Čtvrtek 30. května 2024
ikona hodiny17. 11. 2021 17:55

OMNIPOL: České technologie s celosvětovým renomé

Česko patří mezi devět členů exkluzivního klubu

Obranný průmysl má v ekonomikách jednotlivých zemích vždy privilegované postavení. Jednak je velmi citlivý na jakékoliv podněty, jednak často přináší na civilní trhy průlomové technologie. Nejen o tom jsme si povídali s předsedou představenstva společnosti OMNIPOL Jozefem Pigou.

Petr Simon autor

Foto: Jakub Hněvkovský Josef Piga – Ominpol Foto: Jakub Hněvkovský

Zbrojní průmysl prochází v souvislosti s technologickým vývojem rychlými změnami. Jak na tyto změny OMNIPOL reaguje a dotkly se nějak jeho celkové strategie?

V posledních letech se stále více profilujeme jako investiční a obchodní skupina, která se zabývá investicemi do HI-TECH společností a projektů v obranném a leteckém průmyslu v České republice a na Slovensku, a současně se stále věnujeme zejména jako systémový integrátor exportu a importu produktů, technologií a služeb s vysokou přidanou hodnotou. Díky našemu unikátnímu týmu odborníků dokážeme na přání zákazníka propojit systémy různých výrobců v jeden spolehlivě fungující celek. Vedle toho jsme vlastníkem dvou dceřiných výrobních holdingů ERA a MESIT disponujících pokročilými technologiemi, které se zaměřují zejména na pasivní systémy sledování vzdušných, pozemních a námořních cílů, vojenskou komunikaci, letecké přístroje a přesnou strojírenskou výrobu včetně vlastních slévárenských a galvanických procesů. A v neposlední řadě jsme se již v roce 2015 stali strategickým partnerem a polovičním investorem v projektu nového cvičného letounu L-39NG.

Nedávno OMNIPOL oslavil již 85. výročí působení na českém i světovém trhu. Jakým směrem chcete, aby se společnost dále vyvíjela?

Budoucnost vidíme v dalším růstu a ve vlastním výzkumu a vývoji (R&D) unikátních technologií. Proto OMNIPOL poskytuje v této oblasti svým dceřiným společnostem maximální, a to nejen finanční podporu. Například naše dceřiná společnost ERA v Pardubicích „přepsala“ historii v oblasti řízení letového provozu, když vyvinula první tzv. multilaterační systém a představila „gate to gate“ řešení pro sledování letového provozu. Rovněž společnost MESIT výrazně investuje do vybavování svých vývojových pracovišť, díky čemuž je schopen dodržovat stále přísnější požadavky na parametry spolehlivosti a odolnosti i na životnost výrobků nasazených do reálných podmínek provozu. Skvělým příkladem jsou např. letecké přístroje z produkce MESITu, které splňují i americké vojenské standardy.

Obranný průmysl je v mnoha zemích tahounem inovací. Jak si v tomto ohledu stojí Česko a OMNIPOL?

Věřím, že si stojíme velmi dobře. Na světě je pouze devět zemí, které mají schopnost vyvinout vlastní vojenský proudový letoun, a Česká republika je jednou z nich. Tento letoun, konkrétně L-39NG, je plně vyvíjen a vyráběn ve společnosti Aero Vodochody a OMNIPOL je 50% vlastníkem projektu. Předchůdcem byl legendární Albatros, jehož téměř 3 000 kusů OMNIPOL exportoval do celého světa. Dceřiná společnost ERA zase historicky vždy byla průkopníkem pasivních sledovacích technologií. Mezi její nejznámější produkty patří vojenský pasivní sledovací systém VERA-NG, který funguje na principu „vidět a nebýt viděn“, či pasivní sledovací systém SDD.

Současné dění na trzích samozřejmě postihlo i nás a naše dceřiné společnosti. Například před půl rokem podané nabídky už jsou neplatné, protože celý řetězec vstupů zdražil finální produkt i o desítky procent.

Můžete mluvit o některých průlomových technologiích, s nimiž či na nichž pracujete?

