Neděle 14. července 2024
ikona hodiny28. 6. 2021 17:30

Akademie věd ocení mladé vědce

Zrychlují počítače, vyvíjejí nové materiály nebo předvídají vývoj společnosti

Čtyřiadvacet vědců do 35 let z rukou předsedkyně Akademie věd ČR Evy Zažímalové obdrží v úterý 29. června Prémii Otto Wichterleho pro rok 2021. Akademie tím ocení perspektivní vědecké osobnosti, které dosahují ve svých oborech špičkových výsledků. Cena se uděluje od roku 2002 a je spojená s finanční odměnou letos téměř 450 tisíc korun, rozloženou do tří let.

Daniel Mrázek autor

Foto: Jana Plavec Předávání Wichterleho prémie v loňském roce Foto: Jana Plavec

Mezi oceněnými je například Jan Berger z Fyzikálního ústavu AV ČR. Zabývá se specifickým chováním elektronů, atomů a molekul. Tato oblast výzkumu nachází uplatnění například v navigaci nebo v mobilních telefonech. Bergerovi se podařilo demonstrovat první řízený přenos elektronu v rámci molekuly. Jde o přelomový výzkum, protože poznatky z tohoto experimentu mohou urychlit nástup kvantových technologií jako třeba obrovské zrychlení počítačů. „Tyto procesy přenosu náboje jsou často ovlivňovány dynamikou jejich molekulárního nebo atomového prostředí a jsou doprovázeny ztrátou energie do tohoto prostředí. Podrobné pochopení těchto procesů je zásadní pro jejich řízení a možné využití v budoucích technologických aplikacích,“ objasňuje Berger.

Mladý fyzik provedl náročné měření pomocí rastrovací mikroskopie a podepsal se tak jako první autor článku publikovaného v prestižním vědeckém časopise Nature Communications.

Laureáti Prémie Otto Wichterleho 2021

  • RNDr. Petra Suková, Ph.D., Astronomický ústav AV ČR, výzkum chování částic a plynů v blízkosti černých děr
  • Ing. Jan Berger, Ph.D., Fyzikální ústav AV ČR, kvantová fyzika
  • Mgr. Maksym Buryi, Ph.D., Fyzikální ústav AV ČR, fyzika pevných látek
  • Ing. Ladislav Chytka, Ph.D., Fyzikální ústav AV ČR, astročásticová fyzika
  • Tomasz Kania, Ph.D., Matematický ústav AV ČR, výzkum tzv. Banachových prostorů
  • RNDr. František Lukáč, Ph.D., Ústav fyziky plazmatu AV ČR, materiálový výzkum
  • Ing. Petr Vondráček, Ph.D., Ústav fyziky plazmatu AV ČR, výzkum a vývoj tokamaků
  • RNDr. Zuzana Roxerová, Ph.D., Geofyzikální ústav AV ČR, strukturní geologie
  • Haider Golam, Ph.D., Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, materiálový výzkum
  • Mgr. Rafał Łukasz Konefał, Ph.D., Ústav makromolekulární chemie AV ČR, spektroskopie nukleární magnetické rezonance
  • RNDr. Zuzana Morávková, Ph.D., Ústav makromolekulární chemie AV ČR, výzkum nanostrukturovaných vodivých polymerů
  • RNDr. Eliška Procházková, Ph.D., Ústav organické chemie a biochemie AV ČR, nukleární magnetická rezonanční spektroskopie
  • RNDr. Tomáš Slanina, Ph.D., Ústav organické chemie a biochemie AV ČR, organická a fyzikální organická chemii, fotochemie
  • Mgr. Petra Beznosková, Ph.D., Mikrobiologický ústav AV ČR, výzkum transferovýáh RNA
  • Mgr. Anzhelika Butenko, Ph.D., Biologické centrum AV ČR, bioinformatika
  • RNDr. Pável Matos-Maraví, Ph.D., Biologické centrum AV ČR, výzkum biodiverzity hmyzu
  • RNDr. Martin Volf, Ph.D., Biologické centrum AV ČR, evoluční a chemická ekologie
  • Ana Novoa, Ph.D., Botanický ústav AV ČR, výzkum invazních druhů
  • Mgr. Barbora Pafčo, Ph.D., Ústav biologie obratlovců AV ČR, výzkum evoluce a ekologie parazitů
  • Mgr. Zuzana V. Harmáčková, Ph.D., Ústav výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe, scénáře budoucího sociálně-ekologického vývoje
  • JUDr. Jakub Drápal, M.Phil., Ph.D., Ústav státu a práva AV ČR, kriminologie
  • PhDr. Jan Květina, Ph.D., Historický ústav AV ČR, politické myšlení, historie idejí
  • MSc. Johana Wyss, D.Phil., Etnologický ústav AV ČR, sociální a kulturní antropologie
  • Mgr. Ivo Pezlar, Ph.D., Filosofický ústav AV ČR, střet filozofie a logiky

