Co premiér nedomyslel

Andrej Babiš před lety řekl, že chce a bude stát řídit jako firmu. Ta věta se mu v mnohém stala osudnou. Nedaří se to totiž. Ba co víc, nelze to. A důvodem je právě mrška vize. Zatímco ve firmě můžete lidi, co vaši vizi přijmou za svou a budou pro ni dýchat i umírat, prostě a jednoduše nakoupit, ve státě to nelze. Občanům výpověď nedáte, nové nenakoupíte. Respektive koupíte, pokud to tak lze nazvat. Koupíte některé z těch stávajících, protože prostředky na to koupit všechny prostě nemáte, ne v malém státě v srdci Evropy. Andrej Babiš vykročil – v duchu moderního marketingu, který jeho duo Marek & Marek skutečně dokonale ovládá – pragmatickou cestou, na níž účel světí prostředky. Kupuje si voliče, u nichž to jde nejsnáze a nejrychleji a kterých navíc přibývá. Z hlediska technologie moci je to správné politické rozhodnutí, protože umožní dostat se k moci a snad i setrvat u ní. Z hlediska budoucnosti státu skrývá tento postup jeden problém.

Ta voličská skupina už, a často bohužel, nemá sílu ani čas uskutečňovat vize. Možná ji už ani žádné vize nezajímají, dynamika změn je tak velká, že oni skutečně dosud žili v jiném světě a zítřejšímu světu už nechtějí rozumět. Což ještě posiluje fakt, že člověk jako tvor změny nemá rád z principu. I změny k lepšímu totiž narušují zažité pořádky a rozkolísávají svět, který je možná horší, než by mohl být, ale aspoň pevný.

Pokud tedy premiér má vizi, pak zkrátka nedomyslel, že k jejímu uskutečnění bude potřebovat masu lidí, která se pro jeho vizi nadchne. Masu studentů, zaměstnanců i podnikatelů, kteří uvidí budoucnost této země stejně jako on a budou schopni a ochotni podílet se na jejím budování. Premiér to nedomyslel a jeho tým to neumí. Nadchnout někoho pro vizi chce víc než vyprázdněné slogany, které – dokonale zvládnuty – snad prodají tu a tam prací prášky. Chce to víc než otlučenou masku oběti kampaní, která – včas nasazena – snad vyvolá tu a tam soucit.

Proto bych si přál, aby premiér a jeho tým zapomněli na nějaký čas, že existuje marketing. Aby nám prostě tu vizi jen obyčejně ukázali. Aby otevřeli desky s investičními projekty, aby všem a na každém kroku a nahlas a zaujatě a dychtivě vysvětlovali úžasné možnosti koncepcí digitálního a inovačního Česka. Už měsíce mávají těmi deskami nad hlavou, už měsíce o těch koncepcích mluví. Aby nás prostě nadchli a my mohli to úžasné investující inovační digitální Česko konečně začít vnímat. Dřív, než bude zase pozdě a řeknou nám, že lépe už bylo. To všechno bych si skutečně moc přál, Ježíšku…