Když se podíváme na průřez letounů vyráběných ve společnosti Aero Vodochody, L-159 Alca byl technologicky konstruován primárně pro západní zákazníky. Oproti tomu L-39 Albatros, u kterého byla větší poptávka spíše v bývalých sovětských zemích, zase pro východní. Současný letoun nové generace L-39NG má jedinečnou unikátnost – lze jej technologicky přizpůsobit požadavkům jak západního, tak východního trhu. Naše dceřiná společnost ERA má takových technologií hned několik. Jako první přišla na trh s výše zmíněnou technologií zvanou multilaterace, která vylepšuje bezpečnost na mnoha světových letištích včetně těch největších. Dokáže spočítat přesnou polohu každého letadla na zemi i ve vzduchu, a dokonce i vozidla na letištní ploše a tato data pak dispečeři používají k řízení letového provozu. V oblasti vojenských technologií ERA vyvinula zcela unikátní systém pro sledování cílů na zemi, ve vzduchu i na moři. Detekuje a rozpoznává letadla, lodě, pozemní bojovou techniku a nově nyní dokáže zachytit i drony. Tento systém se jmenuje VERA-NG a je to další generace slavné Tamary. Jedním z velmi zajímavých projektů, do nichž jsme zapojeni, je prioritní projekt EDIDP v rámci celoevropského konsorcia vedeného společností Leonardo, kde se soustřeďujeme na vývoj laserových zbraní využívajících směrované energie pro oblast ochrany proti zbraním hromadného ničení, například bezpilotním přístrojům a jejich velkým skupinám. Zde v nejužší koordinaci spolupracujeme s naší dceřinou společností MESIT a s centrem HiLase v Dolních Břežanech, fungujícím pod Fyzikálním ústavem AV ČR, které je absolutní špičkou pro výzkum a vývoj laserových aplikací a systémů na světě.

Je to tedy i ve spolupráci s českým akademickým či vědeckovýzkumným sektorem?

VERA-NG je pasivní sledovací systém, který využívá šedesát let vývoje originální české technologie pasivní radiolokace. Ta se začala rozvíjet v šedesátých letech ve Vojenském výzkumném ústavu v Brně a pokračovala ve výzkumném oddělení firmy Tesla v Opočínku u Pardubic. Spolupráce s akademickou obcí je tedy zde již od počátku. V současnosti společnost ERA spolupracuje s vědeckovýzkumnou institucí TA ČR (Technologická agentura České republiky) a s několika technickými univerzitami, například s ČVUT Praha, VUT Brno, Univerzitou obrany v Brně či Univerzitou Pardubice. Obě naše dceřiné společnosti, ERA i MESIT, mají svoje vlastní výzkumné a vývojové kapacity, protože tuto oblast velmi podporujeme.

Daří se vám v tomto smyslu přicházet s takovými novinkami, které jsou chráněny patenty?

Pasivní radiolokace je ryze českým vynálezem. Každá firma si chrání svoje duševní vlastnictví, zvláště takto unikátní. ERA má své systémy a technologie samozřejmě chráněny patenty a jejich názvy ochrannými známkami. ERA má v současné době zaregistrováno zhruba třicet patentů a dvanáct ochranných známek. Máte ambice například některé vojenské technologie přinést na civilní trh? Určitě máme a snažíme se je naplňovat. Když se ohlédneme zpětně, legendární L-39 Albatros si získal širokou popularitu po celém světě, a to jak mezi soukromými uživateli, tak mezi akrobatickými týmy. Zejména v západních zemích byl u civilních subjektů velmi oblíbený pro své letové vlastnosti a snadnou údržbu. Letoun dodnes využívají akrobatické týmy, jako například lotyšské uskupení Baltic Bees nebo francouzský Breitling. Stejně tak u systémů pro sledování letového provozu, které vyvíjí a vyrábí naše dceřiná společnost ERA, lze najít prolnutí obou trhů. Když to hodně zjednoduším, multisenzorový sledovací systém nové generace NEO, který se používá pro potřeby civilních letišť, je de facto zmenšená a zjednodušená verze pasivního radiolokátoru VERA-NG určeného pro vojenské účely. Ale celkově je produktů využívaných v civilním sektoru v našem portfoliu mnoho. Jak produkty společnosti ERA – například SQUID, což je nejčastěji využívaný systém pro sledování pozemního provozu na letištích na světě, tak i produkty společnosti MESIT, jako například velmi úspěšné interkomy do vlakových souprav.

