Pro firmy je připravena miliarda na inovace
Aktuality
27. 4. 2024 05:43
Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo II. výzvu aktivity Inovace Operačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost (OP TAK). Cílem výzvy...
„Na základě dat z firem jsme proti únorové predikci v pozitivním smyslu přehodnotili vliv českého vývozu na tvorbu letošního hrubého domácího produktu naší země. I přesto, že se produkce českých firem stává vlivem vysoké inflace a zhodnocení české koruny relativně dražší, naše data naznačují, že by čeští exportéři mohli na zahraničních trzích úspěšně konkurovat kvalitou i při relativně vyšší ceně,“ poznamenal prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček.
Hospodářská komora během letošního roku oproti současným hodnotám očekává mírné oslabení koruny vůči euru. Roční průměr kurzu české koruny by tak měl odpovídat 23,9 korunám za euro.
Letos průměrná mzda vzroste o 8 %, a přiblíží se tak 43 600 Kč. Vlivem klesající inflace může již v druhé polovině roku docházet i k mírnému nárůstu reálných mezd. V roce 2024 by průměrná mzda zaměstnanců měla oproti letošku nominálně vyrůst o dalších 7 %, resp. o 3 tisíce korun. Mzdy vzrostou i reálně, protože inflace za celý rok 2024 by mohla klesnout na hodnotu 3,3 %.
Hospodářská komora předpokládá, že v roce 2024 tuzemská ekonomika zvýší svou výkonnost o 2 %
„Hospodářské oživení české ekonomiky bude pozvolnější, než jsme čekali ještě letos v únoru, zejména kvůli působení vládního konsolidačního balíčku. Firmy budou do efektivnějších výrobních procesů a rozšiřování produkce investovat opatrněji. Třeba i proto, že není zatím jasné, jaké dotace budou rušeny. Nejsilnějším růstovým faktorem by se v příštím roce měla stát opět obnovená spotřeba domácností díky tomu, že mzdy se navrátí k růstu i v reálném vyjádření,“ podotkl Zdeněk Zajíček.
Podle nové prognózy se v příštím roce přes hospodářské oživení nebude míra nezaměstnanosti vracet k historickým minimům. Očekává se spíše mírný nárůst nezaměstnanosti, a to vlivem legislativních změn v oblasti dohod o provedení práce a dohod o pracovní činnosti. Podle nového zákoníku práce by totiž nově měly zaměstnavatelům narůst administrativa i náklady spojené se zaměstnáváním na dohody. Zaměstnavatelé budou muset nově vést evidenci dohodářů, detailně jim rozepisovat práci, proplácet dovolenou i náhrady.
Zdroj: HK ČR Rok 2023
Aktualizovaná makroekonomická prognóza Hospodářské komory ČR shodně s předchozím vydáním očekává v roce 2023 stagnaci české ekonomiky, meziroční změna reálného HDP tedy bude odpovídat 0 %.
Hlavním faktorem negativně dopadajícím na českou ekonomiku nadále zůstává vysoká inflace. Tempo snižování spotřebitelské inflace s ohledem na její vývoj za prvních šest měsíců tohoto roku dle nového odhadu bude nižší a za celý rok 2023 dosáhne v průměru 10,8 %. Nadále je její pokles dán především statistickým efektem srovnávací základny. Oproti předchozí prognóze došlo k přehodnocení míry vlivu jednotlivých složek hrubého domácího produktu.
Vysoká inflace snižuje reálnou hodnotu příjmů a úspor domácností, což se odrazilo v pesimistické náladě domácností a v jejich obavách z budoucího vývoje. Propad spotřeby domácností tak bude hlubší, než odhadovala únorová prognóza. Očekáváme, že letošní rok spotřeba domácností poklesne ve stálých cenách o 4 % a její negativní příspěvek k vývoji HDP se tak posunul na -1,8 p. b.
Nová predikce počítá v tomto roce s vyšším vlivem spotřeby vlády souvisejícím s vývojem veřejných financí (dle dat Ministerstva financí o měsíčním plnění státního rozpočtu se již v květnu saldo veřejných financí nacházelo ve schodku 271,4 mld. Kč.) Spotřeba vlády ve stálých cenách v roce 2023 proto dle našeho odhadu vzroste o 2,6 %, což odpovídá příspěvku 0,5 p. b. k HDP.
Na situaci veřejných financí vláda reagovala představením konsolidačního balíčku, jehož dopad by se měl projevit částečně již v letošním (zejména v důsledku vlivu na očekávání, resp. podnikatelskou náladu), ale především v příštím roce. Součástí balíčku je mimo jiné vyšší zdanění právnických osob a škrty ve vládních dotacích.