Na cestě k vodivým inkoustům

Prémii Otto Wichterleho získá i Zuzana Morávková z Ústavu makromolekulární chemie AV ČR. Čím více budeme podle ní vědět o molekulární struktuře materiálů, tím hlouběji pochopíme jejich vlastnosti a budeme jejich chování moci předvídat a ovlivňovat. „Význam mojí práce nejlépe shrnuje fakt, že ve vědě je potřeba nejen vyrobit, ale především pochopit. Analýza materiálů nám přináší informace o tom, jak fungují, proč mají takové vlastnosti, jaké mají, a umožňují nám určit směr, kam se posunout dál,“ vysvětluje oceněná chemička a dodává: „Materiálový výzkum je týmová práce. Někdo potenciálně zajímavé materiály připravuje, někdo analyzuje jejich praktické vlastnosti (vodivost, povrch, antibakteriální působení), někdo jejich molekulární strukturu (jak vypadají molekuly materiálu a jak na sebe vzájemně působí). Mým úkolem je právě studium molekulární struktury.“

Rozsáhlý aplikační potenciál Morávková vidí například v nanostrukturovaných vodivých polymerech. Konkrétně se Morávková věnuje vývoji vodivých inkoustů: „Když se vodivý polymer připravuje v přítomnosti nějakého stabilizátoru, vznikne koloidní roztok. Částice polymeru jsou v rozpouštědle stabilizovány a nesedimentují. Koloid se pak použije jako inkoust pro tisk,“ vysvětluje vědkyně.

Pokud mají polymerní částice koloidu protáhlý tvar, je výsledná natištěná vrstva lépe vodivá, než když jsou částice kulaté. To je ta nanostruktura. Dlouhá vlákna snáz vytvoří propojenou strukturu vzájemně se dotýkajících částic. Kolegové pod vedením dr. Bober se zabývají přípravou právě takových systémů za pomoci různých barviv, která dokáží ovlivnit tvar částic vodivého polymeru. Mým příspěvkem je analýza, proč a jak různá barviva takové částice, jaké vytváří,“ objasňuje Morávková, která se teď chystá na studium molekulární struktury polyindolu: „Polyindol je vodivý polymer, strukturou blízký biologickým látkám, jako je dopamin. Má velký potenciál využití v praxi pro svou výjimečnou stabilitu. Pochopení základních procesů, které ve vodivým polymerem mohou probíhat, a jejich provázání se znalostí molekulární struktury ale prakticky chybí.“ Morávková věří, že se jí to podaří odhalit.

Výzkum, který prodlouží životnost součástek

Dalším oceněným je i František Lukáč z Ústavu fyziky plazmatu AV ČR, který se věnuje materiálovému výzkumu. Zkoumá dění ve slitinách a jejich chování za nastavených podmínek. „Materiály s vysokou teplotou tání můžou být využity například ve fúzních reaktorech v místech, kde může dojít k nechtěnému dotyku žhavého plazmatu s komorou,“ vysvětluje Lukáč a pokračuje: „Můžou vzniknout slitiny se specifickou kombinací mechanických vlastností a odolností vůči vysoké teplotě a vnějšímu prostředí nebo materiály s vysokou kapacitou pro uchovávání vodíku v hydridu kovu.“

Princip podle Lukáče spočívá v tom, že vlastnosti součástky se dají ovlivnit nejen výběrem materiálu, ale i optimalizací jeho tepelného a deformačního zpracování: „Výsledný obsah přítomných fází, velikost zrn a koncentrace defektů nazýváme mikrostruktura materiálu. Ta rozhoduje o výsledné kombinaci různých fyzikálních vlastností, která může být překvapivá vzhledem k možnostem komerčních slitin na bázi jediného prvku, třeba hliníku či titanu. V novém odvětví materiálového výzkumu se míchá stejnoměrný poměr pěti kovů třeba práškovou metalurgií a vznikají tak neprobádané multikomponentní slitiny,“ objasňuje fyzik.

