Belgický příklad pro Česko
Trendy
25. 4. 2024 13:40
Pokud by se povedlo zavést v Česku moderní zálohovací systém na PET lahve s využitím QR kódu, občané by mohli...
Jak koronavirová pandemie a omezení ekonomiky ovlivnily chod Úřadu Hospodářské komory?
Jako jiné firmy jsme hned v březnu především museli přejít na odlišný styl komunikace, na který jsme běžně nebyli zvyklí. Zaprvé to znamenalo, že mnoho zaměstnanců fungovalo a funguje v různých etapách na home officech. Porady i další provozní záležitosti jsme přesunuli do e-mailové komunikace, případně do online prostředí pomocí videokonferencí. Sám jsem si na to musel trochu zvykat, protože osobní kontakt je pro mne vždy lepší. Bylo to složité zejména v době, kdy jsme prakticky ihned a pouze online museli reagovat na proticovidová opatření ze strany státu i na náměty ze strany členské základny, tedy firem a společenstev. Zejména na jaře platilo, že jsme museli předávat informace firmám, které často tápaly, co která vládní opatření znamenala. Mám pocit, že v tom Komora obstála, protože reakce členské základny byly velmi pochvalné a povzbudivé.
Byla ta situace pro Komoru o to těžší, že kromě pomoci podnikatelů musela řešit i chod vlastního úřadu?
Samozřejmě nás to ovlivnilo a museli jsme učinit některé nezbytné organizační změny. Řadu běžných služeb pro podnikatele jsme každopádně museli výrazně omezit, nebo dokonce úplně zastavit.
Takže šlo i o poměrně výrazný zásah do ekonomiky Hospodářské komory…
Bezpochyby. Omezení podnikatelských aktivit vedlo k výpadkům tržeb a příjmů, na které jsme, ač neradi, museli reagovat. Nemohli jsme pořádat vzdělávací akce, nelétalo se na zahraniční mise a snížila se poptávka po certifikátech a ATA karnetech i službách v oblasti trhu práce nebo podpoře exportu. Proto jsme poměrně výrazně zredukovali naše vnitřní náklady, a to jak snížením počtu zaměstnanců, tak osekáním provozních nákladů. Přes všechny problémy se ale nyní zdá, že hospodaření Komory se podaří udržet v černých číslech.
Zastavme se ještě u boje za podnikatele v době koronaviru. Co konkrétně považujete za největší úspěch?
Velmi dobře se podařilo strukturovat a zpracovávat informace pro podnikatelskou veřejnost, kde jsme podrobně shrnovali aktuální opatření pro podnikatele zasažené pandemií. Kromě informací na webu a v newsletteru jsme rozeslali desítky aktuálních zpráv prezidenta Hospodářské komory do členské základny. O tom, že informace jsou pro podnikatele užitečné, svědčí i návštěvnost webu, kam v první fázi pandemie zavítalo přes 250 tisíc unikátních návštěvníků. Zároveň jsme měli a stále máme velmi dobře vybudovaný tým advokátních kanceláří a expertů Hospodářské komory, kteří odpovídali na podnikatelské dotazy v rámci naší poradny. Jen za jaro jsme vyřídili na tři tisíce dotazů podnikatelů, a i v této době dostáváme denně desítky otázek a podnětů od firem. Chci zároveň ocenit přístup našich partnerských právních kanceláří, které pro nás a pro firmy poskytují své služby v rámci poradny pro bono.
Komunikace Komory s firmami tedy fungovala. Jak to vypadalo na lince Komora – stát?
My jsme samozřejmě denně jednali s ministerstvy, vládou, epidemiology i s dalšími představiteli státní správy, zpracovali jsme celý balík konkrétních návrhů na podporu podnikatelů i jejich zaměstnanců. Připomínkovali jsme vládní návrhy různých opatření a často jsme upozorňovali na mnohé jejich nelogičnosti. Nutno přiznat, že ne vždy náš hlas vláda vyslyšela. Myslím, že například úvěrové programy COVID nefungovaly a byly takřka fiaskem. Podnikatelé jim vyčítali zejména administrativní náročnost a slabou komunikaci ze strany státních institucí.
Jaká opatření naopak Komora oceňuje?
Podle názoru našeho i členské základy se jako účinné ukázaly všechny formy programu Antivirus, tedy příspěvky na udržení zaměstnanosti. Efektivní byla také „Pětadvacítka“, tedy krátkodobá podpora OSVČ. Ne, že by úplně dokázala vytrhnout trn z paty, ale stěžejní bylo, že tato pomoc přišla relativně rychle.
Hovořil jste o úspěchu informačních e-mailů Komory. Svědčí to mimo jiné třeba o nezvládnuté komunikaci vlády?
Všichni jistě chápeme, že situace v letošním roce byla bezprecedentní a velmi náročná. Pro všechny z nás to bylo nové. Nicméně tím to můžeme omlouvat týden, možná měsíc, ale nelze akceptovat, že se komunikace státu příliš nezlepšila ani na podzim. To, že nejsou informace předkládány včas a jednoznačně, není dobře. Navíc mám pocit, že se politici často trumfují v tom, kdo jaké opatření nebo rozvolnění oznámí jako první, aby byl v médiích viděn jako hlavní bojovník s pandemií. Často se vláda také tvářila, že uzavírá určité obory podnikání prakticky na pár dní, načež se z toho vyklubalo několik týdnů, spíše měsíců. Vše, co jsem vyjmenoval, jen prohlubuje podnikatelskou frustraci, místo toho aby se stát naopak snažil podpořit a motivovat podnikatele v situaci, kdy řada z nich zachraňuje svoji celoživotní práci i obživu pro sebe a své zaměstnance.
