Legislativní rada vlády projednává návrh, na který čekají řemeslníci už léta

Dočkáme se mistrovské zkoušky? A v čem pomůže?

To jsou otázky, na které hledáme odpovědi spolu s představiteli některých cechů, jich se totiž týká nejvíce. Návrh zákona, který by mistrovskou zkoušku zasadil do českého prostředí jako běžný nástroj, prochází právě – po dlouhých letech hledání shody v přípravném řízení – Legislativní radou vlády.

Foto: Aleš Funke Petr Karban ikona hodiny20. 2. 2021 16:55
Foto: Shutterstock.com Mistrovská zkouška pro české řemeslo Foto: Shutterstock.com

Byť by se to mohlo zdát, mistrovská zkouška není jen nostalgickou reminiscencí na zlatý věk řemesel, mistry, tovaryše a učedníky. „Z historie cechů a cechovního života je známo, že tovaryš byl vyučenec, který po složení tovaryšské zkoušky mohl samostatně vykonávat svoje řemeslo. A z tovaryše, který většinou absolvoval tří až pětiletý vandr, se po úspěšném složení mistrovské zkoušky stal mistr. Již tenkrát musel vyrobit takzvané mistrovské dílo. Řemeslo se nejprve předávalo po dědické linii, poté si zkušení mistři najímali tovaryše a s rozvojem měst ve 12.-13. století začaly vznikat řemeslné organizace – cechy. Cech hájil práva a zájmy svých členů, dohlížel na jakost a cenu výrobků, na výchovu učedníků a skládání mistrovských zkoušek. Dnes by se tovaryš mohl nazývat učněm, což je označení pro člověka, který se systematicky připravuje na své budoucí povolání pro řemeslnou, ale i jinou specifickou profesi. Zavedení institutu mistrovské zkoušky navazuje na přerušenou tradici mistrů řemesel, která po staletí úspěšně fungovala,“ vysvětluje viceprezident HK ČR a prezident Cechu obkladačů Roman Pommer,  který je duchovním otcem celého projektu mistrovské zkoušky.

  • Foto: Shutterstock.com
    ikona galerie Prohlédnout galerii (6 fotografií)
  • Foto: Shutterstock.com
  • Foto: Shutterstock.com
  • Foto: Shutterstock.com

Mistrovské zkoušky byly zrušeny v roce 1949. Od roku 1990 byla učiněna řada pokusů o jejich znovuzavedení, všechny však dosud neúspěšné. Současný předpoklad účinnosti novely zákona, který mistrovskou zkoušku zavede, je v červenci tohoto roku. Pokud se tentokrát podaří legislativu schválit, získají tuzemští řemeslníci certifikaci pro vrcholný stupeň odborného vzdělávání a zákazníci možnost lépe se orientovat na trhu. Výhody přinese zkouška i státu – povede ke zvýšení úrovně kvality řemeslníků, posílení konkurenceschopnosti, snadné identifikaci kvalitního řemeslníka, ale také ke zvýšení zájmu mládeže o obory. Zkouška tak jako garance nejvyšší řemeslné kvality přispěje ke kultivaci trhu, k lepší ochraně spotřebitele i zvýšení prestiže škol, podílejících se na zkouškách.

V současné době žádná právní úprava, která by umožnila prohloubení odborné profesní kvalifikace pro absolventy středních škol, totiž neexistuje. Původně měla být mistrovská kvalifikace zavedena prostřednictvím novely zákona č. 179/2006 Sb. V červnu 2019 převzalo agendu od Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy  Ministerstvo průmyslu a obchodu v čele s ministrem Karlem Havlíčkem. Ten podporuje záměr zakotvit mistrovskou zkoušku do novely zákona č. 301/1992 Sb. o Hospodářské a Agrární komoře ČR.