Ten teď plánuje optimalizovat přípravu slitin pro různé použití. „Poslední roky se výzkumníci věnovali výběru nejvhodnějších kandidátů z nové rodiny multikomponentních slitin a je načase je srovnat s používanými superslitinami.“ Lukáč teď například pracuje na vlivu precipitátů oxidů a jemnozrnné mikrostruktury na korozní vlastnosti těchto slitin.

A věří, že jím navrhovaná řešení se do praxe můžou dostat poměrně rychle: „Díky obrovskému pokroku v práškové aditivní výrobě může být teď nástup nových materiálů v malém měřítku nebývale rychlý. O materiálech ve fúzních reaktorech je v projektech typu ITER rozhodnuto roky dopředu, ale pro příští projekty by se námi navrhované alternativy mohly uvažovat.

Lukáč své vědomosti nabízí i firmám. Zkoumá fázové složení korozních produktů na slitinách nebo nástřicích určených do elektráren. Vysvětlují se tím možné mechanismy koroze a firmy na základě výsledků rozhodují o povrchové úpravě a o složení slitin pro prodloužení životnosti součástek.

Kam a jak se vyvine česká společnost

Oceněnou je i Zuzana V. Harmáčková z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe, která zkoumá scénáře budoucího sociálně-ekologického vývoje. „Scénáře budoucího vývoje fungují podobně, jako když podnikáme a rozmýšlíme si, jaký vývoj by mohl nastat v budoucnu, co všechno by mohlo hrát roli, které verze budoucího vývoje by nám vyhovovaly, které méně, a co musíme udělat, abychom dosáhli těch lepších,“ vysvětluje své vědecké zaměření Harmáčková a pokračuje: „Scénáře jsou pak odrazem tohoto uvažování na celospolečenské rovině, ať už na úrovni měst, států nebo mezinárodních organizací. V praxi to znamená, že spolupracujeme s odborníky z různých oborů, s politiky i se zástupci veřejnosti a analyzujeme, na jaké alternativy je dobré se připravit, a co jako společnost můžeme dělat pro to, abychom dosáhli budoucnosti, ve které se nám bude žít lépe.

Harmáčková upozorňuje, že pro Českou republiku byly již vytvořeny např. scénáře klimatické, ale stále nám chybí celkové scénáře vývoje společnosti a přírodního prostředí. Chybí nám tak důležitý podklad ke strategickému rozhodování pro státní správu i soukromou sféru. Právě na tyto scénáře by se Harmáčková v budoucnu ráda zaměřila.

Články autora Daniel Mrázek

Nejnovější články

Aktuality
Originalita v kultuře: Symfonie zednářů, Mozart i Ellington

Každý zná osm tónů stupnice, ale jen genius...

Téma LVHF 2024 se odráží i v programu...

Na svůj osobní seznam výjimečných zážitků 2024 si...

Hudba a zednářství mají silné pouto. Jak silné...

Aktuality
Průzkum v Českém Švýcarsku: Národní park je dobrý soused

„Jsou to dva roky, co Národní park České...

„Jak ukazuje hned několik výsledků z reprezentativního šetření,...

Z dotazování vyplynulo, že většina obyvatel obcí národního...

Aktuality
Jak vypadá zaměstnavatel snů podle Čechů?

Pro někoho to může být samozřejmost, ale výplata...

Samotné peníze, ať už jakkoli vysoké, ale nestačí....

Ve vlastním zájmu zaměstnavatelů by mělo rozhodně být...

Role skvělého zaměstnavatele ale tímto nekončí. 87 %...

Pátým pilířem super zaměstnavatele je péče o firemní...

Nejnovější Nezařazené

Nezařazené
Využití umělé inteligence ve vaší firmě

Dnes se podíváme na to, jak můžete ve...

Možnosti využití generativní AI ve firmách jsou široké,...

Psaní newsletterů: Automatizace tvorby obsahu pro pravidelné zpravodaje...

Je důležité si uvědomit, že generativní AI má...

Na trhu je několik nástrojů generativní AI, které...

Copilot od Microsoftu je nástroj navržený jako pomocník...

Gemini od Google je nástroj, který kombinuje textovou...

Generativní AI vám šetří čas a zvyšuje produktivitu....

Nezařazené
Hospodářská komora upozorňuje na změny v dohodách o provedení práce

Už od července ale budou muset zaměstnavatelé u...

Od takových pracovněprávních vztahů mohou navíc začít firmy...

Nezařazené
Proč ECB nebude spěchat se sazbami dolů?

Popravdě řečeno, pro trhy nejde o žádné překvapení....

Takto přísná měnová politika ale není bez rizika....