Velkým projektem vlády v konci roku byl protiepidemický systém PES. Jak se na tento nástroj díváte i s ohledem na to, že si tuto zkratku vlády „vypůjčila“ od Hospodářské komory?
Zaprvé považuji od vlády za ne úplně kolegiální, že se při výběru jména nového projektu ani nepodívala do rejstříku ochranných známek, kde je pod zkratkou PES registrován Právní elektronický systém Hospodářské komory. Na druhou stranu jsou nyní důležitější věci, než se s vládou hádat o jednu zkratku. Nehledě k tomu, že všichni doufáme, že vládní PES nebude štěkat příliš dlouho. My jsme na Komoře samozřejmě dlouhodobě volali po tom, aby existoval jasný plán opatření při různých stupních pandemie. Kromě toho, že tabulka vznikla mnohem později, než měla, velmi nesouhlasíme s řadou bodů, které obsahuje. Zaprvé systém není tak jednoduchý a přehledný, jak se snaží vláda přesvědčit veřejnost. Nepochopitelné je i to, že PES má celkem pět stupňů a všechny se odehrávají v nouzovém stavu. Některá opatření nejsou podle mého názoru přesvědčivě vysvětlována, jako například vymezení prostoru na osobu v obchodech, nebo proč by v jednom stupni mohlo třeba do divadla 500 lidí, ale na konferenci jenom 100 osob. A takových příkladů bychom našli ještě mnoho.
Čím si vysvětlujete, že v tomto stát nevyslyšel podnikatele?
Mám pocit, že stát při tvorbě protiepidemického systému příliš podlehl matematickým modelářům z organizací CERGE a BISOP, jejichž cílem je omezit sociální kontakty za každou cenu. Vláda navíc přistupuje v opatřeních mnohem tvrději k těm sektorům ekonomiky, jejichž zavření je pro ni procesně nejjednodušší. Vláda si zjevně neuvědomuje, že příliš velká paralýza povede k tomu, že společnost může ztratit schopnost sociálně a ekonomicky fungovat.
Bude mít tedy koronakrize dopad na důvěru podnikatelů ve státní správu?
Má obava je taková, že když vidím, jak stát k některým opatřením přistupuje, nevylučuji, že řada firem své podnikání zkrátka vzdá. Mám strach, aby si podnikatelé neřekli, že pro jejich živobytí i duševní rovnováhu bude jednodušší, když se nechají zaměstnat. Musíme si uvědomit, že zejména malí živnostníci byli vystaveni pracovně i lidsky nesmírně obtížné situaci, což lze vydržet jen omezenou dobu. Nelze se tvářit, že se se zavřením nic pro firmy nemění, obdrží nějaké drobné kompenzace a jedeme dál. Tak jednoduše to bohužel nefunguje. Na druhou stranu mám velkou víru ve schopnosti podnikatelů, kteří se jen tak nedají a z krize se nakonec otřepou. Pro mnoho firem to také dost možná bude impulz k nalezení nových forem i oblastí podnikání, což může ve výsledku pomoci celé ekonomice. Koneckonců také věřím, že i zákazníci si budou v budoucnu více vážit těch, kteří přes složitou situaci dokážou poskytovat dobré služby. Myslím, že ti, kteří podnikají kvalitně, poctivě, budou mít šanci na rychlý a úspěšný restart.
Jak tato krize změní Hospodářskou komoru a případně i její vztahy se státem a členskou základnou?
Přestože stát v některých případech naše argumenty nevyslyšel, vnímám roli Hospodářské komory jako klíčového partnera pro vládu a jednotlivé ministry. Nemohu v žádném případě říct, že by s námi stát nemluvil a nenaslouchal nám. Mrzí mě spíše to, že stát Hospodářskou komoru slyší, ale řadu věcí stejně udělá po svém. Ale to je právě výzva pro nás, že musíme stále dokola vysvětlovat a nepřestávat ve své snaze prosadit naše požadavky, byť je to někdy sisyfovská práce. Krize každopádně prověřila a prokázala sílu Hospodářské komory v její schopnosti koncentrovat podněty a reprezentovat zájmy její široké členské základny a velkého množství začleněných společenstev. Právě menší oborová společenstva a asociace skrze Komoru tlumočí své představy a požadavky vůči vládě, což bezesporu jejich slovům dodává sílu a váhu a podařilo se prosadit důležitá opatření. Právě v jednotě a širokém záběru oborů vidím největší přidanou hodnotu Komory. Prokázalo se, že když se podnikatelé spojí dohromady, mají ohromnou sílu věci měnit a dokážou srozumitelně státu předávat své návrhy a stanoviska. Snažíme se tak dávat konkrétní obsah komorovému heslu Síla, respekt, nezávislost! i v této náročné době covidové.
