak stát k některým opatřením přistupuje, nevylučuji, že řada firem své podnikání zkrátka vzdá. Mám strach, aby si podnikatelé neřekli, že pro jejich živobytí i duševní rovnováhu bude jednodušší, když se nechají zaměstnat. Musíme si uvědomit, že zejména malí živnostníci byli vystaveni pracovně i lidsky nesmírně obtížné situaci, což lze vydržet jen omezenou dobu. Nelze se tvářit, že se se zavřením nic pro firmy nemění, obdrží nějaké drobné kompenzace a jedeme dál. Tak jednoduše to bohužel nefunguje. Na druhou stranu mám velkou víru ve schopnosti podnikatelů, kteří se jen tak nedají a z krize se nakonec otřepou. Pro mnoho firem to také dost možná bude impulz k nalezení nových forem i oblastí podnikání, což může ve výsledku pomoci celé ekonomice. Koneckonců také věřím, že i zákazníci si budou v budoucnu více vážit těch, kteří přes složitou situaci dokážou poskytovat dobré služby. Myslím, že ti, kteří podnikají kvalitně, poctivě, budou mít šanci na rychlý a úspěšný restart.

Jak tato krize změní Hospodářskou komoru a případně i její vztahy se státem a členskou základnou?

Přestože stát v některých případech naše argumenty nevyslyšel, vnímám roli Hospodářské komory jako klíčového partnera pro vládu a jednotlivé ministry. Nemohu v žádném případě říct, že by s námi stát nemluvil a nenaslouchal nám. Mrzí mě spíše to, že stát Hospodářskou komoru slyší, ale řadu věcí stejně udělá po svém. Ale to je právě výzva pro nás, že musíme stále dokola vysvětlovat a nepřestávat ve své snaze prosadit naše požadavky, byť je to někdy sisyfovská práce. Krize každopádně prověřila a prokázala sílu Hospodářské komory v její schopnosti koncentrovat podněty a reprezentovat zájmy její široké členské základny a velkého množství začleněných společenstev. Právě menší oborová společenstva a asociace skrze Komoru tlumočí své představy a požadavky vůči vládě, což bezesporu jejich slovům dodává sílu a váhu a podařilo se prosadit důležitá opatření. Právě v jednotě a širokém záběru oborů vidím největší přidanou hodnotu Komory. Prokázalo se, že když se podnikatelé spojí dohromady, mají ohromnou sílu věci měnit a dokážou srozumitelně státu předávat své návrhy a stanoviska. Snažíme se tak dávat konkrétní obsah komorovému heslu Síla, respekt, nezávislost! i v této náročné době covidové.

Články autora Miroslav Beneš

Nejnovější články

Názory
Geopolitika opět v centru pozornosti

Trhy jinými slovy věří, že další eskalace do...

A právě podpora Ukrajiny ze strany Spojených států...

Pohled z praxe
O krok blíž k výrobě zelené ropy

Pokud by totiž výklad zákona o odpadech a...

V Green Future se nám podařilo jako prvním...

Abych ukázal absurditu, která u nás legislativně panovala,...

To samozřejmě není jediný zádrhel, na který jsme...

To Česko překvapivě staví do úplně jiného světla...

Dělat v současné době nějaké závěry, jak přetahování...

Expertní pohled
Pět největších trendů v oblasti SASE pro rok 2024

Vedle toho se IT bezpečnostní týmy musí vypořádat...

Mít produkty od více dodavatelů téměř vždy vede...

SASE umožňuje přijetí zero-trust technologie. Princip zero-trust spočívá...

„Integrovaná řešení SASE musí být vybavena umělou inteligencí...

Dá se očekávat, že SASE bude plně flexibilní...

Monitorování digitálních zkušeností (DEM) je dnes často považováno...

Nejnovější Nezařazené

Nezařazené
Proč ECB nebude spěchat se sazbami dolů?

Popravdě řečeno, pro trhy nejde o žádné překvapení....

Takto přísná měnová politika ale není bez rizika....

Nezařazené
Komora oceňuje digitalizaci obchodování s automobily

„Vláda při svém nástupu slíbila maximální možnou digitalizaci....

Semináře o digitalizaci obchodu s automobily se zúčastnili...

Nezařazené
Členské firmy Jhk zabodovaly v soutěži Spokojený zákazník 2023

Sdružení českých spotřebitelů každoročně od roku 2001 vyhlašuje...

Ocenění Spokojený zákazník také vyjadřuje, že firma, která...

Tyto ocenění jsou také důkazem toho, že firmy...