„Cílem této zkoušky je umožnit zákazníkovi vybrat odborníka, který bude schopen garantovat nejvyšší kvalitu odvedené práce. Pro řemeslníka bude absolvování zkoušky součástí dalšího vzdělávání, zvýšení kvalifikace, a tomu odpovídající postavení na trhu, uznání jeho kvality. Nikoliv druhotným efektem je předpokládaný zájem mladých o řemeslná povolání. Zavedením mistrovské zkoušky se Česká republika také přihlásí k evropskému trendu podpořenému EQF Advisory Group, včetně vzájemného přesahu mistrovských kvalifikací v rámci zemí EU, dojde tedy k posílení zaměstnavatelské mobility a získávání mezinárodních zkušeností,“ doplňuje Roman Pommer.

Odpovědnost za organizování mistrovských zkoušek, které budou ověřovat odbornou kvalifikaci a praxi fyzických osob ve vybraných povoláních, bude mít podle dohody dotčených subjektů HK ČR a AK ČR. Zkouška se bude skládat ze tří částí, které mají za úkol zhodnotit schopnost a znalost navrhnout a zhotovit mistrovské dílo, řídit práci a vést zakázku v daném oboru a konečně také vykonávat povolání z hlediska provozně ekonomického i právního. Autorizovaná profesní společenstva, včetně škol, budou garantovat kvalitativní a jednotnou úroveň zkoušek. Působení mistrů jakožto autorit bude přispívat ke zvýšení úrovně v daném oboru a ke společenské prestiži řemesel. Dokladem, potvrzujícím úspěšné vykonání zkoušky bude Mistrovský list, který bude vydávat HK ČR. Vytvořen již je návrh vzorových standardů a rámců zadání mistrovské zkoušky pro více než 40 povolání, mezi nimiž jsou především tradiční řemesla, jako kamnář, čalouník-dekoratér, keramik, obkladač, klempíř, florista, podkovář, malíř-lakýrník-tapetář, podlahář a další.

Co od mistrovské zkoušky očekávají malíři, lakýrníci a tapetáři?

„Od Mistrovské zkoušky očekáváme zvýšení prestiže řemesel. Titul Mistr řemesla byl a na západ od nás je stále společensky prestižní a velmi pozitivně vnímaný titul pro osobu řemeslníka. Toto vnímání řemeslníka na určité společenské úrovni je důležité i jako vzor pro mladou generaci i rodiče, kdy se rozhodují o volbě povolání. V současné době, když si zvolí učiliště, tak nemá příliš možností dalšího kariérního růstu a to Mistrovská zkouška právě umožňuje. Je to další stupeň kvalifikace v oboru.

Velmi důležitou součástí Mistrovské zkoušky je také ochrana spotřebitele, který tak dostane jednoduchý nástroj pro rozlišení vysoké odbornosti poptávané firmy pro svou zakázku. Veřejnost často nemá jiný zdroj informací než inzerát nebo ujištění oslovené firmy „Ano, my to umíme.“ Neodborné práce takovýchto firem způsobují velké materiální škody, zklamání zákazníků a také špatný pohled na řemeslníky a řemeslo. Cílem Mistrovské zkoušky je vychovávat řemeslníky, kteří se za své řemeslo a montérky nebudou stydět a společnost bude vnímat Mistra řemeslníka na podobné společenské úrovni jako jsou vnímáni lidé s titulem. Pro samotné řemeslníky je titul Mistr řemesla něco jako otázka řemeslné cti,“ říká Pavel Žatečka, výkonný ředitel Cechu malířů, lakýrníků a tapetářů.

Co od mistrovské zkoušky očekávají podlaháři?

Ještě kategoričtější ano mistrovské zkoušce vyslovil Martin Pertl, ředitel Cechu podlahářů: Získání řemeslné živnosti je v některých případech tak benevolentní, že v oboru působí kde kdo. Koncový spotřebitel ale tohle zjistí až když se spálí. Tím, že mistrovská zkouška bude spojena s konkrétní osobou, bude mít klient jasný signál, že mluví s mistrem řemesla, který dodržuje normy, technologie a správnou praxi.

