EK: Česká ekonomika se letos propadne o 7,8 procenta

Na pokles českého hospodářství orientovaného na vývoz bude mít podle komise zásadní vliv útlum průmyslové výroby a také nižší poptávka v dalších evropských zemích. Zvláště významný dopad bude mít stagnace automobilového průmyslu, předpovídá Brusel.

„Zhoršení vychází z aktualizace dat české ekonomiky, u nichž zatím nic nenasvědčuje rychlému zotavení,“ komentoval výhled analytik společnosti Natland Petr Bartoň. Růst v příštím roce o 4,5 procenta by podle něj nahradil zhruba jen polovinu letošních ztrát. Tři týdny stará předpověď Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), že česká ekonomika bude pátou nejzasaženější v rozvinutém světě, je tak stále realističtější. Je to logické, model OECD pracuje významně se sektorovými daty, a proto „český problém“ rychle zaznamenal, podotkl Bartoň.

Nejvýraznější propad české ekonomiky předpokládá Evropská komise pro právě skončené druhé čtvrtletí, v němž by kvůli téměř dvouměsíčním omezením provozu zásadních hospodářských odvětví měl HDP klesnout o téměř 11 procent. Od třetího kvartálu by se hospodářství mělo začít pomalu zotavovat, v některých odvětvích jako je doprava či cestovní ruch však může mít pokles dlouhodobější dopady.

Pozvolný růst ekonomiky bude pohánět zejména spotřeba domácností, která bude ovlivněna zpomalením růstu mezd a důchodů. V příštím roce by také opět měl začít růst objem investic, který by rovněž měl přispět k ekonomickému oživení. Unijní exekutiva rovněž odhaduje, že zejména vlivem rostoucích cen potravin dosáhne letos inflace v Česku 2,8 procenta, což je vysoko nad průměrem EU.

Na uvedené prognózy reagoval i premiér Andrej Babiš. Před včerejším schvalování návrhu na zvýšení letošního schodku státního rozpočtu na rekordních 500 miliard korun sice připustil, že souhrnná data z ekonomiky naznačují, že je třeba počítat s jejím poklesem, zároveň ale dodal, že je zdrženlivý, pokud jde o předpovědi vývoje. Varoval také před katastrofickými scénáři. „Předpovědí o vývoji české ekonomiky je dostatek, ale zatím je pro všechny příznačné, že se z velmi krátkého časového úseku snaží hádat další vývoj,“ uvedl Babiš. Je to podle něj stejné jako dohadovat se o tom, jaké počasí bude v druhé polovině prosince. Proto by „nehledal senzace“ v katastrofických předpovědích.

Zrekapituloval dosavadní kroky vlády i objem peněz a formy pomoci, kterými se vláda snaží ekonomice pomoci. „Jsme kreativní národ a jsem přesvědčen, že z toho vyjdeme zase jako jedni z nejlepších v Evropě,“ prohlásil.

Babiš odmítl výtky opozice, že vláda nevytvořila rezervy. Řekl také, že vláda nechce chodit každou chvíli do Sněmovny nechat si schválit nový deficit rozpočtu. „Je to rozpočet, který drží zaměstnanost, který podporuje investice, který je výhodný pro všechny občany naší země,“ řekl. Pevně doufá, že vláda do konce roku nebude Sněmovnu o nic ohledně deficitu žádat.

Sněmovna původně schválila letošní rozpočet s deficitem 40 miliard. V důsledku dopadů epidemie koronaviru, která připravila stát o část příjmů z daní a odvodů a naopak si vyžádala výdaje na pomoc ekonomie, pak vláda navrhla zvýšení schodku nejprve na 200 a poté na 300 miliard korun.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) řekla, že aktuální schodky nelze posuzovat optikou z minulých let. „Současná situace je zcela mimořádná a podle mého názoru si proto žádá specifický přístup,“ řekla. Současný schodek 300 miliard nelze podle ní považovat za již beze zbytku utracený. Peníze však už byly zcela přiděleny do zbytku roku a polovina z toho připadá na příjmovou stranu rozpočtu.