×

Prohlédněte si náš speciál MICE bezpečný event.

Nikdo není schopen předvídat budoucnost

Cyril, Kateřina a Cyril junior. Otec, dcera a syn Svozilovi. Dnes synonymum značky Fenix. A současně jádro rodinné firmy, která ve světě v podstatě nemá konkurenci. Firmy, která vznikla po listopadu 1989 jako jedna z prvních, jako jedna z prvních zamířila na tvrdé západní trhy a jako jedna z prvních také začala ještě před koncem minulého století dynamicky růst zahraničními akvizicemi svých partnerů, dodavatelů i konkurentů. Jak dokazuje i tento rozhovor u oběda v salónku firemní restaurace, velí stále otec zakladatel. A nástupníci trůnu si své řeknou, když potřebují.

Foto: Aleš Funke Petr Karban ikona hodiny14. 7. 2020 08:54
Foto: Jakub Hněvkovský Srdce rodinného holdingu Fenix Group Foto: Jakub Hněvkovský

Je polovina července, máte podniky rozesety po celé Evropě. Jak se vás dotklo to, co se od února děje?

CS: Nám to zase tak moc nevadilo, videokonference používáme už poměrně dlouhou dobu. Nejsme závislí na osobním, fyzické kontaktu. Když se do jednotlivých firem nedostaneme tři měsíce, nehraje to žádnou roli.

KAT: Jestli to někde vadilo, tak v kontaktu se zákazníky. Právě jaro využíváme k tomu, že za nimi hodně  cestujeme, jsou na to zvyklí.

CS: Ale skutečnou odpověď na tu otázku vlastně neznáme. Nikdo ji nezná. Sice padají od velkých ekonomů nejrůznější čísla, propad pět procent, sedm, deset… Ale skutečnost neznáme. A ani my dnes nevíme, jak se nás to dotklo. Výrobu jsme nezastavili ani na minutu, o podporu jsme nežádali. Já na podpory nevěřím. Vláda rozdává podporu, ale z čeho? Kdyby měla rozpočet v přebytku, je to její svaté právo. Ale ona rozdává, co nemá, rozdává peníze našich dětí. Krizi nikdo nikomu nepřeje, ale zdravá a silná firma ji přežije. A má někdo zájem zachraňovat firmy, které tak jako tak nevytvářejí žádnou hodnotu a zisk, ale silou vůle přežívají?

KAT: Výrobu jsme nezastavili s výjimkou barcelonské filiálky, ta byla týden mimo provoz.

CS: A zrovna tahle filiálka je jedna z mála, která je letos nad plánem. To je těžko pochopitelné. Stejně jako to, že jsme zažili nejlepší březen v třicetileté historii firmy. Duben už byl horší. Začaly se propadat trhy. Britský, francouzský, španělský, norský… všechny šly do háje. A to má nějakou setrvačnost. Od poloviny května se postupně na většině trzích vracíme zpět, a i když to není žádná tragédie, pořád jsme pod čísly, která jsme si plánovali. Horší situace je v Británii, kde totálně vypnuly velkoobchody, instalatéři přestali pracovat. Tam jsme v modu přežití.

Má to vazbu nebo souvislost s brexitem?

CS: Myslím, že ne.

Dohodne se Británie s Unií?

CS: Od samého začátku říkám, že ne, protože požadavky Evropské unie jsou nepřijatelné. Vystoupit a dodržovat všechno, jako když byli uvnitř? To asi nemůže Británie přijmout.

Chce ale volný trh, s něčím musí počítat…

CS: Volný trh by měl být základ, máme jako Evropská unie volný trh s Kanadou, s Vietnamem, s Japonskem a žádná z těch zemí nemusí brát v potaz evropská soudní rozhodnutí a tolerovat evropské rybáře ve svých výsostných vodách. Volné zóny existují všude ve světě, Amerika s Kanadou a Mexikem, asijské státy mezi sebou. A nepotřebují k tomu hlavní město ani vlajku.

CSJ: Evropa hlavně na Brity nemorálně tlačí se Severním Irskem. Což je britské teritorium. A není asi úplně zvykem, aby jeden stát druhému diktoval, co může a nemůže na svém teritoriu, kde má a nemá mít hranici. To je těžko pochopitelné. A je jasné, že Britové ustoupit nemůžou.

CS: Jinak ale brexit chápeme spíš jako příležitost. Britové jsou jediná země Evropské unie, která většinu svého zahraničního obchodu nemá s Evropskou unií. A současně platí, že vývoz z Evropské unie do Británie  převyšuje dovoz. Takže by mělo být v zájmu Evropy dohodnout se, protože případná cla jsou nevýhodou pro Evropu. Ale tahle logika v jednáních není, Evropská komise musí a chce ukázat, že opouštět Evropu se nevyplatí.

