Každý druhý e-mail na Seznamu je marketingové sdělení
Analýzy
29. 4. 2024 11:21
Informační a komunikační technologie se vyvíjejí stále rychlejším tempem. Zatímco v minulých dekádách sloužil e-mail primárně k běžné one-to-one komunikaci,...
Zúčastnit by se měli ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09), předseda senátního výboru pro zdravotnictví Roman Kraus (ODS), ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny Zdeněk Kabátek a další. Konference bude zahájena ve 14:00 Kaiserštejnském paláci v Praze.
Česká republika má již dnes problém se zajištěním pracovní síly. V roce 2030 bude mít díky stárnutí obyvatelstva o 100 000 lidí v ekonomicky produktivním věku méně než v roce 2020. Zatím není zemí, která by dokázala dostatečně využívat zahraniční pracovníky a neznámý dopad války na Ukrajině činí situaci ještě nejasnější.
Jednou z mála možností, jak tuto situaci řešit, je zlepšit zdraví obyvatel. Závěry globální studie poradenské firmy McKinsey&Co. jsou jasné: Máme v rukou nástroje k tomu, aby budoucí šedesátníci byli ve stejném zdravotním stavu jako dnešní padesátníci. Nejde ale jen o prodloužení doby, kdy lidé budou moci a chtít pracovat. Podle stejné studie se přes 60 procent let života ztracených kvůli nemocem odehraje u lidí, kteří jsou již dnes v pracovním věku. Jde tedy i o významném snížení nemocnosti a zlepšení výkonnosti dnešních pracujících. Navíc, vliv na počet dostupných zaměstnanců má i zlepšení zdraví seniorů, které sníží potřebu ošetřovatelů z řad jejich mladších příbuzných.
Celkové dopady zlepšení zdravotního stavu obyvatel dle zmíněné studie mohou každoročně přidat k růstu HDP 0,7 procenta, což v průběhu této dekády znamená cca 35 miliard Kč ročně. Celospolečenská návratnost takové investice je vysoce pozitivní – za každou investovanou korunu můžeme získat zpět 1,70 Kč, nemluvě o omezení lidského utrpení.
Jak můžeme zlepšeného zdraví dosáhnout?
Hodně se dá udělat v oblasti organizace léčby a lepšího využívání nových technologií. Také se ale potřebujeme více věnovat prevenci. Je třeba podpořit nákladově efektivní programy, které přinesou jasné výsledky.
Zaměřit se musíme na dvě oblasti
- lepší péči o již nemocné, u kterých se zatím plně neprojevily následky nemoci
- omezení rizikových faktorů u zatím zdravých lidí.
To je nerozlučně spjaté s podporou změny životního stylu. Potřebujeme zlepšit především naše stravování a pohybovou aktivitu. Takovou změnu ale nemohou zařídit samotní zdravotníci. Bez zapojení školství a zaměstnavatelů se neobejdeme.
Na poskytovatele zdravotních služeb a zdravotní pojišťovny toho ale zbývá dost
- přesunout pozornost od léčení následků chronických nemocí k příčinám jejich vzniku
- podpořit prevenci vhodnými finančními motivacemi pro pacienty i poskytovatele
- začít využívat nové zdravotnické technologie, které dokáží omezit výskyt nejvýznamnějších rizikových faktorů.
