Pondělí 20. května 2024
ikona hodiny13. 6. 2023 11:13

Lázeňství v Česku čekají značné změny

Souvisí s klientelou, službami i moderními technologiemi

I když do lázní v Česku loni přijelo víc než 842 tisíc hostů a celkový počet návštěvníků se tak přiblížil předcovidovým číslům, zahraničních klientů nebylo ani 300 tisíc. Pro tuzemské lázně a města i obce, které jsou s nimi spojené, znamená výpadek bonitních hostů z ciziny ekonomické ztráty a nutnost změny přístupu. Hledají se cesty, jak odvětví a s ním související cestovní ruch restartovat.

Štěpánka Filipová Štěpánka Filipová autor

Absolventka televizní žurnalistiky na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze a marketingové a sociální komunikace na Fakultě multimediálních komunikací Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Pracovala řadu let jako televizní redaktorka v domácím zpravodajství České televize, později jako ředitelka odboru komunikace a tisková mluvčí České správy sociálního zabezpečení, tisková mluvčí Karlovarských minerálních vod, vedoucí komunikace a mluvčí Ministerstva práce a sociálních věcí, ředitelka marketingu a komunikace CzechInvestu, mediální zástupkyně Svazu měst a obcí či Asociace krajů a ředitelka komunikace, vedoucí tiskového oddělení a tisková mluvčí Ministerstva průmyslu a obchodu. Aktuálně pracuje jako tisková mluvčí České centrály cestovního ruchu – CzechTourism.

Foto: Shutterstock.com České lázeňství čekají změny Foto: Shutterstock.com

Do tuzemských lázní ze zahraničních hostů loni přijelo nejvíc Němců (200 870), Slováků (12 444) a Ukrajinců (6 747). Kvůli covidové pandemii v posledních letech vypadli hosté z Asie, kvůli válce na Ukrajině klienti z Ruska. Naopak přijelo víc rezidentů, což mimo jiné souviselo s podporou ve formě lázeňských voucherů.

„Aktuálně se lázeňství nachází na pomyslném rozcestníku, kdy musí řešit, co dál v budoucnosti. Z pohledu cestovního ruchu se v kontextu s náhradou rusky hovořících hostů nabízí zaměření na země Zálivu a/nebo Izraele. Také posílení pozic na sekundárních trzích jako je Ázerbájdžán, Kazachstán, Uzbekistán, tedy v zemích s pravidelným leteckým spojením s Českem, bonitní klientelou a historicky tradiční oblibou našeho lázeňství,“ říká ředitel České centrály cestovního ruchu – CzechTourism Jan Herget a dodává: „Řešíme také marketingovou podporu oboru, a to nejen formou čerstvě spuštěné zahraniční on-line kampaně Nečekané tradice, ale také formou informování o nových wellness a wellbeing produktech pro příhraniční klienty a domácí trh aj. Co se týče obyvatel Česka, velký potenciál pro lázně má aktivní finančně zajištěná věková kategorie 35+ a fakt, že lázně jsou skvělým místem pro aktivní letní i zimní dovolenou celé rodiny.“

V kontextu s lázněmi lidé v roce 2022 nejvíc jezdili do Karlovarského kraje (545 594 hostů) a také do kraje Zlínského (52 017 klientů) a Olomouckého (47 639 návštěvníků). Karlovy Vary si zásadní význam lázeňství pro město i region velmi uvědomují, aktuálně je – stejně jako ostatní lázeňská města a obce v Česku – trápí zejména nedostatek prostředků na finančně náročnou správu přírodních léčivých zdrojů a lázeňské infrastruktury a chybějící systematická podpora odvětví cestovního ruchu a lázeňství.

„Sektor lázeňství si posledních letech prochází opravdu krizovými okamžiky. Vzhledem k tomu, že provozovatelé lázeňských míst a lázeňská zařízení jsou spojenými nádobami, dopadají problémy provozovatelů lázeňských zařízení i do chodu jednotlivých lázeňských míst,“ říká předsedkyně Sdružení lázeňských míst a primátorka Karlových Varů Andrea Pfeffer Ferklová a dodává: „Po covidu, rusko-ukrajinské krizi a nyní i počínající ekonomické krizi se lázeňství a cestovní ruch potřebují už opravdu odrazit ode dna a je nutné, aby se všechny orgány státní správy a samosprávy spojily a vytvořily takové podmínky, které by aktivně pomáhaly rozjezdu lázeňské péče.“