Naše řemeslná živnost byla i přes náš nesouhlas administrativně spojena s truhlářstvím. Nyní existuje přes 64 tisíc subjektů, u kterých ani Ministerstvo průmyslu a obchodu neví, které jsou více podlahářské nebo truhlářské. Koncový klient si tak může domů pozvat truhláře, který se ze dne na den stal odborníkem na podlahy… A teď si představte, že náš živnostenský list může po roce fungování obdržet i tesař.  Získat řemeslnou živnost můžete i jiným způsobem, existují i případy, kdy propuštěný zaučený zaměstnanec zfalšuje délku praxe a úřad mu živnostenský list vydá, neb nemá za povinnost to ověřovat. A také lze tento problém vyřešit přes odpovědného zástupce, který pokryje neodbornost.

Nepoměr či nesoulad je i u vyučených v oboru. Dříve, než si šel vyučený pro živnostenský list, musel mít povinnou praxi. Tohle dnes neplatí a tak po obdržení výučního listu můžete ihned požádat o živnostenský list a podnikat. Nikdo se ale na úřadu neptá, zda jste vyučen v oboru podlahář nebo podlahářské práce. Prostě jste vyučen, máte právo na živnostenský list a nikdo neřeší, že vyučenci v podlahářských pracích jsou vhodní spíše na pomocné úkony. Netřeba asi dodávat, že náš současný systém tak umožní například vyučenci truhlářských prací v rámci podnikání realizovat antistatické podlahy chirurgických sálů.

Jak vidíte, v našem oboru, se může opravdu pohybovat řada lidí bez základních znalostí a dovedností. Mistrovská zkouška tak může být tím sítem, které jednoznačně prokáže, že řemeslu rozumíte. Což je zásadní. Naopak to odkud jste se vzal a jak jste nabyl vědomosti a dovednosti takový význam nemá.“  

Co od mistrovské zkoušky očekávají čalouníci a dekoratéři?

S oběma pány pak souhlasí i žena, která stojí v čele Cechu čalouníků a dekoratérů. Mistrovskou zkoušku obecně potřebují jak řemeslníci, tak všichni spotřebitelé, aby odlišila zrno od plev. Když mistrovské zkoušky budou legislativně zakotveny, zvýší se jistota kvality provedené práce. A to dnes chybí.

Legislativní ukotvení mistrovské zkoušky také napraví křivdu na řemeslnících a jejich zákaznících z padesátých let dvacátého století, kdy byly v Československu mistrovské zkoušky zrušeny. Ještě v roce 1949 každý řemeslník, který chtěl si založit živnost, musil úspěšně složit mistrovskou zkoušku před komisí příslušného společenstva. Tím byl zaručen přísun kvalitních výrobků na trh, jistota zákazníků, že společenstva bdí nad kvalitou. Pokud by řemeslník nedělal kvalitně, mohlo mu společenstvo zkoušku odebrat. Jenže nová vládnoucí garnitura nechtěla soukromé podnikání a ani nechtěla, aby někdo vyčníval z průměrnosti. A tak zrušila mistrovské zkoušky i společenstva.

Dnes si každý, kdo se vyučí truhlářem, může hned po vyučení založit živnost. To nechceme měnit, nechceme klást překážky podnikání. A čalouníkem-dekoratérem se dokonce může stát kdokoliv bez vyučení, bez znalostí, protože v padesátých letech byl čalouník-dekoratér zařazen mezi neřemeslné, tedy volné živnosti. Od revoluce se snažíme o změnu v živnostenském zákoně, tedy v jeho přílohách, o přeřazení živnosti 37. Výroba a opravy čalounických výrobků z Přílohy 4 – Živnost volná, do Přílohy 1 – Živnosti řemeslné. Pořád marně. Přitom čalouněný sedací a lehací nábytek je v přímém kontaktu s lidským tělem a dobře ergonomicky zhotovené čalounění podporuje zdraví uživatele, naopak špatně navržený a zhotovený čalouněný sedací a lehací nábytek může uživatele nadosmrti nevratně poškodit. 

