Belgický příklad pro Česko
Trendy
25. 4. 2024 13:40
Pokud by se povedlo zavést v Česku moderní zálohovací systém na PET lahve s využitím QR kódu, občané by mohli...
Jistě znáte celou řadu příkladů použití dřeva, které vás oslovují. A bezpochyby znáte i takové, které by se daly nazvat nepovedenými. Dřevo totiž, jakkoliv je krásné, má své nároky a nevyplatí se na ně zapomínat nebo je dokonce opomíjet. Zvlášť patrné je to v případech průmyslového využití, kdy dřevo není jen materiálem k výrobě drobných předmětů, ale tvoří základ větších celků. Typickým příkladem jsou domy, u nichž právě dřevo hraje nezastupitelnou roli. A nejsou to jen dřevostavby, jak by se na první pohled mohlo zdát, vždyť bez dřeva se neobejde zpravidla žádná střecha, altán či pergola.
Pro všechny tyto příklady použití potřebuje dřevo, velmi laicky řečeno, trojí kvalitu. Kvalitní materiál, odpovídající zamýšlenému použití. Kvalitní technologii zpracování, předúpravu a povrchovou úpravu. A konečně i kvalitní montáž. Na začátku každého projektu musí být ale správná volba. Současnost je typická tím, že řešení je na trhu mnoho. Kupříkladu okna – můžete mít dřevěná, hliníková, dřevohliníková. Pokud stavíte v záplavové zóně, může si architekt vymyslet cokoliv, můžete chtít cokoliv, ale hliníková okna budou jednoznačně špatnou volbou. Jejich spoje nejsou svařované, ale sesazené. A takový spoj nikdy nebude dokonale těsný.
Když je úspora ztrátou
Předpokládejme, že volba byla správná. Pak už přichází na řadu onen trojný důraz na kvalitu, potvrzuje Vladimír Linhart, obchodní ředitel divize průmyslových nátěrů pro ochranu dřeva české pobočky společnosti Remmers, které je v oboru světovou špičkou: „Bohužel platí, pokud jde o konstrukční dřevo, že v Čechách, na Moravě i ve Slezsku, abych byl korektní, lidé nevhodně
šetří, nepožadují konstrukčně odpovídající, tedy v prvé řadě stabilizovaný materiál a pak se diví. dřevo kvality S10 není pro stavby vhodné, potřebujete jiné materiály, na nepohledové využití alespoň délkově napojovaný KVH, v lepším případě BSH, který je i šířkově napojovaný, ideál je CLT panel či DUO/TRIO. To jsou všechno materiály, kde jsou vykráceny vady, jsou hoblované, mají sražené hrany, jsou prostě skvěle předpřipraveny. V západní Evropě se z ničeho jiného nestaví. U nás vám klidně kryté stání na auto udělá firma z kůrovcového dřeva, které leželo bůhví kde nebo ještě před týdnem stálo v lese. Předúprava žádná. A pak se divíte, když se ve velmi krátkém čase objevují takové vady, jako výsušné trhliny, tvarová nestabilita, zamodrání. Ano, ušetříte pár tisíc na kubíku, ale ve výsledku proděláte.“
Nejčastěji používané typy konstrukčního dřeva
KVH hranol (Konstruktionsvollholz)
KVH hranol je v průřezu z jednoho kusu materiálu, který je délkově napojovaný takzvaným cinkovým spojem. Je cenově dostupnější, má však menší tvarovou stálost než hranoly lepené, dodává se převážně v nepohledové kvalitě
BSH hranol (Brettschichtholz)
BSH hranol je vrstvený hranol, lepený z lamel o tloušťce 40 mm melaminovou pryskyřicí. Je dražší, ale tvarově stálejší, má větší pevnost než KVH a dostupný je v pohledové i nepohledové kvalitě.