CSJ: Jenže Evropská unie je politický, nikoliv ekonomický projekt. A to je problém Evropy. Na politické bázi probíhalo a probíhá rozšiřování a teď i zužování. Pro Francii nedává vůbec žádný smysl, aby neměla se svým sousedem volný obchod. Ale děje se to. Evropa poškozuje sama sebe.

CS: Obrovský potenciál nabízí stále existující Commonwealth, sdružující sedmapadesát zemí…

Věřím tomu, že pokud by se Evropská unie někdy rozpadla, ještě padesát let poté budou úřady v Bruselu pracovat a vůbec to nezaznamenají.

Cyril Svozil

Váš názor na Brusel je poměrně konzistentní. Prostě ho nemáte rádi…

CS: Čím dál méně. Věřím tomu, že pokud by se Evropská unie někdy rozpadla, ještě padesát let poté budou úřady v Bruselu pracovat a vůbec to nezaznamenají. Vezměte jen ty smělé plány, dotovat dopady koronakrize. Průmysl propadá o x procent, peněz bude míň. To si nikdo nepřipouští ani na vteřinu. Z čeho se to bude splácet? Zafungovala politická hra a mediální zkratka. Podobně je to se suchem, s ekologickými tématy.

CSJ: Problém je, že řešíme budoucnost na základě velmi krátké datové řady. Ta ideologie stojí na velmi vratkých základech, s tím bych byl opatrný.

CS: Akademici si myslí, že všechno znají, ale v celosvětovém měřítku je míra poznání vlastně velmi nízká. Tisíckrát se oteplovalo, tisíckrát se ochlazovalo a nikdo to neřešil. Neměli totiž ty vědecké týmy. Prostě se přizpůsobili. Což je jediná cesta.

Pan profesor Bárta, špičkový egyptolog, který zkoumá opravdu dlouhé datové řady, tvrdí něco podobného…

CS: Jistě. Starý vtípek říká, že kdyby starosta New Yorku v roce 1900 nechal udělat odbornou studii, co bude největším problémem města o třicet let později, dozvěděl by se, že koňský trus. Byla by to velmi seriózní studie s maximální přesností. Nikdo není schopen předvídat budoucnost, umíme pouze extrapolovat současnost. A to není dobrá metoda. Přirozený vývoj problémy zvládne. Jistěže zásoby ropy nejsou nevyčerpatelné. Ale vývoj přijde na to, jak je nahradit, jak využít nové zdroje. Není třeba řešit to dramaticky. Kdo ví, jaké byly v době kamenné zásoby pazourku. To byla strategická surovina. Dnes už není…

Dotýká se vašeho byznysu New Green Deal?

CSJ: Možná tohle téma radši vynechme. Měli před pár dny v Bruselu jednání asociace zastřešující výrobce elektrických topných systémů, které jsme členy. Zelená politika rezonuje, přes všechny potíže, které Evropa má.

Takže elektřina bude dražší…

CSJ: Všechno bude dražší. To je matice, která nemá řešení. Green Deal, cirkulární ekonomika… Zákazníkovi to nic nepřinese.

KAT: S výjimkou zdražení a zhoršení kvality.

CS: Protože jestli na naše výrobky budeme používat místo běžného plastu plast recyklovaný, sníží se kvalita a zkrátí životnost. A protože to budou povinně dělat všichni, zákazník nebude mít možnost si vybrat.

CSJ: Cirkulární ekonomika navíc nutí výrobce k tomu, aby všechny výrobky byly opravitelné.

CS: Problém je, že cena práce je tak vysoká, že opravy se nevyplatí. Zákazník raději koupí nový výrobek. K čemu to povede? Pokud má být opravitelný výrobek, který má cenu dvacet euro, bude stát čtyřicet. I tak ale za opravu dáte víc. Čtyřicet bude stát jen cesta. To přece nemá logiku.

KAT: Život jako celek se neuvěřitelným způsobem zdraží. Mantrou je zelená vlna a opravitelnost všeho, ale jestli to dává smysl, o to se nikdo nezajímá. A úředníci to budou vyžadovat, protože o tom ve své podstatě nic neví. Oni vyplňují excelovskou tabulku, ale jak se dělá termostat netuší.

CS: Mít za největšího nepřítele CO2 je taky podivné. Jeden výbuch sopky v Indonésii vyprodukuje tolik CO2 jako celoplanetární automobilový provoz za padesát let. Co s tím uděláte? Zakážete to? Vždyť příroda si s tím umí poradit. Stejně biopaliva. Jsou dražší, poškozují motory, produkují v součtu více škodlivin než produkce a spalování ropy. Stát přichází o daň, protože z biosložky se spotřební daň neplatí. To je výsledek jednotlivých lobby. Brusel je korporátní fašismus.