Podle Pfeffer Ferklové je třeba lázně vnímat jako součást prevence a tato oblast by měla být v budoucnosti výrazněji podpořena. Velkou příležitostí pro modernizaci a celkový posun tuzemského lázeňství je projekt Centra lázeňského výzkumu, který chystá Institut lázeňství a balneologie v Karlovarském kraji v rámci podpory strukturálně postižených regionů. Se zvýšením zájmu pomáhá také fakt, že je evropská lázeňská léčba od roku 2021 zapsána na Seznamu světového dědictví UNESCO, lázeňský trojúhelník Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Františkovy Lázně je součástí mezinárodního zápisu Slavná lázeňská města Evropy spolu s dalšími 8 evropskými lázněmi. To vše se děje s cílem znovuzrodit zájem o tento sektor, o což usilují i provozovatelé lázní. V Česku aktuálně existuje 93 registrovaných poskytovatelů lázeňské léčebně rehabilitační péče, která čítá 25 tisíc lůžek, 11 tisíc zaměstnanců a znamená víc než 5 milionů ošetřovacích dní/ročně.

„Pandemie covidu-19 znamenala velmi prudký pokles zahraniční klientely. Dobrou zprávou pro lázeňská zařízení ale je, že se domácí samoplátci a pojištěnci aktuálně dostávají na předcovidovou úroveň, nicméně u samoplátců se objevuje tendence pobyty zkracovat,“ říká prezident Svazu léčebných lázní ČR Eduard Bláha a dodává: „Nově však evidujeme velký zájem o krátké odpočinkové pobyty na 2 až 3 noci. Od těchto trendů se bude odvíjet vývoj lázeňství v budoucnosti, intenzivně se přitom v současné době musíme zabývat cenovou a provozní udržitelností. Inflace a nastupující recese totiž zásadně zvýšila náklady na provoz, snažíme se však o to, aby se to na cenách pro koncového zákazníka tolik neprojevilo. Aktuálním tématem je pro nás zejména poplatek z pobytu, jeho výběr a především využití. Usilujeme o to, aby se v legislativě ukotvil povinný účel užití těchto prostředků samosprávami na údržbu a rozvoj lázeňské infrastruktury, a aby byl při jejich výběru, respektive stanovení sazby, zohledněn zdravotní důvod pobytu léčených pacientů, a aby bylo postavení lázeňských pacientů rovné s ostatními pacienty v lázeňském místě. “

Podle Bláhy se dá také očekávat, že se do lázeňské péče v Česku v budoucnosti zapojí víc cizinců. To pomůže vyřešit aktuální nedostatek kvalifikovaných i nekvalifikovaných zaměstnanců, s kterým se lázně potýkají. Přes všechny problémy se tuzemské lázeňství průběžně modernizuje, digitalizuje a v léčbě se začínají stále víc využívat nové metody léčby například s pomocí virtuální reality. Nejen o tom, ale o lázeňství v Česku jako takovém, bude další díl CzechTourism Podcastu, který chce Česká centrála cestovního ruchu zveřejnit ještě v červnu.

Články autora Štěpánka Filipová

Nejnovější články

Cestovní ruch
Show nejen pro šotouše

Letošního ročníku Festivalu, který proběhne pod záštitou místopředsedy...

Kromě krásných parních lokomotiv z tuzemska i ze...

V pátek 13. září 2024 po obědě bude...

Kromě vystavených lokomotiv budou rovněž představeny vozy s...

Cestovní ruch
Inspirace pro svatbu na zámku Nelahozeves

Co zámek nabídne? Dopoledne od 10 hodin je...

V roce 2022 se v ČR uskutečnilo na padesát pět...

Zámek Nelahozeves má konkurenční výhodu v relativní blízkosti Prahy...

Akce Inspirace ke svatbě na zámku se samozřejmě...

Analýzy
Kyberzločinci zneužívají nové zranitelnosti o 43 % rychleji

Společnost Fortinet, světový lídr v oblasti kybernetické bezpečnosti...

Útoky začaly v průměru 4,76 dní poté, co...

Útoky se týkaly méně než 9 % všech...

Botnety prokázaly neuvěřitelnou odolnost – v průměru trvalo...

Nejnovější Cestovní ruch

Cestovní ruch
Show nejen pro šotouše

Letošního ročníku Festivalu, který proběhne pod záštitou místopředsedy...

Kromě krásných parních lokomotiv z tuzemska i ze...

V pátek 13. září 2024 po obědě bude...

Kromě vystavených lokomotiv budou rovněž představeny vozy s...

Cestovní ruch
Inspirace pro svatbu na zámku Nelahozeves

Co zámek nabídne? Dopoledne od 10 hodin je...

V roce 2022 se v ČR uskutečnilo na padesát pět...

Zámek Nelahozeves má konkurenční výhodu v relativní blízkosti Prahy...

Akce Inspirace ke svatbě na zámku se samozřejmě...

Cestovní ruch
České aerolinie najedou na nový obchodní model

Důvodem změny obchodního modelu ČSA je zefektivnění provozu...

Pro klienty ČSA se nic nemění. Značka ČSA...