Davos hlásí: Další nejistota na obzoru

Více než polovina hlavních ekonomů (56 %) očekává, že globální ekonomika v letošním roce oslabí, zatímco 43 % předpokládá nezměněné nebo silnější podmínky. Výrazná většina se také domnívá, že v příštím roce dojde k uvolnění trhů práce (77 %) a finančních podmínek (70 %). Přestože očekávání vysoké inflace byla ve všech regionech omezena, výhledy růstu v jednotlivých regionech se značně liší a v žádném regionu se v roce 2024 nepředpokládá velmi silný růst.

„Nejnovější výhled hlavních ekonomů poukazuje na nejistou povahu současného ekonomického prostředí,“ uvedla Saadia Zahidi, výkonná ředitelka Světového ekonomického fóra. „Uprostřed zrychlující se divergence bude odolnost globální ekonomiky v příštím roce nadále podrobována zkoušce. Ačkoli se globální inflace snižuje, růst se zastavuje, finanční podmínky zůstávají napjaté, globální napětí se prohlubuje a nerovnosti rostou – což zdůrazňuje naléhavou potřebu globální spolupráce, která by vytvořila impuls pro udržitelný hospodářský růst podporující začlenění.“

Výhled pro jižní Asii a východní Asii a Tichomoří zůstává pozitivní a v porovnání s minulým průzkumem se v podstatě nezměnil, přičemž výrazná většina (93 %, resp. 86 %) očekává v roce 2024 alespoň mírný růst. Výjimkou je Čína, kde mírný růst očekává menší většina (69 %), neboť slabá spotřeba, nižší průmyslová výroba a obavy na trhu nemovitostí snižují vyhlídky na výraznější oživení.

V Evropě výhled od průzkumu ze září 2023 výrazně oslabil, přičemž podíl respondentů očekávajících slabý nebo velmi slabý růst se téměř zdvojnásobil na 77 %. Ve Spojených státech a na Blízkém východě a v severní Africe je výhled rovněž slabší, přičemž přibližně šest z deseti respondentů předpokládá v letošním roce mírný nebo silnější růst (pokles ze 78 %, resp. 79 %). V Latinské Americe a Karibiku, subsaharské Africe a Střední Asii došlo k výraznému zvýšení očekávání růstu, i když názory na celkově mírný růst zůstávají.

Přibližně sedm z deseti hlavních ekonomů očekává, že tempo geoekonomické fragmentace se v letošním roce zrychlí, přičemž většina z nich tvrdí, že geopolitika v příštích třech letech podnítí volatilitu světové ekonomiky (87 %) a akciových trhů (80 %), zvýší lokalizaci (86 %), posílí geoekonomické bloky (80 %) a prohloubí rozdělení mezi Severem a Jihem (57 %).

Vzhledem k tomu, že vlády stále častěji experimentují s nástroji průmyslové politiky, odborníci téměř shodně očekávají, že tyto politiky zůstanou mezi zeměmi do značné míry nekoordinované. Dvě třetiny hlavních ekonomů sice očekávají, že průmyslové politiky umožní vznik nových ohnisek hospodářského růstu a nových životně důležitých průmyslových odvětví, většina z nich však zároveň varuje před rostoucím fiskálním napětím (79 %) a rozdíly mezi ekonomikami s vyššími a nižšími příjmy (66 %).

Hlavní ekonomové očekávají, že přínosy umělé inteligence se budou v jednotlivých příjmových skupinách značně lišit, přičemž optimističtější názory na její účinky panují v ekonomikách s vysokými příjmy. Výrazná většina uvedla, že generativní AI letos zvýší efektivitu produkce (79 %) a inovace (74 %) v ekonomikách s vysokými příjmy. Z pohledu příštích pěti let 94 % respondentů očekává, že tyto přínosy pro produktivitu se stanou ekonomicky významnými v ekonomikách s vysokými příjmy, zatímco v případě ekonomik s nízkými příjmy je to pouze 53 %.

Téměř tři čtvrtiny (73 %) nepředpokládají čistý pozitivní dopad na zaměstnanost v ekonomikách s nízkými příjmy a 47 % uvedlo totéž pro ekonomiky s vysokými příjmy. Poněkud více se rozcházejí názory na pravděpodobnost, že generativní UI zvýší životní úroveň a povede k poklesu důvěry, přičemž obojí je o něco pravděpodobnější na trzích s vysokými příjmy.