CSJ: Všechny velké korporace tam mají své týmy, několik tisíc lobby skupin je velmi činných. A neustále přicházejí se svými studiemi o čemkoliv. Pokud do nich šikovně zabalíte vlastní zájem, nastavíte parametry řešení problému tak, abyste ho splnili jen vy, prosadíte ho. Úředník si rád ušetří práci.

Život jako celek neuvěřitelným způsobem zdraží. Mantrou je zelená vlna a opravitelnost všeho, ale jestli to dává smysl, o to se nikdo nezajímá. A úředníci to budou vyžadovat, protože o tom ve své podstatě nic neví. Oni vyplňují excelovskou tabulku, ale jak se dělá termostat netuší.

Kateřina Svozilová

Pojďme z vysokých pater domů, k vaší firmě. Už jste světová jednička?

KAT: Těžko říct, my totiž nemáme skutečného konkurenta nikde, ani v Číně. Nikdo nenabízí komplexní sortiment v takové šíři, jako my.

Tak se shodněme, že jste světová jednička…

CSJ: To je otázka marketingu…

Jak je rozděleno vaše portfolio?

KAT: Skoro padesát procent jsou podlahové systémy, velká část jsou sálavé panely a doplňuje to sortiment fólií. Zákaznicky především B2B sektor, velkoobchody, výrobci domů. A převažuje určení pro bytové domy, byť děláme i průmyslové zakázky, především v podobě technologických celků. Vytápění zoologických zahrad třeba, zvířata milují sálavé topení, v Praze si to užívají třeba lachtani, využití to ale má i pro chovy selat. Nebo ochrana před mrazem, helioporty, fotbalová hřiště, vinice…

 

Předpokládáme, že plně izolovaný a plně elektrifikovaný dům s vlastními zdroji bude ve velmi krátké době standard.

Cyril Svozil junior

Předpokládám, že jde o projekty na míru. Váš vývoj?

CSJ: Výrobek je standardní, kabel a speciální spojky. Jen se to upravuje na míru rozměrově. A řešení obvykle vznikne ve spolupráci s konkrétním zákazníkem, jako pro vinice v Champagni nebo pro umělé trávníky v Norsku.

KAT: Technologii pro trávníky jsme vyzkoušeli na dvou hřištích vloni a výsledky byly výborné, takže už jich máme jedenáct. Což je úspěch, protože přední dánská firma si na tom vylámala zuby.

To jsou vaše patenty?

CSJ: Ve Francii pro řešení na vinice máme vzor, ale jinak nejde o unikátní výrobky. Jsou to standardní výrobky, využité specifickým způsobem. To patentem chránit nelze.

CS: K takovým aplikačním řešením nás vlastně přivedl náš energeticky soběstačný dům, který čtyři roky funguje jako prototyp a ukazuje vynikající výsledky. Úspory jsou nad čtyřiceti procenty.

 

Fenix Group

Rodinný holding, zabývající se výrobou širokého spektra systémů sálavého elektrického vytápění. Skupinu dnes tvoří dvanáct společností, vedle Česka a Slovenska jsou dceřiné firmy také ve Velké Británii, Německu, Španělsku, Francii, Norsku a Polsku, připravena je akvizice srbského podniku.

Cyril Svozil založil společnost Fenix v roce 1990 a po celých třicet let ji řídí. Své místo postoupí v průběhu příštího roku synovi a stáhne se pouze do dozorčí rady.

Kateřina Svozilová vystudovala geodézii, nicméně po mnoha brigádách nakonec nastoupila na obchodní oddělení rodinné firmy. První manažerské úspěchy získala v minulých letech při řízení španělské pobočky. Dnes řídí největší a nejsilnější firmu skupiny, obchodní Fenix Trading.

Cyril Svozil junior vystudoval právo a několik let pracoval v pražské pobočce zahraničí právní kanceláře. Poté sedm let vedl francouzskou pobočku rodinné firmy. Dnes je jeho úkolem stabilizovat plzeňskou firmu AERS, která je součástí holdingu a jejímž úkolem je vyvíjet a produkovat vlastní řešení bateriových úložišť. V blízké budoucnosti stane v čele skupiny Fenix Group.

Už ho nabízíte na trhu?

