Jak dopadne obchodní boj „hegemonů“ Trendyol a Temu?
6. 8. 2024
09:00
Obchodní a marketingové strategie aktuálně dvou zřejmě největších e-commerce platforem Temu a Trendyol, které dobývají Evropu nabízí velmi zajímavý pohled,...
„Chci, aby naši ministři odmítli málo ambiciózní závěry Uhelné komise. Chceme, aby rokem odklonu od uhlí se stal už rok 2033. Všechny síly chceme napnout do obnovy a budoucnosti uhelných lokalit. Čím dříve začneme s jejich obnovou, tím lépe to dopadne finančně i strukturálně nejen pro pracující v uhelném průmyslu, ale i pro celou Českou republiku,“ uvedl Hamáček.
Případným neschválením harmonogramu útlumu uhlí by kabinet podle vicepremiéra, ministra průmyslu a jednoho z předsedů komise Karla Havlíčka popřel rok a půl trvající činnost Uhelné komise. I například ministr životního prostředí a druhý předseda Uhelné komise Richard Brabec uvedl, že dřívější scénář lze technicky zvládnout, bylo by ale nutné vynaložit výrazně vyšší investice, hovořil o 150 miliardách korun navíc. I někteří další ministři, například ministr zdravotnictví Jan Blatný nebo někteří sociální demokraté, v posledních dnech uvedli, že preferují dřívější odklon. Havlíček v prosinci rozhodnutí Uhelné komise označil za kompromis, z 19 členů komise podle něj hlasovalo 15 pro, dva byli proti a dva se zdrželi. S usnesením nesouhlasili oba zástupci ekologů v komisi – Jan Rovenský a Jiří Koželouh, oba komisi následně opustili.
Komise pracovala se scénáři konce využívání uhlí v letech 2033, 2038 a 2043. Hnědé uhlí má v současnosti největší podíl na výrobě elektřiny v ČR. Podle dat Energetického regulačního úřadu na ně předloni připadalo asi 40 procent výroby, následovaly jaderné elektrárny s podílem zhruba 35 procent. Černé uhlí mělo loni podíl na celkové výrobě elektřiny 2,5 procenta, poprvé méně než fotovoltaické elektrárny. Provozovatelem uhelných elektráren je v ČR polostátní společnost ČEZ nebo soukromé společnosti Sev.en Energy a Sokolovská uhelná.