Duo/Trio hranol
Vzniká slepením dvou, respektive tří lamel. Díky svislému lepení bezbarvou melaminovou pryskyřicí zůstává zachován typický charakter trámů z masivního dřeva. Je tvarově velmi stabilní, s klasickým trámovým charakterem, díky němuž je určen pro pohledové účely.
CLT panely
Křížem lepené dřevo, špičkové konstrukční dřevo pro 21. století. Tento extrémně odolný materiál je lepen z více vrstev řezaného dřeva, přičemž každá vrstva je orientována kolmo k té předchozí. Výsledkem je vynikající rozměrová stabilita.
-
Foto: Agrop NOVA 
Prohlédnout galerii (8 fotografií)
-
Foto: Agrop NOVA
-
Foto: Tomáš Rasl
-
Foto: Remmers
V hlavní roli není strom
Současný průmysl využívá smrk. Není to chyba, ale skutečnou kvalitu má spíše modřín či dub. Smrky jsou u nás záležitostí druhé poloviny minulého století, protože jsou – spolu s kůrovcem – dědictvím masivního zalesňování. Dříve tu v podstatě nebyly. Například okna se před druhou světovou válkou v českých zemích vyráběla výhradně z borovice či modřínu. „Já bych smrk úplně nezatracoval, když se dobře upraví, není v něm problém. Samozřejmě jsou ale materiály výrazně odolnější, nejvíce se používá modřín, z toho jsou nádherné fasádní obklady,“ brání nejrozšířenější tuzemskou dřevinu Vladimír Linhart.
Potvrzuje ale, že základem úspěchu a dlouhodobé kvality je vhodně zvolené dřevo. „Špatně zvolený materiál je problém hned na začátku a těžko jej lze nějak napravit. Když chci obkladové dřevo, nemělo by třeba být fládrové. Každé dřevo reaguje v povětrnostních podmínkách jinak a podle toho, jak ho chcete použít, musí být dimenzované,“ říká Vladimír, hned ale zdůrazňuje ty fáze výroby, které přicházejí po kácení. Tedy zpracování, předúpravu a úpravu. „Alfou i omegou je v případě dřeva předúprava. Paradoxně, široce rozšířená je představa, že dřevo potřebuje hlavně povrchovou úpravu. Což je velký omyl. Předúprava je důležitá právě proto, aby následná povrchová úprava dobře fungovala.“
A není to jen marketingový trik, jak prodat. Příkladem extrémním budiž zmíněný modřín – je to háklivá primadona, po prvotním opracování by se měl do hodiny povrchově upravit. Pokud se tak nestane, otevřou se jeho pryskyřičné kanálky a začne ronit, takže na jeho povrchu vzniká mikroskopický škraloupek. „Na takový povrch nemůžete aplikovat povrchovou úpravu, předúprava je nutností. Stačí třeba jen lehce přebrousit, ale když to neuděláte, nedosáhnete u povrchové úpravy potřebné adheze a je to vlastně celé k ničemu. Za pár let to poznáte,“ vysvětluje Vladimír Linhart.
A že se takové případy stávají častěji, než by se zdálo, o tom svědčí stav mnoha domů s dřevěnými fasádními prvky, jejichž krása je po dvou třech letech smytá deštěm. Na vině není špatný ochranný prostředek, ale zcela špatný technologický postup. Jestli příčinou byla neznalost nebo snaha ušetřit, je v takovém případě skoro jedno.
Hezčí neznamená vždycky lepší
Dřevo má zkrátka svá tajemství a pro dobrý výsledek se vyplatí je znát. Respektive, pracovat s těmi, kdo je znají. Že je problémem dřeva vlhkost, lze pochopit snadno. Ale rozdíly jsou i v takových detailech, které laik znát ani nemůže. Tušíte třeba, jaký je rozdíl mezi hranolem hoblovaným klasicky a hranolem hydrohoblovaným? Patrně ani netušíte, že hydrohoblování existuje. Proč také? Jenže každý ten způsob zpracování je úplně jiný. Každý postup má jinou rychlost, jiné řezné úhly a jinak působí na jednotlivé složky dřeva. „Představte si to tak, že hydrohoblováním jako by se zamačkávala dřevitá vlákna, tím pádem je povrch takto opracovaného dřeva viditelně hladší, ale také mnohem méně nasákavý oproti dřevu hoblovanému klasickou metodou. Když to řeknu laicky, dřevo potřebuje otevřít, aby se do něj mohly dostat ve správném množství všech ny potřebné účinné látky, které ho potom chrání,“ říká Vladimír Linhart.