OMNIPOL, to není jen obranný průmysl, pracujete i pro civilní sektor. Kde jsou největší rozdíly těch dvou trhů?

Rozdílů je spousta, především v typech produktů, regionálním rozložení, požadavcích a potřebách zákazníků. U armádních zakázek je podstatně delší a složitější cesta od počáteční poptávky až po samotnou finální realizaci, vzhledem k účelu vyžadují vyšší administrativní nároky a procesní zajištění z hlediska bezpečnosti. Je naprosto odlišné, pokud státní instituci prodáváte letoun nebo soukromé společnosti technologickou nápojovou linku. Servis ale musí být v obou případech perfektní, proto jsme také velmi úspěšní například v tak odlišném oboru, jako jsou dodávky technologií pro pivovarnictví a nápojářský průmysl.

Existuje mezi nimi i nějaká synergie?

Je to stejné jako u kterékoliv jiné služby, v tom se obě strany moc neliší. Obě požadují co nejvyšší kvalitu a co nejširší rozsah dalších poskytovaných plnění, tedy servis, zaškolení a podobně.

A na jakých trzích, myšleno regionálně, vidíte největší potenciál?

Na tuto otázku je těžké dát jednoznačnou odpověď a definovat pouze několik trhů. OMNIPOL působí na české i mezinárodní úrovni již od roku 1934 a vlastní povolení k obchodování s vojenským materiálem na vývoz do více než 130 zemí, takže za tu dobu si získal celosvětové renomé. Potenciál máme díky dobrému jménu a široké nabídce produktů i služeb téměř kdekoliv od Evropy, Asie až po země afrického kontinentu. V současné době jsme aktivní v asi šedesáti zemích světa.

Současná situace dusí ekonomiku krizí vstupů – chybějí zdroje, rostou ceny materiálů a komponent, prodlužují se dodací lhůty, v Česku nadto chybějí i lidé. Jak tuto situaci vnímáte vy a jaké máte možnosti jí čelit?

Současné dění na trzích samozřejmě postihlo i nás a naše dceřiné společnosti. Například před půl rokem podané nabídky už jsou neplatné, protože celý řetězec vstupů zdražil fi nální produkt i o desítky procent. Situaci se však musíme přizpůsobit, snažíme se hledat nové možnosti a alternativy tak, abychom vyšli zákazníkovi co nejvíce vstříc. A pak je to také o osobním přístupu, vyjednávání, v obchodě pro další byznys musí být obě strany spokojené. Ať už jste na straně dodavatele, nebo odběratele. Krize se nedotkla pouze těchto oblastí, ale na jistou dobu znemožnila také cestování a přímý kontakt se zákazníky. I toto se nám podařilo vyřešit a několik významných kontraktů jsme uzavřeli na dálku.

Jak jste vzhledem k nařízeným opatřením byli personálně schopni pokrýt interní fungování firmy?

My jako OMNIPOL jsme ryze obchodní společnost, většina našich zaměstnanců je i v průběhu roku neustále mimo kancelář, v Česku i v zahraničí. Proto pro nás nebyl problém fungovat v omezeném režimu, kdy většina lidí využívala home office. Místo osobních schůzek jsme pak klasicky přešli na online technologie. Sice jsme to všichni zvládli bez problému, nicméně myslím, že jsme rádi, že v současné době se můžeme potkávat na chodbách kanceláří a  probrat vše osobně u ranní kávy. V tomto máme obrovskou výhodu vynikajícího Bistra v přízemí naší budovy v Nekázance, vedeného provozovatelem Tomášem Baborem, které se stalo oblíbeným i pro širokou veřejnost.

Spolu se svým maďarským partnerem jste převzali společnost Aero Vodochody. Můžete k tomu říct nějaké podrobnosti?

