Každý druhý e-mail na Seznamu je marketingové sdělení
Analýzy
29. 4. 2024 11:21
Informační a komunikační technologie se vyvíjejí stále rychlejším tempem. Zatímco v minulých dekádách sloužil e-mail primárně k běžné one-to-one komunikaci,...
Michel svým kolegům připomněl, že v souvislosti s novým typem koronaviru v celém světě zemřelo už více než 600 000 lidí a že je na unijních představitelích, aby krizi čelili společně.
„Přeji si, abychom dosáhli dohody a aby se zítra v novinách psalo, že EU dokončila nesplnitelnou misi,“ řekl Michel před nedělní společnou večeří v konferenčním centru. „To je mé upřímné přání … po třech dnech nepřetržité práce.“
Nerozdávat, půjčovat
Lídři se stále nemohou shodnout na parametrech vznikajícího fondu. Evropská komise (EK) ho navrhla v bezprecedentním objemu 750 miliard eur (asi 20 bilionů Kč), a to tak, že 500 miliard bude v grantech a zbylých 250 miliard eur ve formě úvěrů. V neděli a pak i v noci na dnešek se objevovaly informace o ukončení rozhovorů a o jejich pokračování později, buď ještě v červenci, nebo až v srpnu. Ale vzhledem k tomu, že jednání se protáhla až do časných ranních hodin, dohoda podle diplomatů stále vypadá jako reálný výsledek maratonu jednání.
V Bruselu se jedná o celkové částce zhruba 1,85 bilionu eur (asi 49,3 bilionu Kč). Z toho 1,074 bilionu eur připadá na sedmiletý rozpočet unie a 750 miliard eur na fond obnovy. Peníze do fondu si chce Evropská komise vypůjčit na kapitálových trzích, ručiteli by bylo všech 27 členských zemí. To se části lídrů nelíbí, stejně jako navrhovaný poměr určený na granty a na úvěry. Co nejméně grantů požaduje skupina čtyř takzvaných šetrných zemí, vedle Nizozemska je to Rakousko, Dánsko a Švédsko.
Pomalá pomoc bude stát víc
Právě na postoji čtveřice šetrných států zatím dohoda vázne. Tyto země podle diplomatů nejsou ochotny souhlasit s částkou na granty vyšší než 350 miliard eur, což je ale nepřijatelné pro země, jako je Itálie a Španělsko, tedy státy nejvíce zasažené koronavirem. Nesouhlasil s tím ani francouzský prezident Emmanuel Macron. V noci se ale jednotný postoj čtveřice šetrných zemí začal drolit a na svých požadavcích už setrvávalo patrně jen Rakousko s Nizozemskem.
Italský premiér Giuseppe Conte se pak dostal na jednání do ostrého sporu s nizozemským protějškem Markem Ruttem, kterého i část ostatních lídrů vidí jako hlavní překážku v dosažení kompromisu.
„Možná budeš ve své vlasti pár dnů hrdinou, ale po pár týdnech budeš před všemi evropskými občany tím, kdo je zodpovědný za to, že adekvátní a účinná evropská reakce je zablokovaná,“ vyčetl Conte Ruttemu jeho nezlomný postoj. Upozornil také, že pokud Evropa na krizi nezareaguje okamžitě, mohou být náklady na plán hospodářské obnovy kontinentu nakonec dvakrát až třikrát vyšší než teď.
Společná jednání šéfů vlád sedmadvacítky budou pokračovat dnes odpoledne.
