Belgický příklad pro Česko
Trendy
25. 4. 2024 13:40
Pokud by se povedlo zavést v Česku moderní zálohovací systém na PET lahve s využitím QR kódu, občané by mohli...
Nejčastěji život firem ovlivňují legislativní předpisy a nároky z nich vycházející a pak také zaměstnanci, stav a funkčnost trhu práce. Dnes se věnujeme oběma oblastem. Zvyšování mezd i problematika daní jsou na začátku roku velmi aktuální.
Jak se bránit růstu mezd
Trh práce není schopen uspokojit požadavky tuzemské ekonomiky, vláda tlačí na růst mezd ve státní sféře. Zaměstnanci na všech pozicích tak mají jedinečnou příležitost využít této situace a žádat navýšení platu. Dobře vědí, že firmy budou ochotny klíčovým zaměstnancům mzdy zvýšit. Zaměstnavatele to staví do situace, kdy musí čelit řadě argumentů a často se stává, že je svými zaměstnanci doslova vydírán.
Přitom mnohé argumenty jsou zcela nekorektní a každý zaměstnavatel je může bez výčitek svědomí odmítat. Důvodem pro zvýšení platu podle mnoha zaměstnanců mají být například délka zaměstnaneckého poměru, rostoucí životní náklady, vysoká hypotéka, manželka na mateřské, plat kolegů, fakt, že ostatní dostali přidáno, či zisky firmy. To vše jsou ale nekorektní argumenty. Takovou debatu nepřipouštějte, obraťte téma ke kvalitě práce dotyčného, k náročnosti úkolů, zvyšování kvalifikace. Společně zhodnoťte jeho přínosy pro firmu, předávání zkušeností. V debatě se vyhněte emocím, argumentujte věcně.
Zaměstnanci jsou zpravidla skutečnou hodnotou firmy. Klíčové zaměstnance si každý zaměstnavatel chce udržet, protože investovat do výchovy a do zapracování nových vyjde vždy dráž než udržet ty stávající. Být rukojmím zaměstnanců je ale pro firmu vždy nevýhodné.
Daňové novinky 2020
S počátkem roku již tradičně přicházejí různé novinky v daňové oblasti. Článek níže přináší stručný přehled ve změnách v oblasti daní z příjmů a daně z přidané hodnoty účinných od 1. ledna 2020, případně očekávaných později v průběhu roku 2020.
V oblasti daně z přidané hodnoty došlo k 1. lednu 2020 ke snížení sazby u dodání tepla a chladu, a to na 10 %.
Další snižování sazby se očekává k 1. květnu 2020, kdy se do druhé snížené sazby ve výši 10 % zařadí nově vodné a stočné, stravovací služby, podávání nealkoholických nápojů a točeného piva v pohostinstvích, služby čištění vnitřních prostor a mytí oken prováděné v domácnostech, domácí péče o děti, staré, nemocné a zdravotně postižené občany, drobné opravy nebo úpravy obuvi, oděvů nebo jízdních kol a kadeřnické a holičské služby. Dále dojde k tomuto datu ke sjednocení sazeb ve výši 10 % například také u knih, e-knih a audioknih.
Významné změny měly vstoupit v platnost při uplatňování daně z přidané hodnoty u dodávek zboží mezi členskými státy v souvislosti s tzv. quick fixes. Bohužel, zákonodárcům se, jak jsme již informovali, nepovedlo schválit příslušnou novelu zákona. I když finanční správa ve vztahu k této mezeře zatím mlčí, silně doporučujeme nové podmínky pro uplatnění osvobození od daně u dodání do jiného členského státu dodržovat, jelikož tyto jsou upraveny přímo účinným nařízením EU, a tedy nevyžadují implementaci na úrovni národní legislativ.
V souvislosti s chystanou novelou zákona o dani z přidané hodnoty, která by měla vstoupit v účinnost k 1. květnu nebo nejpozději k 1. červnu 2020, byl v návaznosti na rozhodnutí Ústavního soudu z konce února 2019 ve věci Kovové profily navržen institut zálohy na nadměrný odpočet, aby správce daně byl oprávněn k zadržení jen a pouze té části nadměrného odpočtu, o které existují oprávněné a vyjádřené pochybnosti. Správce daně tak v rámci daňové kontroly nebo postupu k odstranění pochybností bude daňovým subjektům vracet neprověřovanou část nadměrného odpočtu ve formě zálohy, se kterou mohou tito bez omezení nakládat. Výplata zálohy bude provedena v případě, že částka neprověřovaného odpočtu přesáhne 10 000 Kč.
