Pro firmy je připravena miliarda na inovace
Aktuality
27. 4. 2024 05:43
Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo II. výzvu aktivity Inovace Operačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost (OP TAK). Cílem výzvy...
U příležitosti 20. výročí Hospodářské komory inicioval vznik ocenění Merkurovými medailemi, kterými od roku 2013 Komora každoročně oceňuje významné podnikatele a osobnosti spjaté se životem Hospodářské komory. V roce 2011 založil tradici ocenění Řádem Vavřínu Hospodářské komory, které je od té doby pravidelně udělováno význačným osobnostem byznysu, sportu nebo kultury.
Na webových stránkách HK ČR je již od neděle veřejně k dispozici online kondolenční kniha, do které první zápis učinil současný prezident Vladimír Dlouhý.
Reprofoto: HK ČR Portál KomoraPlus přibližuje Petra Kužela posledním rozhovorem, který z pozice prezidenta Hospodářské komory v dubnu 2014 poskytl kolegyni Martině Vampulové pro měsíčník Komora. Je nejen svědectvím své doby, ale také ukázkou myšlenek a názorů muže, který bude navždy neodmyslitelně spjat s počátky novodobé historie Hospodářské komory.
Silná Komora pomůže nastartovat růst ekonomiky
Silná Komora prosazující zájmy podnikatelů, mezi nimiž je na prvním místě zajištění růstu naší ekonomiky, je hlavní vizí prezidenta Hospodářské komory ČR Petra Kužela. Podle něj s tím souvisí i snaha připravit strukturu HK ČR na možnost převzít některé agendy státní správy. S Petrem Kuželem jsme se o dění v Komoře bavili jen několik týdnů před jednáním Sněmu HK ČR, který je jejím nejvyšším orgánem.
Jak se dnes Hospodářská komora ČR profiluje a v čem je její největší síla?
Komora je největším zákonným zástupcem podnikatelů v České republice a její členská základna vytváří přes 60 procent HDP. Řemeslnou a profesní odbornost zajišťuje více jak osmdesát živnostenských společenstev. Jde o nejrozsáhlejší síť v ČR, která mimo jiné umožňuje posilovat regionální aspekt důležitý pro další využití strukturálních fondů v budoucím programovacím období. Zájmy podnikatelů ale hájíme na všech úrovních. Okresní a regionální komory spolupracují s místními radnicemi a krajské komory jsou partnery hejtmanů a hejtmanství. Na vrcholové úrovni spolupracuje Komora s vládou, Poslaneckou sněmovnou i Senátem PČR, se Svazem měst a obcí ČR a Asociací krajů ČR. Tato propojení a partnerství přinášejí nutnou symbiózu pro vytváření legislativního prostředí, snahu ochránit podnikatele před nežádoucí byrokracií i lepší nastavení vědy, výzkumu a vzdělávacího systému. Loňský rok zakončený třináctkou mnozí podnikatelé nehodnotí zrovna pozitivně.
Jaký byl rok 2013 pro Komoru?
V loňském roce prošla Hospodářská komora ČR velkou změnou a řešení některých vnitřních problémů bylo velmi náročné. Jsem ale přesvědčen, že jsme tyto změny a vnitřní přestavbu HK ČR společně s představenstvem zvládli velmi dobře. Myslím si, že i členové Komory vnímají její velký rozmach a nové dimenze, jež hodlá i nadále využívat ve prospěch malých, středních a velkých firem. Prioritním tématem uplynulého roku pro mne bylo zajištění financování činnosti komorové sítě jako předpokladu pro naplňování našeho hlavního poslání – podpory podnikání. Nyní máme na stole řadu návrhů, jak tento letitý problém řešit, a v současnosti se jimi zabývá představenstvo HK ČR.
Které úspěchy Komory vás v posledním období potěšily?
Dílčím, ale významným úspěchem je, že se po dlouhém úsilí podařilo prosadit přijetí směrnice EU o opožděných platbách do české legislativy. Jedná se o novelu obchodního zákoníku č. 179/2013, která s účinností od 1. července 2013 implementovala do českého právního řádu novelizovanou směrnici Evropského parlamentu a Rady 2000/35/ES o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích. Přijetí této směrnice iniciovala v Bruselu právě naše Komora. Podle ní musí orgány veřejné správy za dodávky zboží a služeb zaplatit do 30 kalendářních dnů nebo ve výjimečných případech do 60 dnů. Což znamená průlom ve splatnostech faktur státu. Zákonná lhůta v obchodních transakcích mezi podniky činí také 30 dní, smluvní lhůta splatnosti však může být delší. Neměla by ale překročit 60 kalendářních dnů, pokud nejsou ve smlouvě výslovně dohodnuty jiné podmínky, a to za předpokladu, že to vůči věřiteli není hrubě nespravedlivé.