KAT: Zatím ne, řešíme software pro bateriové systémy. Startup AERS, který je vyvinul a ve kterém jsme měli účast, jsme převzali plně pod sebe, teď ho řídí bratr. Když to budeme nabízet jako komplexní řešení, musí to ladit. Ale vidíme velký zájem…

CS: A vytvořili jsme novou pozici, protože jsme si uvědomili, že technologická řešení, která jsou na klíč a na míru, nemůžeme zákazníkovi jen dodat, ale musíme zajistit i veškerá nastavení a odladění. V podstatě takovou technologickou integraci. Přijali jsme člověka, který podobné technologické celky u zákazníků řešil dlouhá léta v Kanadě.

CSJ: Předpokládáme, že plně izolovaný a plně elektrifikovaný dům s vlastními zdroji bude ve velmi krátké době standard. I koronakrize varuje. Představte si, že v Praze na tři dny nepůjde elektřina. Totální kolaps, lidé se sežerou.

Takže je to energeticky zcela nezávislý, autonomní dům?

CS: Ostrov u nás nedává smysl. Technologicky je to samozřejmě možný, ale proč? Když to není ani potřeba, ani to není efektivní. Snížit spotřebu ze sítě o třicet procent mi dává možnost přežít bez zásobování poměrně dlouhou dobu. Mám se snažit o sto procent, když cena bude násobně vyšší? To je zase problém ideologie. Agilní zelení chtějí sto procent, ale to je špatný cíl. Správný cíl je využít všechny možnosti ve prospěch zákazníka a šetrnosti k životnímu prostředí. Najít shodu.

S bateriovými systémy máte i řešení pro průmysl. Řešení, které omezuje ztráty výroby, zapříčiněné mikrovýpadky sítě. To už máte v komerční nabídce?

CS: Používáme to řešení už tři roky ve vlastní výrobě, kde nám u robotů mikrovýpadky dělaly problém. Průmyslový bateriový systém sníží maximum okamžitého odběru a v případě tvrdého výpadku máte několik hodin prostor zajistit výrobu tak, abyste minimalizoval zmetky a ztráty. Ale ten největší efekt, který máme potvrzený, je v tom, že takový systém dokáže eliminovat mikrovýpadky. Objevovaly se třikrát až čtyřikrát týdně a roboty jsou na to citlivé. Odběr ze sítě totiž není konstantní, kolísá a v mikrosekundách i velmi výrazně, sto kilowat nahoru, sto kilowat dolů. Bateriový systém sníží okamžité odběrové maximum a zvyšuje tak stabilitu sítě. Výsledkem je, že když jsme systém nasadili, klesl počet mikrovýpadků dramaticky, na jeden dva měsíčně. Aniž bychom měli aktivovanou funkci jejich hlídání. Už jen tím, že odběry ze sítě omezíte na nějakou nižší a hlavně stabilní hladinu, vyhnete se problémům.

KAT: A máme dvě komerční aplikace, poslední jsou strojírny Rumburk. Co je zajímavé pro klienty i pro nás je to, že naše řešení je postaveno na našich produktech. Většina firem, které se něčím podobným zabývají, nakoupí od různých, zejména asijských  výrobců komponenty, které potom pouze složí. My máme kompletně vlastní řešení.

A plány do budoucna?

CS: Investujeme, dokončujeme srbskou akvizici, kterou pandemie pozdržela.

CSJ: Pohybujeme se směrem k vyšší přidané hodnotě, k technologickým celkům a jejich integraci.

KAT: Což je dohromady tolik úkolů, že nám to na několik příštích let určitě vystačí. Expanzi jinými směry určitě neplánujeme.

 

(Rozhovor vznikl pro letní číslo magazínu Be the Best, publikován je se souhlasem redakce.)

  • Foto: Jakub Hněvkovský
    ikona galerie Prohlédnout galerii (7 fotografií)
  • Foto: Jakub Hněvkovský
  • Foto: Jakub Hněvkovský
  • Foto: Jakub Hněvkovský

Nejnovější články

Aktuality
Sto miliard pro velké zdroje

Dnešní rozhodnutí vlády by v praxi mohlo podle ministra...

Aktivity HK ČR
Projde v parlamentu dluhová amnestie?

Novela přichází ve velmi krátké době po novele,...

Expertní pohled
Colliers očekává až 50 % nárůst globálních investic

Příčinou optimismu má být vývoj vakcín a pokračující...

Nejnovější Osobnosti

Rozhovory
Dvacet procent vědy

Od chemie, která vás lákala na začátku, jste...

Pravda je, že ty opravdu velmi úspěšné ženy,...

Rozhovory
Dát ruku z volantu by byla chyba

Než se začneme bavit o umělé inteligenci, věnujme...

Já vždy chápal umělou inteligenci jako spíše kolaborativní...

Osobnosti
Bruntál vzdává hold památce ministra Jana Vrby

Tento ministr ve vládě Petra Pitharta byl zkušený...