Mimochodem, jeho vztah ke dřevu není čistě obchodní, je to láska natolik velká, že studiu technologie dřeva zasvětil celý svůj profesní život a v současné době se připravuje na obhajobu disertační práce na brněnské Mendelově univerzitě.
Jdeme do finále
Máme kvalitní dřevo, stabilizované, správně dimenzované, vhodně předupravené. Co zbývá? Dokonalá povrchová úprava, která splní jak estetickou, tak ochrannou funkci. A to je právě doménou Remmers. Pro průmyslové využití je vhodná například lazura LW 760 nebo krycí barva DW 660, obsahující v jednom přípravku izolační základ, mezivrstvu i vrchní vrstvu. Oba přípravky jsou určeny pro technologii Vacumat a zdobí je dobrý rozliv, velmi rychlé schnutí, brzká nelepivost a také vynikající funkční vlastnosti – jsou prostupné pro vodní páry, odolný vůči povětrnostním vlivům i proti mikrobiálnímu poškození, mají schopnost regulovat vlhkost.
Absolutní špička, pokud jde o finální povrchovou ochranu dřevěných, především tvarově nestálých dílů. „To jsou jen dva příklady z desítek druhů laků, lazur, spodních i svrchních nátěrů a penetrací, které vyrábíme. Řada podobných přípravků je v síti partnerských distributorů k dispozici i pro segment handwerk, jak u nás říkáme skupině drobných řemeslníků, tesařů a truhlářů. Ale základ pro nás je skutečně průmysl, proto ty špičkové materiály vyžadují pro dodržení technologické kvality robotické lakovny, vacumat a podobné technologie,“ říká Vladimír Linhart. A vysvětlí, že pozornost věnovaná správným technologickým postupům a kvalitní ochraně se vyplatí, produkty certifikované výroby se totiž mohou chlubit garancí až deset let.
A to je jasná zpráva pro konečného zákazníka. Jen by bylo naivní si myslet, že povrchovou ochranou vše končí. Je tu ještě jedna fáze, kterou neradno podceňovat. Pro výslednou kvalitu je totiž zásadní ještě precizní montáž. „Profesní úroveň je důležitá, řemeslník musí vědět, co dělá a musí to umět. Řešil jsem i reklamaci, kdy zákazník použil kvalitní dřevo, stabilizovaný materiál, odpovídající předúpravu i vhodnou povrchovou úpravu, ale špatná byla montáž. Nebyly použity správné vruty. Maličkost, chtělo by se říct, ale když máte špatný vrut a utáhnete ho, jak se říká, na hulváta, hlavička dřevo roztáhne a vzniká vlastně trhlina, která je vstupní branou pro vodu a sníh. To je první krok k degradaci. A je to zase otázka nevhodného šetření – ten správný vrut stojí o pár korun víc,“ potvrzuje Vladimír Linhart.
