Belgický příklad pro Česko
Trendy
25. 4. 2024 13:40
Pokud by se povedlo zavést v Česku moderní zálohovací systém na PET lahve s využitím QR kódu, občané by mohli...
Pandemie covid-19 se stala katalyzátorem revolučních megatrendů, v jejichž důsledku přestávají platit osvědčené vzorce chování. Úspěšní lídři tak napříště budou muset myslet na nemyslitelné; a to i proto, aby zvládli transformaci úspěšných obchodních modelů s kořeny v minulosti na budoucí vítěze; k čemuž přispěje také nový přístup k energetice a obecněji zodpovědnost vůči okolí; přístup, který bude mimo jiné determinován novým rozložením sil v rámci globální ekonomiky a politiky. I z těchto důvodů přitom chaotická přechodová fáze na nový (ab)normál představuje z pohledu stability západní civilizace výzvu, kterou snad – podobně, jako v minulosti – nakonec přetavíme v příležitost růst.
O výše uvedených a souvisejících tématech se bude mluvit na jarním ALTER EKOnomickém fóru – hlavním řečníkem bude John Kay, jeden z nejrespektovanějších britských ekonomů, autor knihy Greed is Dead. John odstartuje dopolední program, který jako tradičně věnuje konference vizím a trendům. Odpoledne pak nabídne detailní analýzu vybraných výzev, kterým (nejen) manažeři a majitelé firem dnes čelí, a nástin možných řešení. To vše v rámci workshopů, jejichž cílem je předat prakticky využitelné zkušenosti.
Co všechno můžete od ojedinělé akce očekávat? Následující slova a videa berte jako inspirativní pozvánku.
Úspěšná firma zítřka
„Entropie světa neustále roste. Covid-19 se stal nejvýraznějším, ne však prvým symptomem tohoto trendu. Světové ekonomické fórum v letošním roce označilo za tři nejvýznamnější nejistoty dneška infekční nemoci, klimatickou změnu a zbraně hromadného ničení. K nim lze přidat kryptoměny a blockchain, migraci z arabského světa, novou digitální propast a desítky dalších nejistot, které se na sebe vrší a způsobují čím dál méně přesné zaměření firem. Jakkoli je celková pandemická situace spojená spíše s negativními jevy, donutila byznysové subjekty zbavit se svých předsudků a změnit dosavadní staré zvyklosti. Pojďme nejistoty společně roztřídit a z těch klíčových postavit roadmapu příležitostí v příštím desetiletí,” vyzývá partner poradenské společnosti IdeaSense Jiří Devát s tím, že obchodní modely a kultura firem bude muset popsané napříště reflektovat. Jak na to nastínil spoluzakladatel 6D Academy Petr Beneš.
Leadership v době (ab)normálu
„V posledních měsících společnosti po celém světě podnikaly rychlé a mnohdy radikální kroky k řešení krize. Když tyto změny nyní vyhodnocují, revidují dříve schválené rozpočty a přehodnocují aktivity, aby se zaměřily na ty, které generují potřebné firemní příjmy. Jako podstatnou oblast v současné době proto vnímáme otázku lídršipu. V turbulentních časech se totiž většinou projeví kvalita vedení, dlouhodobé strategie a přístupu. Největší riziko může být spojeno se špatným vedením, což může mít významné a dlouhodobé následky. Opačný scénář je příležitostí, protože správné vedení může těžit z maximální koncentrace, soustředit se například na implementaci technologií a využít tak i krizové období ke komerčnímu úspěchu,” říká spoluzakladatelka poradenské skupiny ASB Petra Rychnovská. Proto by podle ní měly firmy vsadit na robustní vedení, což – podobně jako v případě ASB – může znamenat předání vedení od zakladatelů k profesionálním manažerům. O své zkušenosti se podělila společně s Petrem Studničkou, který od ní pomyslné žezlo přebíral, v dubnové Alter Eko debatě.
Budoucnost globálního obchodu
„Osobně vidím největší riziko nejen v protekcionismu, ale zejména v důvěře investorů k vládám. Nyní jsou velice rozumně ochotni vnímat nutnost zadlužování států a pumpování peněz do ekonomik, ale stěžejní bude fáze dvě, kterou je rozumná stabilizace veřejných financí a efektivní fungování jednotlivých vládních opatření v praxi, jejich multiplikace a dopad. A nejde jen o odložené a prominuté daně a pobídky, ale i o efektivnost návratných nástrojů – jejich počet a řekněme škodovost těchto instrumentů. Příležitostí pak nabízí aktuální situace nepřeberné množství: hodně vládám pomůže správný lídršip a proaktivní komunikace. Pro nás ostatní jsou příležitostí kryptoměny, virtuální realita, online služby, moderní technologie obecně, akcie a nemovitosti,“ popisuje generální ředitel EGAP Jan Procházka, který nejen v kontextu v úvodu zmíněného protekcionismu radí sledovat probíhající reorganizaci globálních řetězců.
Energetika pro 21. století
„Energetika se stala novým mocenským nástrojem států a korporací. Technické inovace a strategie se upozaďují, pro masmédia a běžnou populaci jsou nedůležité a neatraktivní. Neřešíme, kolik, kde a jakých energetických zdrojů a zařízení postavit, ale jakou dotaci komu dát a nedat, co regulovat, zakázat a co zdanit. Tento trend také přirozeně souvisí s celospolečenským odklonem od technického vzdělávání směrem k humanitnímu. Pohodlnější je formulovat politické ideje, než vyvíjet a vyrábět. Za sebe, průmysl a odborné asociace tedy velím: Postavme energetiku a strategii na skutečných lídrech, vzdělaných projektantech, inženýrech a technických inovacích respektujících moderní poznatky vědy a techniky,“ říká spoluzakladatel energetické společnosti GWL Michal Klečka. Reflektuje tak jen aspekt probíhající (r)evoluce v energetickém sektoru, kterou si dnes v podstatě žádná firma nemůže dovolit ignorovat.
Spojené státy a obecněji Západ spolupracuje s privátním sektorem a soustředí se na strategické projekty v oblasti jádra, CO2, energetického mixu, těžby surovin a podobně. Východ řeší technické banality, naši státní úředníci nestačí technologickému vývoji a změna se zdá v nedohlednu; i proto, že je energetika významným zdrojem příjmů. I tím východní Evropa zaostává za rozvinutými zeměmi.
Veškeré aktuální informace a program akce najdete zde. A panelovou diskusi k tématu Kybernetická bezpečnost vám ve středu 12. května portál KomoraPlus nabídne jako stream.
