Projde stravenková revoluce?

V současné době je mohou firmy svým zaměstnancům zajistit v rámci závodní jídelny nebo prostřednictvím stravenek, nově je budou moci poskytovat přímo i v peněžní formě. Díky tomu se vyhnou zbytečné administrativě i poplatkům spojeným se stravenkami. Příspěvek na stravování tak bude moci čerpat další až milion zaměstnanců, kteří na něj dnes nedosáhnou. „Provoz jídelny si mnoho firem nemůže dovolit a od stravenek je odrazuje řada překážek, které neodstraní ani digitalizace stravenkového systému. Mezi ně patří poplatky za odběr stravenek, které jsou bariérou především pro malé zaměstnavatele, nebo nemožnost uplatnit stravenky či stravenkové karty v okolí pracoviště. Ostatně třetina restaurací je nebere. Se stravenkovým paušálem ale tyto překážky úplně odpadají. Pokud dají zákonodárci našemu návrhu zelenou, budou si moci daňově zvýhodněné stravování konečně dovolit i malé firmy,“ obhajuje návrh ministryně financí Alena Schillerová.

Zavedení stravenkového paušálu vyvolalo vlnu diskusí. Podporuje jej až 60 % provozovatelů restaurací a také malí prodejci potravin. Ti totiž nyní musejí na úkor svých marží odvádět provize stravenkovým společnostem, které drtivou většinu svých zisků zpravidla vyvádějí do zahraničí. Se stravenkovým paušálem ale tyto prostředky tuzemským podnikatelům zůstanou, což podpoří domácí ekonomiku. I proto se za návrh Ministerstva financí dlouhodobě staví také Asociace hotelů a restaurací, Asociace českého tradičního obchodu, Svaz obchodu a cestovního ruchu i Hospodářská komora České republiky. „Na návrhu oceňujeme jeho liberální charakter, zavedení stravenkového paušálu je doplňkem, nikoliv direktivní náhradou existujících daňových úlev v oblasti stravování. Podle místních podmínek, dosavadních zvyklostí a nepochybně i dohody se zaměstnanci budou zaměstnavatelé využívat tu či onu formu úlevy. A i když to formálně vypadá jako rozšíření úlev, fakticky jde o narovnání prostředí, protože daňová výhoda poskytnutá – byť i v různých formách – všem přestává být výhodou,“ hodnotí návrh ředitel Odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory Ladislav Minčič.

Jsou tu ovšem i odpůrci novinky. K tématu proběhl nedávno i seminář, organizovaný KSČM, která právě se k tématu stravenkového paušálu staví silně odmítavě. Argumenty jsou dlouhodobě stejné – strava pro pracující je sociální výdobytek, který musí zaměstnavatel zajistit. „Nejlepší formou je samozřejmě závodní stravování. Má to dvě ale – jednak si ho může dovolit pouze zlomek firem, jednak je diskutabilní otázka kvality, respektive poměru cena a výkon. Stravenky jako systém jsou z hlediska toho základního argumentu nefunkční, o čemž svědčí už to, že ke stravování je použita pouze menší část stravenek. Elektronické stravenky navíc umožňují utratit celý příspěvek v obchodě i jednorázově. Ve světle těchto skutečností je stravenkový paušál naprosto korektním krokem, jak benefit dostat co nejsnadněji a s co nejmenšími ztrátami mezi co nejvíc zaměstnanců. Navíc jeho čerpání je pohodlné a nediskriminační. Vezměte si majitele stavební firmy. Má řešit stravenky? Posílá své zaměstnance na různá místa, nemůže předvídat, kde stravenky berou a kde ne. Stravenkový paušál dává šanci všem a proto jeho zavedení podporujeme. Rozhodně nesouhlasíme s dalším zavádějícím názorem, že by z něj měly profitovat zahraniční obchodní řetězce. Ve skutečnosti je současný systém nevýhodný právě pro neorganizované obchodníky zejména v malých obcích, kteří mají oproti řetězcům horší vyjednávací pozici a musí tak platit mnohem vyšší provize stravenkovým společnostem,“ říká Pavel Březina, předseda Asociace českého tradičního obchodu.

Podle Českého statistického úřadu utratí průměrný Čech za stravu měsíčně přes 2 000 Kč. Dá tedy za jídlo více než 1 500 Kč, které může získat ve formě stravenkového paušálu. Prokazovat účelovost využití těchto peněz je proto i podle Ministerstva financí zbytečné. Pokud by lidé přešli ze stravenek na stravenkový paušál, téměř 80 % z nich by podle průzkumu společnosti Median svoje stravovací návyky neměnilo. Dalších 7 % by dokonce chodilo do restaurací častěji. Dnes s nimi většina lidí platí především své běžné nákupy, výhradně v restauraci je používají pouhá 2 % lidí. Stravenky tedy ve skutečnosti nedávají žádnou záruku, že budou v restauraci skutečně utraceny a že primárně budou sloužit k zajištění stravování v zaměstnání. Podle loňského průzkumu stravenkové společnosti UP Česká republika je nejčastější překážkou, proč se lidé v pracovní době nestravují lépe, nedostatek času. Ten jako hlavní důvod to uvedlo 38 % dotázaných. Pro dalších 21 % je bariérou nedostatek možností kvalitního stravování v okolí pracoviště.

Opozice i větší část vládního uskupení ve sněmovně stravenkový paušál podporují a předkladatelé zákona i většina podnikatelských svazů a profesních sdružení očekávají, že poslanci mu dnes dají zelenou.