Souvisejícím tématem je i odvádění DPH z faktur…
To je naše dlouhodobé téma. Komoře se v Bruselu návrh týkající se platby DPH ze zaplacených faktur podařilo prosadit, poté, co v loňském roce vešla v platnost evropská směrnice 2010/45/EU o hotovostním účetnictví, která umožňuje malým podnikům odvádět daň z přidané hodnoty až po přijetí platby za dodané zboží či poskytnutí služby. Za neúspěch ale musím považovat to, že se zatím nedaří navrhovaný systém, který nová směrnice umožňuje, implementovat do našeho právního řádu. Důvodem může být i to, že je náš návrh často mylně interpretován. Pokud bychom přijali návrh týkající se DPH ze zaplacených faktur, musela by se zároveň prosadit maximální doba splatnosti faktur do 30 dnů (tak jak říká směrnice o opožděných platbách). Daňový subjekt by si mohl nárokovat odečet DPH jen ve lhůtě do třiceti dnů (viz směrnici o opožděných platbách), poté by bylo možné uplatnit odpočet DPH pouze se souhlasem finančního úřadu a po předložení určitých dokumentů. Tento systém by měl v době elektronizace státní správy mnohostranné využití – přispěl by k ochraně spotřebitele i před možnými manipulacemi a byl by dílčím řešením druhotné platební neschopnosti. Firmy po něm hlasitě volají.
Jak se Komora zapojuje do renesance odborného školství?
Odborné školství je důležitou oblastí vzdělávání a já jsem moc rád, že se společným úsilím podařilo zajistit legislativní změnou odpisy a náhrady pro ty podnikatele, kteří vychovávají mladé odborníky. To, že je Komora tahounem odborného vzdělávání a také iniciátorem propojení vědy a výzkumu, průmysl vítá. Problémem zejména pro menší a střední firmy je nedostatek zakázek, přičemž zde důležitou roli hraje i často kritizovaný zákon o veřejných zakázkách… Aby bylo možné nastartovat kvalitní systém veřejných zakázek, je nutné zákon o veřejných zakázkách novelizovat. Podle mého názoru je pozitivní, že i na žádost Komory již ministerstvo pro místní rozvoj novelu zákona o veřejných zakázkách připravuje. Komora dlouhodobě říká, že dosavadní systém kvalitní vypisování veřejných zakázek brzdí a to má samozřejmě veliký dopad na ekonomiku i pracovní příležitosti v jednotlivých krajích a regionech. Dalším tématem, kterým se Komora dlouhodobě zabývá, je nezaměstnanost. Na konci ledna evidoval Úřad práce ČR v historii České republiky rekordní počet lidí bez práce. HK ČR navíc již dlouho upozorňuje na trend tzv. nezaměstnávání, kdy systémově nevznikají nová místa.
Jak by Komora mohla přispět k řešení tohoto problému?
Rekordní nezaměstnanost v České republice nevyvolává optimismus, nicméně fakt, že nevznikají nová místa, je pochopitelný. Souvisí to s dlouhodobou stagnací ekonomiky, která nepřináší dostatečné finanční prostředky především do služeb, v nichž podnikatelé začínají hojně využívat systém krátkodobého zaměstnávání, tedy brigádníků. A nesmíme opomenout ani mnohaměsíční velký propad stavebnictví. Jednou z problematických skupin jsou pak bezesporu vysokoškoláci. Hospodářská komora navrhuje změnit situaci v orientaci budoucích vysokoškoláků, kteří by s ohledem na silný průmyslový charakter ČR nacházeli mnohem větší uplatnění v technických oborech než v oborech humanitních. Dlouhodobě také říkáme, že je nutné pokusit se nastavit komplexní změnu systému zaměstnávání lidí starších padesáti let. Tento úkol si HK ČR dává s novou ministryní práce a sociálních věcí ČR a dalšími členy vlády. Stěžejní je pak i spolupráce Komory s Úřadem práce jak na centrální, tak i regionální úrovni. I nadále společně usilujeme o to, aby zaměstnavatelé hlásili nové pracovní pozice a tím docházelo k tolik důležitému propojování informací. Od začátku letošního roku podnikatelskou sféru výrazně ovlivňuje i nový občanský zákoník.
Může být třeba právě Hospodářská komora jedním ze subjektů, který podnikatelům pomůže se v nové změti dokumentů a nových informací správným způsobem zorientovat?