Společnost Aero považujeme nejen za typický příklad národního stříbra, jak se říká, ale také za strategicky velmi důležitou společnost českého leteckého a obranného průmyslu. Co se tradice týče, existuje jen několik stále fungujících leteckých výrobců na světě, kteří by měli delší historii (Aero bylo založeno v roce 1919), ale není to jen o tradici. I na současném trhu je stále velký potenciál pro výrobní portfolio společnosti a v posledních dvou letech se nám podařilo pro Aero zajistit celou řadu zajímavých zakázek. Vzhledem k tomu, že produkty této společnosti vyvážíme již desítky let, a navíc jsme již od roku 2015 polovičním vlastníkem a investorem projektu L-39NG, není nám samozřejmě osud této tradiční značky českého leteckého průmyslu vůbec lhostejný. Měli jsme od začátku zájem se na koupi této společnosti podílet. Je ovšem pravda, že se jedná o velmi složitou akvizici jak oborově a strategicky, tak i obchodně, a tak proces dokončení všech administrativních kroků trval výrazně déle, než jsme doufali. V tuto chvíli je tedy převod majetkových práv dokončen a spolu s majoritním vlastníkem Kristófem Szalay-Bobrovniczkym a s jeho týmem intenzivně pracujeme na budoucí strategii společnosti.

Jak velké změny můžeme v tomto ohledu čekat?

Není důvod obávat se nějakých velkých změn ohledně produktového portfolia nebo fungování společnosti. Aeru se v posledních letech bohužel nevedlo nejlépe, a proto bude hlavní úkol společnost fi nančně i manažersky stabilizovat a určit právě krátkodobé i dlouhodobé cíle a strategie. Bude to velmi důležité jak pro stabilizaci situace ve společnosti vnitřně, tak i pro ujištění dodavatelů i zákazníků, že spolupracují se spolehlivým partnerem. V  září mimo jiné proběhl již šestý ročník tzv. Users Group Conference, což je setkání uživatelů letounů L-39 za účelem výměny zkušeností a zajištění co nejlepší komunikace se zákazníkem. Tento rok se zúčastnilo přes 50 delegátů z 16 zemí včetně několika velitelů vzdušných sil národních armád. Za tento úspěch jsme také velmi rádi. Ohledně portfolia jistě bude stále jednou z priorit projekt letounu L-39NG, servis a generální opravy předcházejících modelů z produkce Aera stejně jako výroba klíčových komponent pro externí partnery.

Současně se společností Aero jste se stali majiteli i přilehlého letiště, které bylo v minulosti často skloňováno ohledně budoucího využití. Je v tomto z vaší strany již jasno?

Ano, máte pravdu. Letiště bylo součástí transakce. Letiště je pro fungování výrobce letadel zcela nepostradatelné. Přestože je možné uzavřít smlouvy o dlouhodobém využívání letiště, je nepochybně výrazně jednodušší a vhodnější, pokud je výrobce i letiště vlastněno stejným subjektem. Do budoucna plánujeme letiště využívat hlavně pro potřeby Aera v rámci vývoje a testování proudových letadel. Již teď můžeme konstatovat, že rozhodně není v plánu pokračovat v projektu nového mezinárodního civilního letiště pro osobní ani nákladní přepravu

Články autora Petr Simon

Nejnovější články

Expertní pohled
Nefinanční data představují nové bohatství firmy

V oblasti vztahů mezi firmou se svými spotřebiteli...

Veškeré popsané aktivity přitom mají jeden společný cíl...

Cestovní ruch
Prague City Tourism láká na letní dovolenou v Praze

„Všechny marketingové kampaně město financuje z vybraného poplatku...

Kromě výše zmíněných dvou kampaní i letos pokračuje...

Expertní pohled
Bankovní daň opět na stole

V minulých letech se do českého daňového systému...

Konečně, existují jiné způsoby, jak vlády mohou získávat...

Nejnovější Nezařazené

Nezařazené
Proč ECB nebude spěchat se sazbami dolů?

Popravdě řečeno, pro trhy nejde o žádné překvapení....

Takto přísná měnová politika ale není bez rizika....

Nezařazené
Komora oceňuje digitalizaci obchodování s automobily

„Vláda při svém nástupu slíbila maximální možnou digitalizaci....

Semináře o digitalizaci obchodu s automobily se zúčastnili...

Nezařazené
Členské firmy Jhk zabodovaly v soutěži Spokojený zákazník 2023

Sdružení českých spotřebitelů každoročně od roku 2001 vyhlašuje...

Ocenění Spokojený zákazník také vyjadřuje, že firma, která...

Tyto ocenění jsou také důkazem toho, že firmy...