České hory trhají rekordy

Skiareály v ČR letos do svého rozvoje investovaly více než jednu miliardu korun. Návštěvníci se tak mohou podle sdělení AHS těšit na nové nebo rozšířené sjezdové tratě – např. ve Špindlerově Mlýně vznikly dvě zbrusu nové sjezdovky včetně nejmodernějšího systému technického zasněžování. Premiéru bude mít červená sjezdovka „Přehradní“, která vede od horní stanice Hromovky, a „Lesní“ na Medvědíně. Skiareál Špindlerův Mlýn tak v nadcházející zimní sezóně nabídne lyžařům zhruba 2,5 kilometru nových tratí, které tvoří základ budovaného propojení mezi Sv. Petrem a Medvědínem. Velkým přínosem bude rovněž rozšíření některých stávajících sjezdovek.

Nová sjezdová trať letos vznikla i na Dolní Moravě. Návštěvníci si ji užijí opravdu pořádně, protože díky své délce 3,7 km se stala nejdelší sjezdovkou v ČR. Tma ani nedostatek sněhu nehrozí, protože je celá osvětlená a technicky zasněžovaná.

Nechybí ani nové lanovky. Na Bílé v Beskydech se uvádí do provozu šestisedačka s vyhříváním a bublinami, která nahradí dosavadní čtyřsedačku, v Orlickém Záhoří v Orlických horách zprovozní čtyřsedačku s délkou přes 1400 m.

Na kvalitnější služby se lze těšit díky novým provozním budovám, investicím do zlepšení zázemí doprovodných služeb, nebo rozšíření portfolia služeb. Pokračuje také digitalizace systémů, především v oblasti online prodeje skipasů či rezervace vybavení v půjčovnách. „Lidé vnímají, že česká horská střediska chtějí nabídnout svým návštěvníkům dokonalé a uživatelsky přátelské služby. Potvrdil to i letošní průzkum, ve kterém z respondentů rozhodnutých jet v zimě na hory téměř polovina souhlasí, že technické vybavení zimních regionů v ČR a v zahraničí je srovnatelné,“ dodává Kateřina Neumannová, prezidentka AHS.

Veřejnost v zimních střediscích často vidí velkou zátěž pro životní prostředí, zejména kvůli umělému zasněžování a s tím související energetickou náročností. Jejich provozovatelé si to uvědomují, a proto vedle budování nových sjezdovek a lanovek směřují nejvíce prostředků do technologií podporujících vyšší účinnost, nižší spotřebu energií a lepší hospodaření s vodou, což je pro udržitelnost zimních horských sportů v době klimatických změn stále důležitější.

Významné investice tak i letos směřovaly do výstavby akumulačních nádrží, nákupu nových sněžných děl a tyčí, které jsou stále účinnější a úspornější. Jen za posledních 10 let se efektivita technického zasněžování zdvojnásobila. Rozšiřuje se používání moderní technologie SNOWSAT, která pomocí satelitů (GPS) s přesností na centimetry měří výšku sněhu v konkrétním místě. Areály tak dokážou kvalitněji upravovat sjezdové tratě, šetřit elektrickou energii a pohonné hmoty a zároveň šetrněji hospodařit s vodou při zasněžování.

Téměř 70 % Čechů souhlasí, že technické zasněžování je v dnešní době nezbytné pro zajištění kvalitního lyžování na sjezdovkách během celé zimní sezóny.

Nově zaváděné technologie jdou dokonce tak daleko, že zimní areály udržitelnosti krajiny dokonce pomáhají. Efektivitu technického zasněžování totiž podporují i akumulační nádrže, které sbírají vodu ze srážek, jarního tání a oblev. Násobně zlepšují účinnost zasněžování, a přitom chrání menší vodní toky. Na přínosech nádrží se shodnou jak provozovatelé skiareálů, tak i vodohospodáři, a je zřejmé, že tyto nádrže dokážou pomoci celému středisku a regionu. Napomáhají k zadržování vody v přírodě a také k jejímu ochlazování. Jejich přínos není jen v záchytu přírodních srážek k zasněžování, ale také jako zdroje vody v případě hašení požárů v nepřístupném horském terénu či jako zdroje užitkové vody v období sucha.

Až dosud skiareály v ČR vybudovaly okolo 35 akumulačních nádrží. Výstavbou dalších 30–50 nádrží by celkový objem v akumulaci vzrostl tak, že by tyto vysoce udržitelné zdroje pokryly až polovinu celkového množství vody využívaného pro technické zasněžování. „Ačkoli v zahraničí jsou akumulační nádrže běžné, v ČR je schvalování jejich výstavby zpomalováno, případně zcela zastavováno. Nefinanční podpora v podobě lepšího přístupu k posuzování a povolování investičních projektů a staveb je to, čím by český stát skiareálům a horským regionům pomohl nejvíce,“ komentuje ředitel AHS Libor Knot.

Podle aktuálního průzkumu veřejného mínění, který pro Asociaci horských středisek provedla agentura Ipsos, takřka 78 % Čechů souhlasí, že fungování horských středisek s navázanými službami (jako restaurace, ubytování, půjčovny atd.) je důležité pro obživu místních lidí a zachování pracovních a podnikatelských příležitostí v českých příhraničních regionech. A 81 % respondentů souhlasí, že pro podporu českých regionů je důležité utrácet peníze na dovolené v ČR. U obou dotazů vidíme mírný meziroční nárůst.

V horských obcích, které jsou převážně v příhraničních oblastech, je v cestovním ruchu fakticky zaměstnáno až 45 000 osob. Navíc podle multiplikačního modelu za každou korunu utracenou ve skiareálu připadne dalších 7 Kč v navazujících službách v horském středisku. Sociální a ekonomické přínosy z cestovního ruchu jsou tedy pro tyto oblasti zásadní.

Podle zmíněného průzkumu se letos na české hory v zimě chystá až 77 % lidí, kteří v zimě na hory pravidelně jezdívají. Navíc v nich chtějí strávit delší dobu – podíl prodloužených víkendů a týdenních pobytů vzrostl na cca 60 %.

O rozvoj zimní horské turistiky se snaží i Česká centrála cestovního ruchu CzechTourism. „Na podporu zimní turistické sezóny v Česku CzechTourism mimo jiné spustil ve třinácti zemích světa kampaň Unexpected Tradition. Navázala na odborníky oceňované vizuály, které mohli lidé zhlédnout během první jarní vlny, a bude mít ještě speciální část zaměřenou na hory,“ prozrazuje ředitel marketingu a zahraničních zastoupení CzechTourism František Reismüller.

A příjemnou zprávou pro milovníky českých hor je, že navzdory zmíněným velkým investicím ceny skipasů v této sezóně zůstávají v zásadě stejné nebo velmi podobné loňským. Dvě třetiny středisek udržely loňské ceny, větší část zbytku pohnula cenami nahoru i dolů, přičemž rozdíly se pohybují v řádu jednotek procent (od -4 % do +2 %). Většina skiareálů používá ceny minimální a maximální (buď jako plovoucí nebo rozlišené podle částí zimní sezóny). „I letos skiareály prohlubují trend plovoucích cen skipasů a cenového zvýhodňování online nákupu. Včasný nákup z domova ušetří lyžařům čas a peníze, skiareály zároveň dokážou lépe regulovat množství lyžařů na sjezdovkách,“ uzavírá Libor Knot.