Nový občanský zákoník je norma, která zasahuje nejen do podnikání, ale i do veřejného života a v podstatě se dotýká nás všech. Snahou Komory je každý týden přinášet nové a nové informace, jakým způsobem se mají podnikatelé v rámci nového zákoníku chovat, aby minimalizovali případné budoucí ztráty. A týká se to všech subjektů, tedy velkých firem, malých a středních podniků i živnostníků a pochopitelně také dodavatelsko-odběratelských vztahů. Přibližně před rokem jste pro náš časopis uvedl, že jedním z cílů Hospodářské komory ČR na rok 2013 bude zlepšení spolupráce s kraji.
Foto: archiv HK ČR V říjnu Komora podepsala Memorandum o spolupráci s Asociací krajů ČR. Co je jeho hlavním cílem?
Podařilo se vám prohloubit spolupráci i jinými formami? Základním kamenem spolupráce s Asociací krajů je vzájemná symbióza HK ČR s jednotlivými hejtmanstvími na úrovni asociace a s jednotlivými členy asociace, což se v roce 2013 promítlo právě do uzavření Memoranda s Asociací krajů. Zároveň bylo okamžitě nutné tuto vazbu zohlednit v každodenní práci a tady je potřeba zmínit, že bez dobrých vztahů mezi předsedkyněmi a předsedy krajských hospodářských komor a jednotlivými hejtmany by se to nepodařilo. Mám obrovskou radost, že téměř na celém území ČR tato partnerství fungují a odrážejí se v nových projektech, které vznikají samostatně v krajích. Byť jsme republika poměrně malá, každý kraj má své specifikum – někde je prioritou cestovní ruch, další kraj se zaměřuje na zlepšení a vybudování dopravní a podnikatelské infrastruktury, jinde se potýkají s těžebními limity a dalšími energetickými dopady. A bohužel jako červená nit se všemi oblastmi více či méně táhne otázka nezaměstnanosti.
Činnost Komory se však nezaměřuje jen na Českou republiku, velmi aktivní jste v zahraničí. Jak se vám daří spolupracovat s podobnými uskupeními ve světě?
V tomto směru jsme opravdu velmi aktivní. Vezměte si, že jen 16 zemí na světě nemá obchodní nebo hospodářskou komoru, přičemž my máme v současné době uzavřeno přes 160 smluv o spolupráci s jednotlivými komorami na celé planetě. Angažujeme se v Evropské asociaci obchodních a průmyslových komor EUROCHAMBRES a nově jsme také zastoupeni v Generální radě Světové federace komor (WCF). Myšlenkou sdílenou národními komorami je fakt, že současná politika podporuje pouze zaměstnance, a nikoli zaměstnavatele. Budeme usilovat o to, aby se tento postoj změnil.
Jste také členem Rady Evropské asociace obchodních a průmyslových komor EUROCHAMBRES. Jaký to má vliv na HK ČR a její činnost v EUROCHAMBRES?
Ať chceme, nebo ne, musíme si uvědomit, že jak na straně státu, tak na straně komorových uskupení se přesouvají mnohá rozhodnutí z národní platformy na platformu evropskou. Přibližně 72 procent legislativy České republiky je ovlivněno předpisy Evropské unie – a to je hodně velký podíl. Proto je i Hospodářská komora ČR součástí EUROCHAMBRES, která jako celoevropská podnikatelská platforma získává cenné informace, jež se prostřednictvím národních hospodářských komor dostávají k domácím podnikatelům. A my zpětně využíváme členství HK ČR v EUROCHAMBRES, abychom prosazovali v EU zájmy našich podnikatelů. Navíc díky naší spolupráci s Konfederací zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR, Svazem průmyslu a dopravy i ministerstvem průmyslu a obchodu má Česká republika v Bruselu své podnikatelské zastoupení v podobě CEBRE – České podnikatelské reprezentace při EU. To nám umožňuje získávat zcela konkrétní informace potřebné pro podnikatele v ČR, a využívat CEBRE jako nástroj lobbingu českých podniků v evropských institucích. Myslím si, že právě tento systém nám zaručuje dostatečně velký servis, dostatečné penzum informací a dostatečnou variabilitu.
HK ČR se v minulosti podílela na stanovení hlavních bodů Exportní strategie ČR. Jak hodnotíte její naplňování dva roky od jejího přijetí?
Exportní strategie se týká nejen velké jedenáctky exportérů, ale má vliv i na desítky firem, které mohou vyvážet své zboží přímo nebo v rámci dodavatelských řetězců jako subdodavatelé výrobních firem, jež své produkty vyvážejí. Myslím si, že se nám podařilo systém podpory exportu nastavit unikátně tak, abychom do něj mohli v případě potřeby zasahovat. Jsem přesvědčen, že se v poslední době díky politické přízni podařilo vyřešit dlouhodobě neřešitelný „problém“, a to stmelit ministerstvo zahraničních věcí a ministerstvo průmyslu a obchodu. V neposlední řadě, a to mne osobně velmi těší, je z ekonomických čísel vidět, že se exportu daří. Pokud ovšem údaje očistíme o automobilový průmysl, je patrné, že potřebujeme k exportu přitáhnout další firmy, které budou konkurenceschopné zejména mimo Evropu.