Změny na příjmové a výdajové straně státního rozpočtu se promítnou do plánování investic firem již v tomto roce, částečně i z opatrnostních důvodů (zatím není zřejmé, jaké dotace budou rušeny). V minulé prognóze jsme na základě našich šetření mezi firmami odhadovali, že soukromé investice budou svým kladným příspěvkem hlavním tahounem české ekonomiky. Ozdravný balíček však ze zmíněných důvodů omezí jejich růst (na 2,2 %) a povede ke snížení jejich příspěvku k vývoji HDP (na 0,6 p. b.).
K výraznému přehodnocení vlivu došlo v pozitivním smyslu u vývoje čistého exportu, jehož příspěvek v aktualizované predikci odhadujeme na 2,7 p. b., a který se tak stává nejsilnější složkou HDP navzdory kurzu české koruny pohybujícím se okolo historicky nejsilnějších hodnot. To může svědčit o vysoké kvalitě české exportní produkce, a v jejím důsledku silné konkurenceschopnosti českých exportních firem na zahraničních trzích, a to i v případě, kdy se produkce českých firem stává vlivem zhodnocení koruny relativně dražší.
Slabá domácí poptávka v roce 2023 tedy bude alespoň částečně vyvážena poptávkou ze zahraničí. Význam čistého exportu dále zvýší pokles dovozů pro omezenou konečnou spotřebu domácností.
Během letošního roku oproti současným hodnotám očekáváme mírné oslabení koruny vůči euru. Roční průměr tak bude odpovídat 23,9 korunám za euro.
Příspěvek změny stavu zásob odhadujeme záporný na úrovni -2,0 p. b. V průmyslové produkci očekáváme pro tento rok stagnaci, především kvůli vlivu slabé domácí poptávky a omezení investic v reakci na fiskální restrikci.
Trh práce i v roce 2023 zůstane i přes mělkou recesi napjatý a nezaměstnanost se bude pohybovat pod svou přirozenou mírou, jak je pro český trh práce dlouhodobě charakteristické. To vytváří českým zaměstnancům silnou vyjednávací pozici, i díky které jejich mzdy v nominálním vyjádření v roce 2023 vzrostou o 8 %. Vlivem klesající inflace tak v druhé polovině roku může docházet již k mírnému nárůstu reálných mezd zaměstnanců.
O prognóze
Hospodářská komora pravidelně dvakrát do roka sbírá informace o podnikatelském sektoru v ČR v rámci tzv. Komorového barometru. Kromě toho pravidelně pořádá mezi svými 16 tisíci členy řadu dalších šetření zaměřených na aktuální témata. Zpětnou vazbu o současném a očekávaném vývoji ekonomiky Hospodářská komora dále získává v rámci svých 25 odborných sekcí, sdružujících podnikatele a experty k dané problematice, na setkáních zástupců Hospodářské komory s čelnými představiteli firem v jednotlivých krajích nebo například také v rámci komorové poradny.
Hospodářská komora je jediným zákonným zástupcem podnikatelů v České republice a svojí jedinečnou regionální strukturou i pestrým odvětvovým zastoupením je jim blíže než státní správa či prognostické útvary velkých společností. I to je důvod, proč Hospodářská komora od roku 2017 publikuje vlastní prognózu hlavních makroekonomických ukazatelů vývoje České republiky a za tím účelem spojila své síly s profesionály z České spořitelny včetně jejich technického instrumentária v podobě modelu všeobecné ekonomické rovnováhy.
Rok 2024
Pro příští rok nadále očekáváme oživení hospodářského růstu. Oproti předchozí prognóze však očekáváme, že hospodářské oživení bude pozvolnější z důvodu restriktivního působení konsolidačního balíčku.
Ekonomika dle našeho odhadu poroste v roce 2024 2% tempem. Nejsilnějším růstovým faktorem by se v příštím roce měla stát obnovená spotřeba domácností. Způsobeno to bude především návratem mezd k růstu i v reálném vyjádření. Zatímco nominální mzdy porostou 7% tempem, inflaci v příštím roce očekáváme na úrovni 3,3 %.
Zároveň zde identifikujeme riziko setrvání poblíž úrovně lehce nad inflačním cílem po delší dobu z důvodu změněných inflačních očekávání a přetrvávajících inflačních tlaků. Propad v meziročním tempu růstu spotřebitelské inflace bude dán znovu primárně efektem srovnávací základny. Očekáváme, že v příštím roce se v podstatné míře také projeví efekt konsolidačního balíčku na spotřebu vlády a soukromé investice.
Příspěvek čistého exportu se sníží mimo jiné i z důvodu obnovení importů. Trh práce zůstane nadále napjatý. Očekáváme ale mírný nárůst nezaměstnanosti navzdory ekonomickému oživení, a to vlivem legislativních změn v oblasti dohod o provedení práce a dohod o pracovní činnosti. Změny z pohledu zaměstnavatelů činí dohody méně atraktivní a mohou vést ke snížení míry jejich využívání.