Chceme, aby byla legislativně ukotvena mistrovská zkouška, aby bylo pro spotřebitele vše jasně rozlišeno. Kdo je kvalitním stavebním truhlářem, který zhotoví dokonalá okna, dveře, schodiště, zábradlí, do každého domu a prostoru, aby vše bylo funkčně dokonalé. Kdo je kvalitním truhlářem-nábytkářem, který umí zhotovit kostry pro čalounění a veškerý nábytek tak, aby člověku neškodil. Kdo je kvalitním čalouníkem-dekoratérem, který mu ergonomicky a materiálově dokonale zhotoví matraci, židli, křeslo, pohovku, závěsy. A tak bych mohla pokračovat.

Stát má zákonnou povinnost chránit zdraví svých občanů a zavedením mistrovské zkoušky do legislativy pro stavební truhláře, truhláře-nábytkáře a  čalouníky-dekoratéry se k této povinnosti přihlásí. Jako soudní znalec v oboru dřevo se specializací na čalouněný nábytek a výrobky vím, že u některých výrobců a dovozců se kvalita čalouněného nábytku v důsledku výše popsaných skutečností velice snížila. Takové firmy do našeho cechu nevstupují, o kvalitu nemají zájem, jen o vysoké prodeje. Reklamace neuznávají a zákazník následně hledá jak se dovolat svých práv.

Dalším důvodem, proč chceme pro naše nábytkářské obory mistrovskou zkoušku, je ukázat mladým lidem a jejich rodičům při rozhodování o budoucím povolání dětí, že řemeslník může dosáhnout, když bude své řemeslo dobře a moudře vykonávat, na vysokou metu a stát se mistrem.

Mistrovská zkouška ale pomůže i mezinárodnímu uznávání kvalitních řemeslníků. Dnes, když se chce v zemích, kde mistrovská zkouška má nepřerušenou tradici, uplatnit český truhlář nebo čalouník-dekoratér, je brán za pomocného nedostatečného řemeslníka jen proto, že nemá mistrovskou zkoušku.

Náš cech je hrdý na vysoce kvalitní členy, kteří chtějí mistrovskou zkoušku složit, stát se tahouny kvalitních truhlářských a nábytkářských výrobků, stát se vzory pro mladé následníky. A jsme toho názoru, že mistrovská zkouška by se měla do legislativy prosadit velmi rychle, než ti moudří a vynikající řemeslníci odejdou z tohoto světa,“ říká Helena Prokopová, která je také předsedkyní Sektorové rady pro dřevozpracující a papírenský průmysl, členkou České ergonomické společnosti i Redakční rady Dřevařského magazínu a externí pedagožkou Mendelovy univerzity v Brně.

Roman Pommer v nedávném rozhovoru Hrozba jednoruké generace vyjádřil víru v to, že červencový termín účinnosti příslušného zákona se podaří dodržet. Stejně smýšlí i drtivá většina těch, kteří mají své řemeslo rádi. České řemeslo se na mistrovskou zkoušku těší. A také si ji zaslouží. Dočká se?

Nejnovější články

Aktivity HK ČR
Jednání s resortem průmyslu dávají firmám velkou naději

„Pozitivně vnímám pochopení zástupců ministerstva průmyslu pro připomínky...

Aktuality
Program TREND má více peněz, podpoří více výzkumných projektů

„Ministerstvo průmyslu a obchodu ze svých zdrojů zajistilo...

Expertní pohled
Chytrá IT řešení pomáhají firmám přežít krizi

Softwary na vzdálené přístupy se používají již delší...

Další reakcí mnoha firem na koronavirovou situaci byla...

I přes využívání antivirových programů se u firem...

„Standardizace v přístupu ke službám se bude dále...

Nejnovější Aktivity HK ČR

Aktivity HK ČR
Jednání s resortem průmyslu dávají firmám velkou naději

„Pozitivně vnímám pochopení zástupců ministerstva průmyslu pro připomínky...

Aktivity HK ČR
HK ČR: Byrokratické přílepky odmítáme

Podle prvního přílepku se má do českého právního...

Aktivity HK ČR
Zmírní Senát tvrdý limit poklesu příjmů?

Podle Hospodářské komory je správné, že se podpora...