Jak dopadne obchodní boj „hegemonů“ Trendyol a Temu?
6. 8. 2024 09:00Obchodní a marketingové strategie aktuálně dvou zřejmě největších e-commerce platforem Temu a Trendyol, které dobývají Evropu nabízí velmi zajímavý pohled,...
Nový stavební zákon byl dlouho očekávaný - kvalita a délka stavebního řízení v Česku je z pohledu ekonomiky neúnosná. Přestože byl legislativní počin z dílny MMR oceněn titulem Zákon roku, politicky plně akceptován nebyl a současná vláda se snaží prosadit změny, za které odpovědnost převzal současný ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoše. A tak je Česko další měsíce v nejistotě, jak bude zmíněný zákon přepracován. Informace, které se objevují, příliš optimismu nevzbuzují.
Hlasitými oponenty jsou nejrůznější profesní sdružení a svazy, situace je značně nepřehledná. Jak ji hodnotí předkladatelka schváleného nového stavebního zákona, bývalá ministryně Klára Dostálová? Co se podle ní dnes děje kolem stavebního zákona?
„Předně je třeba připomenout, že jakákoli revize systému veřejného stavebního práva a všech souvisejících složkových zákonů je odborně značně komplikovaná. Práce na novém Stavebním zákonu probíhaly cca čtyři roky se zapojením desítek externích expertů a stovek připomínkových míst s trojím projednáním v připomínkovém řízení i v Legislativní radě vlády (věcný záměr jednou, paragrafové znění dvakrát) a ročním projednáním s řadou změn v Parlamentu. Provádět zásadní parametrické změny takového zákona bez tohoto odborného zázemí a bez reálného zapojení a vnímání názorů odborné i dotčené veřejnosti, jak to dnes činí pan ministr, představuje jednoznačné riziko pro kvalitu takové právní úpravy.
Nový Stavební zákon byl širokou odbornou porotou soutěže Zákon roku pořádané společností Deloitte Legal pod záštitou České advokátní komory, Hospodářské komory ČR a Komory daňových poradců vybrán jako Zákon roku v oblasti kvality regulace českého podnikání za rok 2021, hlasování veřejnosti nakonec rozhodlo o jeho prvním místě s velkou převahou cca 68 %.
A co se děje nyní? Nova vláda = nové kroky… Především je tu odklad účinnosti. Cílem návrhu je odklad účinnosti zmíněného zákona o rok, ovšem s výjimkou nejdůležitějších, takzvaných vyhrazených staveb podle přílohy 3 NSZ. Vyhrazenými stavbami jsou stavby dálnic, stavby drah, letecké stavby, stavby vodních nádrží s objemem nad 1 mil. m3 nebo s výškou vzdutí nad 10 m, stavby a zařízení přenosové soustavy, výrobny elektřiny o celkovém instalovaném výkonu 100 MW a více, stavby a zařízení přepravní soustavy, zásobníky plynu, stavby a zařízení ropovodů a produktovodů a jejich součástí, stavby k účelům těžby či zpracování či transportu a ukládání radioaktivních surovin, stavby související s úložišti radioaktivních odpadů, stavby v areálu jaderného zařízení, stavby určené k nakládání s výbušninami, stavby pro dobývání nerostů.
Pro vyhrazené stavby by měl platit nový Stavební zákon již od 1. 7. 2023 se vším, co NSZ přináší, tedy zejména by je povoloval v 1. stupni státní Specializovaný a odvolací stavební úřad (SOSÚ), který by sám posoudil všechny veřejné zájmy bez potřeby závazných stanovisek dotčených orgánů, a ve 2. stupni by o odvolání rozhodovalo MMR, které by mělo zatím vykonávat funkce Nejvyššího stavebního úřadu a které by již nesmělo rozhodnutí zrušit a věc vrátit k dalšímu řízení, ale muselo by o odvolání rozhodnout s konečnou platností.
Návrh odkladu účinnosti svým obsahem defacto přiznává, že pravidla nového Stavebního zákona jsou významně lepší, než současný zákon, když mají být využívána co nejdříve a pro co nejvýznamnější stavby. Za této situace je paradoxní, že pro běžné stavby běžných stavebníků se navrhuje tyto benefity nevyužívat.
A na odklad navazuje připravovaný vládní návrh MMR (věcná novela) – nyní v mezirezortním řízení. Jde o návrh, který má využít časový prostor získaný očekávaným odkladem účinnosti a do 1. 7. 2024 provést věcné změny nového Stavebního zákona podle představ současné vlády.
Zřejmě jediným dlouhodobě prezentovaným a jasným požadavkem vlády je nevytvářet novou soustavu státních stavebních úřadů v území a zachování výkonu státní správy v režimu přenesené působnosti na úřadech měst a obcí.