V návaznosti na tuto změnu dojde i ke změně ve lhůtě pro vrácení odpočtu DPH. Ta bude činit místo původních 30 dnů od vyměření nově 45 dnů s tím, že lhůta pro vyměření začne běžet až 15 dnů po termínu pro podání přiznání.
V daních z příjmů došlo od počátku roku ke změnám v souvislosti s tzv. daňovým balíčkem 2019, který přinesl především implementaci tzv. směrnice ATAD v oblasti zabránění vyhýbání se daňovým povinnostem.
Další změny v této oblasti přinesl tzv. rozpočtový balíček, a to např. zdanění výher z loterií a tombol nad 1 milion Kč, zrušení dřívějších pravidel pro zdanění úroků z korunových dluhopisů emitovaných před rokem 2013 či změny v daňové uznatelnost technických rezerv v pojišťovnictví.
Ocenitelná práva a účetnictví
Ocenitelná práva, dále jen „ochranné známky“, představují specifického zástupce skupiny dlouhodobého nehmotného majetku, jehož doba použitelnosti musí být delší než jeden rok a současně oceněním přesahuje limit určený předmětnou účetní jednotkou.
Ochranné známky mohou být oceněny pořizovací, reprodukční pořizovací cenou, případně ve výši vlastních nákladů. Správnost zvolení doby ekonomické životnosti je zcela rozhodujícím faktorem výsledného ocenění v účetnictví dané účetní jednotky. Jelikož se jedná o zástupce majetku dané účetní jednotky, je nutné respektovat zásadu opatrnosti. Pozornost uživatelů dat z účetní závěrky se ubírá směrem k hodnotě daného majetku.
V rámci stále častěji se vyskytujících přeměn společností dochází k prohlubování problematiky týkající se ocenění ochranných známek, bývají totiž frekventovanou součástí přeceňovaného majetku a potenciálním předmětem k záměrné modifikaci hodnoty majetku a přeneseně i vlastního kapitálu.
Samotná valuace hodnoty zmiňovaného majetku ve znaleckém posudku vychází obvykle z několika různých oceňovacích metod. Nejčastější metodou u provozuschopných korporací je metoda výnosová, současně je to metoda, která zpravidla zajistí nejvyšší hodnotu ocenění. V okamžiku přeměny hrozí riziko zainteresovanosti vlastníka účetní jednotky k dosažení nejvyšší hodnoty aktiv a vlastního kapitálu. Důvodů k této tendenci lze identifikovat mnoho, typickým příkladem je orientace na vyplacení vyšších dividend, nebo podílů na zisku.
Elementárním podkladem pro danou valuaci je propracovaný finanční plán. Ten ze zásady vychází z historických dat a zahrnuje očekávání managementu, nebo vlastníků korporace, či její části. Úplnost a správnost postupů při sestavení tohoto finančního plánu podmiňuje korektnost valuované hodnoty ochranné známky po zaúčtování přecenění vyplývajícího z přeměny.
V rámci vykazování správné hodnoty přeceněné ochranné známky nejen v okamžiku rozhodného dne, ale i k rozvahovým dnům následujícím je kritické věnovat pozornost podmínkám, které ovlivňovaly hodnotu prvotní valuace. Rovněž se jeví jako zásadní, aby společnost dostatečně porozuměla metodě valuace vybrané externím valuátorem a průběžně aktualizovala primární data finančního plánu této valuace reflektujících dosaženou skutečnost. V případě dodržení zmiňovaných předpokladů nehrozí riziko, že by management účetní jednotky nedisponoval dostatečnými informacemi, zda a případně jak se vyvíjí skutečný stav oproti stavu plánovanému a jaký zprostředkovaný dopad tyto podmínky mají do ocenění předmětné ochranné známky.
V případě negativního vývoje v porovnání se stavem plánovaným je nutné respektovat zásadu opatrnosti a ve finančním účetnictví využívat příslušné nástroje korekce hodnoty.