HK ČR pravidelně pořádá řadu zahraničních misí. I tato činnost jistě slouží k podpoře českých exportérů…
Na námi pořádaných podnikatelských misích doprovázejí podnikatelé nejen prezidenta republiky, premiéra či jednotlivé ministry, ale i hejtmany a další oficiální zástupce ČR. Jde o důležitou činnost v rámci ekonomické diplomacie státu a myslím, že jsme v tom velmi profesionální. Proto jsme učinili i druhý krok, kdy se do některých destinací vracíme s vlastní misí a vyjíždíme do zahraničí i v rámci veletrhů a výstav. Tyto akce jsou cílené, specifické a většinou oborově zaměřené. Do tohoto propracovaného systému se zapojují nejen naši členové, ale do budoucna si jeho fungování nedovedeme představit bez spolupráce a pomoci naší komorové sítě. To předpokládá zapojení regionů, krajů nebo jednotlivých živnostenských společenstev. V minulosti jsme měli v zahraničí své honorární zástupce – byl to tým zkušených lidí, který jsme postavili společně s ministerstvem průmyslu a obchodu. S novou exportní politikou jsme začali více využívat platformu zástupců ministerstva průmyslu a diplomaty našich velvyslanectví včetně obchodních radů a jejich zástupců. Podnikatelé se na nás mohou v oblasti exportní politiky obrátit a my se pokusíme jim potřebné kontakty obstarat.
Jaké hlavní úkoly stojí před Hospodářskou komorou České republiky na další období? V jakém stavu jsou například projekty Bezpečná cena a Značka odbornosti?
Do budoucna je naší snahou zbavit trh nepoctivých podnikatelů – zejména v oblasti malého a středního podnikání – a tím ochránit spotřebitele. Proto bychom chtěli uvést v život takzvanou Bezpečnou cenu v oblasti služeb, což bude reálná cena napříč všemi službami, které poskytují hlavně živnostníci. Naší snahou je dále zavést ocenění pro živnostníky-řemeslníky s názvem „Značka odbornosti“, kdy by se na stanovení garance kvality řemeslníka podílely jednotlivé okresní hospodářské komory. Cílem je opět ochrana spotřebitele – tentokrát před nelegálními, sice levnějšími, ale neodbornými poskytovateli těchto služeb. Dalším úkolem je ve spolupráci s institucemi vědy a výzkumu přenášet nové myšlenky a informace do podnikatelského prostředí. Této oblasti jsme se v minulosti nevěnovali a přitom zejména výrobní firmy po něčem takovém už dlouho volají. Kromě toho musíme pracovat na obecném zlepšení podnikatelského prostředí, protože hlavně malé firmy cítí značný tlak, který vychází z nedostatku zakázek. Proto je třeba zlepšit celou strukturu podnikatelského prostředí a nastartovat tím možnost získání práce pro další firmy. Jak už jsem říkal, chceme také přispět k řešení problému nezaměstnanosti a využívat již existující spolupráci mezi Hospodářskou komorou ČR a Úřadem práce ČR. Díky tomu mohou podnikatelé využívat jak informace, tak i technickou a finanční pomoc od úřadů práce, což se týká zejména regionů mimo Prahu. Je toho více, například diskuse o dopravní infrastruktuře jednotlivých okresů a krajů. Komora není politické uskupení a naším úkolem je především upozorňovat politiky a místní samosprávy na věci, které by se měly zlepšit, a předkládat návrhy řešení.
Za měsíc proběhnou volby prezidenta Hospodářské komory ČR. Budete znovu kandidovat? S jakými prioritami?
Své priority jsem v podstatě už zmínil – je to především naplnění vize silné Komory prosazující zájmy podnikatelů, mezi nimiž je na prvním místě zajištění růstu naší ekonomiky. S tím souvisí snaha, aby struktura HK ČR byla připravena na možnost převzít některé agendy státní správy. Hospodářská komora České republiky má jednu z nejhustších sítí v České republice a koneckonců již spravujeme CZECHPOINTY, takže už určité penzum činností státní správy umíme vykonávat. Vzhledem k tomu, že chceme naši nabídku služeb rozšířit, musíme komorové složky ještě více zapojit do těchto aktivit a zdokonalovat jejich práci. Musíme lépe využívat odborný potenciál živnostenských společenstev a více je zapojit do komorové činnosti. To vše v souladu s jednou z hlavních priorit, které se chci v tomto roce věnovat, a tou je otázka financování a zajištění ekonomické stability celé Hospodářské komory České republiky.
Martina Vampulová, Komora, duben 2014
