Sto miliard pro velké zdroje

Dnešní rozhodnutí vlády by v praxi mohlo podle ministra životního prostředí Richarda Brabce znamenat, že již v březnu by mohl začít příjem žádostí o dotace. Od listopadu je v běhu režim předregistračních výzev a Státní fond životního prostředí již dnes eviduje 220 projektových záměrů za 160 miliard korun. Tato částka ovšem nepředstavuje výši dotací, ale celkové investiční náklady. Ministr také upozornil, že šanci na dotaci budou mít samozřejmě i ti, kteří se do předregistračních výzev nezapojili.

Ekologické iniciativy a Komora obnovitelných zdrojů energie již dříve kritizovali  fakt, že většina zdrojů má připadnout velkým energetickým společnostem spalujícím uhlí. Jejich snaha získat z modernizačního fondu více prostředků na zelenou energii je zřejmá a pochopitelná, v tomto případě však naráží na primární určení Modernizačního fondu. Už jeho název napovídá, že fond cílí na modernizaci a v tomto smyslu je zásadním úkolem české energetické soustavy modernizace páteřní energetické sítě a velkých zdrojů, které tvoří základ celého systému. Podpůrným a rozvojovým aktivitám slouží jiné typy podpory ze zvláštních evropských i českých programů. „Prostředky Modernizačního fondu měly být podle původních dohod z převažující části určeny k zajištění páteřní funkce české energetiky a na podporu velkých zdrojů. Důvod takového dělení je jediný a je zřejmý, bez zajištění přímé dekarbonizace velkých zdrojů hrozí, že nebudou moci být v provozu, protože nebudou schopny v souladu s požadavky evropských směrnic snižovat emise skleníkových plynů způsobem efektivním a ekonomicky účinným a to by znamenalo kolaps celé soustavy,“ říká Lenka Janáková, tajemnice Sekce energetiky a Sekce životního prostředí Hospodářské komory.

Faktem je, že zmíněné zdroje poskytují téměř 100 % dodávek elektřiny a majoritní podíl tepla české ekonomice. Což silně akcentuje téma energetické bezpečnosti a soběstačnosti, tedy téma, na něž je Česko nesmírně citlivé.

Ostatně, kritiku ekologických iniciativ odmítl již koncem října i prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý, když v dopise ministru Karlu Havlíčkovi konstatoval, že fond schválily instituce Evropské unie jako hlavní podpůrný mechanismus, který měl umožnit co nejméně bolestivou transformaci ekonomik a proto byl v souladu se záměrem zbudovat fond dostatečně robustní jeho kapitál navýšen téměř pětinásobně oproti původnímu objemu. Současně s tím bylo stanoveno, že cca 65 % prostředků bude určeno pro stávající výrobce elektřiny a tepla. To je předpoklad, který již  provozovatelé elektráren a tepláren mají zapracovaný ve svých plánech a projektech.

Je zřejmé, že změna dělení by ohrozila mnohé oblasti, vedle energetické soběstačnosti a plnění klimatických cílů také stabilitu zdrojů či transformaci uhelných regionů. Z tohoto pohledu je pozitivní, že vláda dodržela původní slib. „Rozdělení je správné, protože de facto drží původní rozdělení mezi subjekty pod článku 10c směrnice. Provozovatelé pod EU ETS mají skutečně největší potenciál pro dekarbonizaci a tedy také pro rozvoj OZE, aby jimi nahradili své nynější zdroje,“ potvrdila dnes Lenka Janáková.