Diamanty českého byznysu se zastavily v Plzni
Aktuality
26. 4. 2024 14:01
V plzeňském hotelu Courtyard by Marriott byly ve čtvrtek 25. dubna předány další modré pyramidy nejúspěšnějším českým firmám, tentokrát z krajů Plzeňského...
Jeden muž se postaví těsně za papírový karton a nebojácně na něj položí ruce. Nic by na tom nebylo, kdyby druhý muž z druhé strany na karton nemířil zapáleným hořákem. Plameny šlehají, karton černá, ale nezapálí se. Je totiž na něm vrstva nové termoizolace – inovativní nátěr je založen na unikátním pojivu s obsahem mikrosfér, díky nimž dokáže odrazit 93,5 % dopadajícího tepelného záření a zbytek pohltit a snižovat tak teplotu ošetřených předmětů. „Mikrosféry jsou duté skleněné kuličky o velikosti několika mikronů. Když nátěrová hmota zaschne, mikrosféry vytvoří souvislou vrstvu, jakési tepelné zrcadlo,“ vysvětluje Jakub Pyšný, ředitel výzkumu a vývoje ve společnosti Alpha Czech, která speciální nátěr vyvinula.
Duchovním otcem myšlenky nátěru je zakladatel společnosti Peter Vavrda, bývalý profesionální voják, který má za sebou několik misí, mimo jiné pod hlavičkou OSN. Všiml si, že zatímco v Evropě ve vojenské technice vládlo v létě nesnesitelné horko, v Americe při stejných teplotách mu bylo příjemně. Dozvěděl se, že v USA se používají speciální termoizolační nátěry, které teplo odrazí. „Po ukončení služby v ozbrojených složkách jsem se pohyboval v průmyslu a stavebnictví. Všiml jsem si, že v průmyslu potrubí často rezaví a dochází i k pracovním úrazům popálením. A to přesto, že se používaly klasické izolační vrstvy,“ vzpomíná Vavrda. Napadlo ho tedy, že by mohl vytvořit podobné nátěry, se kterými se setkal v Americe.
Peter Vavrda se nebojí držet ruce na hořícím kartonu. Díky speciálnímu nátětru neshoří. Foto: Daniel Mrázek Podařilo se, a tak světlo světa spatřila řada nových reflexně izolačních nátěrů. Podobné nátěry už sice existují, ale fungují na odlišném principu a podle zástupců společnosti Alpha Czech nejsou tak účinné jako jejich nátěry. Což potvrzuje i nezávislý odborník na nové technologie Oldřich Pelikán: „Dozvěděl jsem se, že kolegové z litvínovské rafinérie stále řeší problémy s izolací teplých i studených jednotek. Rozhodl jsem se tedy přímo v provozu vyzkoušet vyvíjený nátěr a byl jsem velmi mile překvapen. Nátěr jsme nanesli na víko výměníku, u kterého si pracovníci rafinérie často stěžovali na nepříjemné teploty a rizika popálení. Před aplikací nátěru mělo víko teplotu kolem 125°C, ale když jsme ho ošetřili třemi vrstvami nátěru, teplota klesla o téměř třicet stupňů.“ Testování stále probíhá a výsledky zatím vypadají velice slibně. Pelikán věří, že pokud by se nátěr aplikoval na celý výměník, médium ve výměníku nebude ztrácet na teplotě, což samozřejmě sníží energetickou náročnost výroby. Navíc odborníka na nové technologie zaujalo, že nanášení nátěru je velmi snadné a lze ho provádět za plného provozu.
Ocení ho ekologové i památkáři
Oldřich Pelikán proto věří, že pokud by se nový nátěr začal používat ve velkém, může zmírnit klimatické změny: „Aplikace je velmi široká. Pokud by se nátěr začal používat všude, kde může, tak nejenže dojde k úspoře energie, ale zároveň velkou měrou snížíme skleníkový efekt.“
Jak už jsme naznačili, nový reflexně izolační nátěr lze použít na horká potrubí v průmyslových provozech. Když o něj pracovníci zavadí, nepopálí se. Nevýhodou klasických izolačních vrstev je, že se pod ní hromadí vlhkost, kvůli které potrubí rezaví. To není na první pohled patrné a poškození se projeví až havárií většího rozsahu. U nového nátěru kondenzace vlhkosti a následné rezivění nehrozí. „Podstatné je i to, že se ihned projeví případné úniky médií z potrubí, kde je nátěrová hmota aplikována. Není tedy potřeba rozebírat celou izolaci a hledat místo úniku,“ dodává Peter Vavrda.
Aplikace je velmi široká. Pokud by se nátěr začal používat všude, kde může, tak nejenže dojde k úspoře energie, ale zároveň velkou měrou snížíme skleníkový efekt.
Oldřich Pelikán, nezávislý odborník na nové technologieDalší možností využití nátěru jsou venkovní fasády budov, a to i historických. V jejich případě bývá zateplení komplikované nebo přímo nemožné. Klasická izolace totiž schová památkově chráněné umělecké prvky. Nový nátěr se ale nanáší jako klasická barva, a tak plastická díla na fasádě nezakryje.
Reflexní izolací lze natřít i střechy. Sálavé teplo od slunce tak neproniká dovnitř budovy. Což se hodí nejen v obytných domech, ale i v průmyslových halách. I v horkém létě je v nich příjemně, protože nátěr teplo odrazí zpět do atmosféry. Tím se může zabránit vzniku takzvaných tepelných ostrovů, které představují velký ekologický problém současných měst. Protože nátěr teplo odrazí do atmosféry, teplota v okolí budov se nezvyšuje, a tím se snižuje i riziko smogu, protože ten se tvoří právě v teplém městském ovzduší.
Zdravější bydlení díky absenci plísní
Někdo může namítnout, že izolace odrazí teplo i v zimě, a proto bude potřeba v budovách více topit. Vývojáři na to mysleli, a tak přišli i s vnitřním nátěrem. Pokud se použije v místnosti, teplo v ní zůstane. „Všichni známe, že když v chladné místnosti pustíme topení, je v ní stále zima. Nejdříve se totiž zahřívají stěny a až potom se začne oteplovat vzduch v místnosti. Pokud stěny opatříme naším nátěrem, teplo se do stavební konstrukce nedostane,“ popisuje Jakub Pyšný. Díky tomu při vynaložení stejné energie teplota v místnosti vzroste o tři až čtyři stupně Celsia. Úspora energie se tak podle něj může počítat v desítkách procent. Proto je vhodné zkombinovat nátěr vnější i vnitřní.
Častým problémem současného zateplení bývá vznik plísní v místnostech. Nová reflexně izolační vrstva ale dokáže propouštět páru. Vlhkost se tedy na stěnách nedrží, tím pádem ani nevytváří podmínky pro vznik plísní. A protože se vrstva nanáší v podstatě stejně jako běžná barva štětcem nebo válečkem, dokáže ji aplikovat téměř každý. Skvělá je i trvanlivost. Své termoizolační vlastnosti si vrstva uchovává napořád – dokud se neodstraní v rámci rekonstrukce. A když barva zajde? Nevadí, lze ji přetřít klasickou barvou, nebo ještě lépe novou vrstvou izolačního nátěru.
