Hlasité ne kvótám pro potraviny

Poslanecký přílepek k aktuálně projednávané vládní novele zákona o potravinách a tabákových výrobcích měl zajistit českým potravinám oblibu u zákazníků a Česku potravinovou soběstačnost. Nástrojem měly být povinné kvóty, cílem 85% podíl českých potravin na pultech českých obchodů. Vizi, která se po čase opět stala předmětem vážně míněných debat, podporuje současný i minulý ministr zemědělství, někteří poslanci, někteří zemědělci i někteří zákazníci.

Hospodářská komora, Svaz obchodu a cestovního ruchu i většina expertů se k návrhu staví odmítavě. „Kvóty nejsou systémovým řešením, o podpoře kvalitní a konkurenceschopné tuzemské produkce potravin je však potřeba jednat,“ říká prezident SOCR Tomáš Prouza. V úterý 9. června proto předložil hospodářskému výboru dolní sněmovny koncept, který podporu tuzemské produkce masa a masných výrobků,  ovoce a zeleniny, pekařských a cukrářských výrobků, mléka a mléčných

„Namísto kvót navrhujeme státní podporu propagace českých potravin, podporu investic, využití mechanismu dlouhodobých garancí odběru a cen i motivaci k vytváření odbytových družstev, pomoc lokálním producentům při vstupu do lokálních obchodů, podporu efektivity jejich produkce i podporu marketingu a exportu. Za samozřejmou považujeme i podporu poptávky ze strany státu, smysl by měl závazek státu, krajů a municipalit preferovat například biopotraviny pro onkologická a porodnická oddělení v nemocnicích, jesle a mateřské školky. Znovu chceme jednat o úpravě zadávání veřejných zakázek tak, aby bylo možno bonifikovat krátké dodavatelské řetězce, což je návrh, který jsme spolu s Potravinářskou komorou předložili již loni v květnu,“ představuje Tomáš Prouza ve stručnosti základ podpory, která – na rozdíl od zákonných kvót – může českému zemědělství a potravinářství skutečně pomoci.

Negativně hodnotí poslaneckou iniciativu i prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý: „Otázka potravinové soběstačnosti České republiky je tématem politické reprezentace v podstatě od sametové revoluce, kdy politici nezřídka chtějí toto téma zvednout. Velmi rozumím podpoře domácích zemědělců a výrobců potravin. Vím, že řada zemí, které přísahají na volný trh, skrytě domácí trh s potravinami chrání. Jsem si také vědom někdy až odsouzeníhodného chování velkých obchodních řetězců, vlastněných zahraničními matkami. Nemluvě o rozdílné kvalitě formálně stejných výrobků na různých trzích. Větší oblibu českých potravin ale nelze lidem nařídit zákonem. Hledejme všechny cesty, jak domácí výrobce podpořit, nejen u potravin. Zákonné omezení však způsobí více škody než užitku.“

Poslanci nesystémovému opatření zelenou zatím nedali, rozhodli o vrácení normy do sněmovních výborů k novému projednání a široké odborné diskuzi. Což je krok správným směrem.