Pro všechny to nejlepší
Pokud byste u Remmers chtěli hledat nějaké prostředky z kategorie extreme, narazíte. Taková tu neexistuje. Všechny zvládají maximální dosažitelné hodnoty vlhkosti, mrazu i horka, které v našich podmínkách přicházejí v úvahu. „Správně ošetřený stabilizovaný materiál vydrží v podstatě vše. Konstrukční dřevo se suší na 12 až 18 procent. Když bude vlhčí, nepřijímá správně ochranné nátěry, když bude podsušené, vznikají zase jiné problémy, protože dochází k nežádoucímu pnutí. To správné vysušení znamená, že ve dřevě je pouze vázaná voda, žádná volná. Tvrdím, že správně ošetřené stabilizované dřevo přečká bez úhony i více než dva týdny pod vodou. Těch čtrnáct dnů vodu udrží naše povrchová ochrana. Pak sice dřevo už vodu nasákne, ale jakmile voda opadne, má tendenci vracet se ke svým původním procentům vysušení a vody se zbaví,“ hodnotí Vladimír Linhart reálnou kvalitu správně vyrobených konstrukčních dřevěných prvků s ochranou Remmers.
Fakt, že se Remmers orientuje především na průmyslové partnery, dokládá ještě jedna skutečnost – firma má v Německu dvě významná výzkumná centra, v Hiddenhausenu a Löningenu, přičemž to druhé ještě voní novotou, vždyť bylo otevřeno před pouhými třemi lety. Přístup do těchto Kompetentzzenter mají právě odběratelé produktů Remmers či noví potenciální zákazníci, protože právě tam mohou v plné šíři vidět možnosti spolupráce a vyzkoušet na vlastních prvcích nejmodernější technologie předúpravy a následné povrchové úpravy dřevěných dílů. Nad produktovými systémovými řešeními jsou ještě zcela nové technologické možnosti, které nabízí automatizace a robotizace. Remmers je na vlastních robotických linkách a na konkrétních produktech zákazníků rádi předvedou.
Značka provoněná dřevem
Takřka celý rok v Hiddenhausenu testovala materiály i společnost Agrop Nova, která je u nás průkopníkem jedné z nejprogresivnějších stavebních technologií, CLT panelů. Ty dodává pod značkou Novatop nejen na český, ale i na evropský trh. Kvalita tu ovlivňuje celý proces výroby. Ta je tu výjimečná velkým podílem ruční práce, kterou žádný stroj nedokáže nahradit. Oproti klasickémuCLT spotřebovává Novatop méně dřeva, zejména v dutých žebrových elementech. Pro všechny produkty používá devítimilimetrovou povrchovou lamelu vyřezanou ze středové části kulatiny, zatímco konkurence standardně sahá po bočním řezivu a silnější lamele. Dřevo suší na vlhkost kolem osmi procent, což je o čtyři procenta méně než ostatní výrobci. Dosahuje tak vysoké stability a předchází tvorbě výsušných trhlin. „Nejsme a ani nechceme být masovým výrobcem, chceme si držet současnou kapacitu a zabývat se spíše kvalitou než kvantitou. I proto jsme se rozhodli zakoupit novou lakovací linku a jako dodavatele pro exteriérové úpravy povrchů jsme si vybrali silnou německou firmu Remmers, která splňuje nejvyšší standardy z hlediska ekologie i ochrany spotřebitele. Nejčastější poptávka bývá po bezbarvých nebo jemně pigmentovaných nátěrech, ale i nadčasově bílých či trendově šedých odstínech. Lazura Remmers v exteriéru neplní jen funkci estetickou. Spolehlivě a dlouhodobě chrání exteriérové stavební dílce a to jak proti povětrnostním vlivům, tak i biotickým škůdcům – řasám, houbám a podobným. Zároveň jsou takto ošetřené povrchy velmi odolné vůči nečistotám a zaručující dlouhý interval mezi renovacemi. Navzdory dobré krycí schopnosti umožňují nátěry Remmers dřevu dýchat. To znamená, že případná vlhkost může skrz tento nátěr dřevo opustit. Především západní trhy preferují dodávky exteriérových desek s povrchovou úpravou ve vysokém standardu. Důvodem je maximální prefabrikace, vedoucí k úsporám stavebních prací, ale primárně kvalita, která je z výrobní linky mnohem profesionálnější a stabilnější, než umožňuje ruční práce na stavbě,“ potvrzuje kvality Remmers Vladimír Crhonek, ředitel společnosti Agrop Nova.