Zadání věcné novely obsahuje především zrušení státních stavebních úřadů a zachování stavebních úřadů na obcích a krajích pro všechny běžné stavby. Toto řešení ovšem nezajistí sjednocení výkonu státní správy, vzájemnou zastupitelnost úředníků v celé soustavě, jednotné řízení ani odstranění problému systémové podjatosti.
Druhým nejvýznamnějším prvkem ministerské věcné novely je opuštění od integrace dotčených orgánů. Bohužel se nepodařilo udržet integraci závazných stanovisek dotčených orgánů včetně EIA do stavebních úřadů v 1. i 2. stupni, jak byla schválena již v novém Stavebním zákonu, tedy kromě hasičů, památkové péče a AOPK/správ národních parků. Toto přitom byl a je zásadní pozitivní bod NSZ, neboť vše by posuzoval pouze stavební úřad v jediném řízení. Pokud se toto zruší, vracíme se v podstatě do současného stavu roztříštěnosti dotčených orgánů bez jasných a vymahatelných lhůt.
Bohužel, již v průběhu prací se objevuje odpor vůči navrženému řešení MMR, a to typově ze dvou stran. Jednak je to nesouhlas malých obcí se zrušením jejich stavebních úřadů; zatím se jeví, že ani možnost zřizování detašovaných pracovišť pro ně není dostatečnou náhradou, neboť ta by nebyla jejich, nepodléhala by pracovněprávně dané obci a byla by na ní nezávislá.
A pak je tu odpor proti již schválené integrací do jednotného řízení vedeného pouze stavebním úřadem. Nejvýrazněji se v tomto ohledu projevuje MŽP, které připravilo jednotné environmentální povolení. To by však znamenalo, že povolovací proces nebude jeden ani před jedním úřadem, ale budou paralelně vedle sebe dva – stavební a environmentální. Oba procesy by byly klasickými správními řízeními zakončenými správními rozhodnutími s možností je napadat (obě samostatně) opravnými prostředky.
Pokud to mám shrnout, je opravdu velkou hloupostí v době krize a to hlavně v oblasti bydlení jakýmkoliv způsobem zdržovat nebo dokonce přepracovávat nový stavební zákon a to jen proto, aby starostové nepřišli o svůj vliv na stavební řízení. Jejich argumentace, aby byly služby co nejblíže občanům, je úplně lichá. Kolikrát za život jdeme na stavební úřad? A když už stavíme, co hlavně chceme? No přeci kvalitní, profesionální služby s jasnými lhůtami! O žádném zrychlení nemůže být řeč. Nikdo se neintegruje, všichni zůstanou samostatně, řízení budou dokonce dvě a to environmentální a pak stavební a jediný, kdo na toto politikaření doplatí je stavebník a je jedno jestli malý nebo velký.
Stavět má být radost a ne utrpení. Stejně to vidí i odborníci, kteří pro MMR zpracovali analýzu. V porovnáním s rekodifikací z roku 2021, která byla současnou koalicí odložena, i vůči původní vládní hybridní verzi přináší nový návrh jednoznačně nejnižší efektivitu výkonu stavební agendy – kvůli nejnižší možnosti koncentrace znalostí či specializace příslušných úředních osob – a nejnižší možnosti sdílení personálních kapacit. Má také nesrovnatelně nižší možnosti jednotného metodického řízení, kontrolovatelnosti, a vynutitelnosti úředního postupu. RIA dále vytýká novému návrhu ministra Bartoše nižší transparentnost použití finančních prostředků ze státní kasy z pohledu jejich konkrétního využití, eliminaci nejnižšího počtu podkladových aktů, kdy jsou opakovaně přezkoumávány či žalovány závazné lhůty, tedy fakticky dojde k jejich nárůstu, nejmenší zkrácení průměrné doby povolovacího procesu kvůli eliminaci menšího počtu soudních řízení a z možných variant zcela nejnižšího makroekonomického prorůstového efektu.
Tedy bez ohledu na současnou situaci je vybrána z pohledu rozpočtu nejdražší a nejhorší možná varianta. Jinými slovy – vše zásadní, co nový návrh měl přinést a co bylo deklarováno, není. To podtrhují také nesouhlasy dalších klíčových ministerstev s normou,“ konstatuje obsáhle Klára Dostálová.
Stavební zákon po roce pirátského vládnutí na MMR kritizuje z pozice Hospodářské komory ČR i Adam Kalous. „V červnovém čísle časopisu Komora vyšel článek, jehož jsem autorem a který sumarizoval stav připomínkového řízení k věcné novele stavebního zákona. Až 16. 8. – tedy cca čtvrt roku po vzniku mého komentáře – vydalo tiskové oddělení MMR na můj článek reakci. O 10 dní později znovu vydalo prakticky stejné mediální vyjádření ke kritice vypořádání připomínek ze strany odborných připomínkových míst, které mediálně proběhlo v červenci. Reakce MMR není přesvědčivá, pravdivá a ani podložená. Nechci zde komentovat skutečnost, že MMR namísto věcné argumentace zvolilo spíše populistickou moderní formu mediálního útoku, a to jak vůči mému článku, tak vůči vyjádřením odborných komor.
