Pro firmy je připravena miliarda na inovace
Aktuality
27. 4. 2024 05:43
Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo II. výzvu aktivity Inovace Operačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost (OP TAK). Cílem výzvy...
Nová aplikační laboratoř umožní zemědělcům zachovat pěstování lokálních odrůd i v klimaticky změněné budoucnosti. I to zaznívá v naší zvukové reportáži.
Ke geneticky modifikovaným rostlinám se značná část veřejnost staví notně rezervovaně. Vědec Roman Hobza z Biofyzikálního ústavu AV ČR v Brně (BFÚ) si nemyslí, že jsou obavy namístě: „Za padesát let praktického využívání GMO v zemědělství se neprokázalo, že by byly škodlivé. Po takové době bych si už troufal být k nim o něco smířlivější,“ mírní skepsi biolog a dodává, že geneticky modifikované rostliny se můžou stát cestou k naší soběstačnosti. Hojně se GMO využívají v USA a vůbec na celém americkém kontinentě, dále se začínají rozmáhat i v Austrálii a Japonsku. O tom, že je to krok správným směrem, Hobza nepochybuje: „Vždyť odkud bereme sóju pro náš dobytek. Přece z Jižní Ameriky. Vyplatí se to víc než ji pěstovat u nás.“
Hobzu zároveň překvapuje, že ke GMO jsou zdrženliví hlavně mladí lidé. „Často říkají, ať přírodu necháme tak, jak je. Jenže si neuvědomují, že příroda, kterou kolem sebe vidí, je už agronomicky upravená. To je umělá záležitost, která před třemi generacemi vypadala úplně jinak. Ty rostliny často nejsou schopny samy o sobě existovat, jsou to přešlechtěné druhy, které musíte stále nějak podporovat, ať už hnojivy nebo pesticidy.“ Naopak mnohem smířlivější postoj Roman Hobza pozoruje u starší generace: „Starší zemědělci většinou tleskají a říkají, že konečně někdo začíná přemýšlet jinak, než oni konali. V 50. a 60. letech se používalo DDT a nekonečné množství postřiků a oni ví, že to bylo do určité míry špatně.“
Rostliny ve skleníku vědci připravují na budoucnost Foto: Daniel Mrázek Tehdejší zemědělce vedla myšlenka zajistit co nejvíce úrody, a proto plodiny bránili před škůdci a nemocemi. Dnes víme, že tehdejší způsoby negativně dopadaly na lidské zdraví. Genetická modifikace může podle Hobzy přinést stejný užitek – plodiny se přizpůsobí měnícím se klimatickým podmínkám a odolají suchu i škůdcům. Negativní dopady by ale měly být minimální. „Genetická modifikace je v podstatě zrychlená evoluce. Ta rostlina by se tím směrem tak jako tak vyvíjela, jen by to trvalo několik set let. My to jen urychlíme,“ dodává Hobza.
Velmi zjednodušeně řečeno, při genetické modifikaci se hledá gen, který zodpovídá za určitou vlastnost, například za odolnost vůči suchu. Tento gen se pak vloží do upravované plodiny a ta by pak měla prosperovat i v suchém prostředí. Vědecká pracoviště mohou tyto experimenty provádět dennodenně, využití v zemědělské praxi ale brání zákony: „Žádné firmy u nás nemají laboratoře, ve kterých by se mohly genetické modifikaci věnovat. Dnes samozřejmě ekonomicky nedává smysl takové laboratoře mít. Jenže pokud se v Evropě GMO povolí, tak budeme hodně pozadu,“ upozorňuje Hobza. A právě proto se brněnští vědci rozhodli nabídnout své služby zemědělcům, aby se mohli na případnou změnu legislativy včas připravit a na experimentální bázi už teď vyvíjet plodiny využitelné v budoucnosti.
Příležitost pro české zemědělce
Jak BFÚ informuje ve své tiskové zprávě, českým zemědělcům a šlechtitelům se s touto aplikační laboratoří otevírají nové příležitosti. Její zázemí využívá nejmodernější nástroje pro analýzu genomů a sestává z týmu specialistů se širokým vzděláním v molekulární biologii, biotechnologiích, zemědělských oborech (včetně rostlinolékařství), informačních technologiích a bioinformatice.
Laboratoř se zaměřuje na postupy pro jednodušší a rychlejší editování genomů rostlin s přesahem do šlechtitelské praxe. Vyvíjí a využívá nové bioinformatické nástroje pro zpracování DNA a RNA sekvenačních dat. Zároveň je součástí sítě aplikačních laboratoří v České republice vznikající pod záštitou Akademie věd a programu Strategie AV21: Potraviny pro budoucnost. Jedná se o vůbec první laboratoř, jejíž hlavní náplní je využití modifikace genetické informace rostlin k funkčním analýzám genů nebo přímo k tvorbě nových vlastností.
Široké spektrum služeb a vysoce specializovaný tým přináší dosud nedostupné možnosti českým zemědělcům a šlechtitelům v akutních otázkách dnešní doby. Služby aplikační laboratoře využijí především zemědělské podniky zabývající se rostlinnou výrobou, organizace, které se zaměřují na šlechtění zemědělských plodin, profesní organizace, jež se soustředí na produkci a kvalitu potravin, orgány státní správy dozorující agrochemické postupy, registraci a zkušebnictví pěstovaných odrůd, resortní ministerstva, která řeší legislativu vztahující se k zemědělství, místní samosprávy, jež zajímá problematika adaptace zemědělské produkce na měnící se podmínky a detekce biotických kontaminant ve vzduchu, vodě a půdě, občanské iniciativy, spolky a sdružení zaměřené na problematiku správné pěstitelské praxe, zdravé výživy a životního prostředí.
Více se dozvíte v naší zvukové reportáži. Klikněte na lištu v horní části článku.