Rád bych zde uvedl pouze jednoznačná fakta a zhodnotil výsledek Bartošovy roční vlády nad místním rozvojem. Aby nebylo pochyb, odkud čerpám, chci předeslat, že informačním zdrojem jsou přímo dokumenty vložené ze strany MMR do e-klepu, které jsou veřejně dostupné komukoliv.
Zejména bych se rád zaměřil na výsledek analýzy RIA. RIA (Regulatory Impact Assesment), kterou si objednalo MMR na vyhodnocení dopadu novely předložené do vlády a jejímž smyslem a účelem je Soustavné zkvalitňování právního prostředí, Zvyšování transparentnosti výkonu veřejné správy, Lepší informovanost občanů a organizací o podobě připravované regulace formou konzultací, Lepší předvídatelnost požadavků připravované regulace pro koncové adresáty, Eliminace tvorby nové neopodstatněné nebo nadbytečně zatěžující regulace a Vyhodnocování účinnosti právních předpisů.
Výsledek RIA jednoznačně říká, že pan ministr Bartoš vybral a do vlády předložil nejhorší z možných hodnocených variant. Připravil, vybral a předložil návrh, který zhoršuje současný tristní stav povolování staveb. Analýza RIA uvádí, že pan ministr Bartoš předložil a vybral řešení, které nejméně, či chcete-li nejhůře, naplňuje koaliční smlouvu, tedy cíle této vlády a současně je jednoznačně nejpomalejší, nesložitější, pro stát nejdražší a nejvíce prokorupční variantou. A to v přímém rozporu s tvrzením rezortu v mediální reakci, kdy tato varianta neumožňuje naplnit princip Jedno razítko, jedno řízení. Kromě RIA toto uvádí i samo MMR ve vypořádávací tabulce, kdy o tom, že tento princip opustilo, informuje připomínková místa – nejen Hospodářskou komoru, ale také ostatní rezorty.
MMR se ve svých výstupech také neobratně snaží o bagatelizaci připomínek odborných připomínkových míst sdělením, že jejich připomínky nejsou závazné, ale pouze doporučující. Ale nepravdivě se zde uvádí, že proběhlo řádné vypořádání připomínek. Přestože pan ministr Bartoš sliboval, že vypořádání bude fér, proběhlo jen fejkově. A výsledek je zcela jednoznačně patrný z hodnocení dopadů regulace.
V úvodu konferenčního jednání v Akademii veřejného investování bylo pozvaným zástupcům připomínkových míst sděleno, že jednotlivé připomínky připomínkových míst nebudou řešeny a projednávány a že účelem je pouze diskuze přítomných. Na záznamu je opakovaně sděleno, že účelem setkání není vypořádání připomínek, a to s odůvodněním, že přítomní úředníci nemají k vypořádání mandát, protože si jej vyhradil pan ministr osobně. Ten však přítomen nebyl.
K návrhu vypořádání připomínek s odbornými komorami setkání neproběhlo vůbec a tabulka je vyplněna pouze jednostranně ze strany MMR, a to ještě v mnoha ohledech při velmi podobných připomínkách naprosto odlišným způsobem. Taková jsou fakta,“ nesouhlasí s ministrem Bartošem Adam Kalous.
A jaké je oficiální stanovisko Hospodářské komory? „Hospodářská komora ČR stejně jako další svazy a profesní sdružení Bartošovu věcnou novelu stavebního zákona považují za další zhoršení současného nevyhovujícího stavu stavebního práva. Jako nejhorší z možných řešení ji ostatně hodnotí i RIA (Regulatory Impact Assesment). Počet razítek potřebných pro povolení stavby se zvýší, chybějí lhůty a bazální právní jistota pro investory i aktéry v povolovacích řízeních. Vrací se nevyhovující a překonaný systém mnoha závazných stanovisek a vyjádření. Návrh je v řadě bodů v rozporu s programovým prohlášením vlády i koaliční smlouvou. V následujících dnech očekáváme vyjádření Legislativní rady vlády,“ konstatuje Hana Landová, předsedkyně Sekce územního a regionálního rozvoje HK ČR..
Problematika stavebního zákona a stavebního řízení je pro rozvoj ekonomiky zásadně důležitá. Fakt, že odbornost tu nahrazuje politika, rozhodně není ku prospěchu. O tom, že postup MMR naráží na nesouhlas na mnoha stranách, svědčí i nově vzniklá platforma, která připravuje jednotný postoj a společný protinávrh. Vedle HK ČR jsou v ní zastoupeny i Svaz průmyslu a dopravy, Svaz podnikatelů ve stavebnictví, Česká komora architektů a Komora statutárních měst.