Do Prahy přijelo více než 1,5 milionu cestovatelů
Cestovní ruch
12. 5. 2024 06:12
Do Prahy v prvních třech měsících roku dorazilo podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) 1 570 172 cestovatelů, z nichž...
Když se podíváme na výdaje do zdravotnictví, tak obrovské částky jdou na léčbu, zatímco na prevenci, která může ve finále ušetřit miliardy, jde jen malý zlomek celkových výdajů. Je to správně?
Vaše úvaha je naprosto logická, realita je bohužel jiná. Systém zdravotního pojištění v České republice je nastaven proti prevenci. Jde v něm o to, abychom byli schopni příští měsíc zaplatit lékařům. Nejde o efektivitu. Úspory jsou minimálně na úrovni pětadvaceti procent. Vezmu jako příklad svůj obor – je zřejmé, že když vám diagnostikuji diabetes, měl byste hned dostat lék, který je velmi podstatný pro to, aby zamezil komplikacím. Takový lék ovšem pojišťovna hradí až pacientům, kteří jsou na tom velmi špatně, s glykovaným hemoglobinem, tedy takzvaným dlouhým cukrem nad šedesát, což je velmi špatně kompenzovaný diabetes. A to může mít obrovské následky. Pokud bychom takový lék hradili všem, tak tvrdím, že do pěti let klesne potřeba dialýz u diabetiků o padesát procent nebo klesne počet infarktů diabetiků o třicet procent. Jen to jsou obrovské úspory. Ale statut pojišťovny je takový, že vlastně nejde o to, co bude za pět let.
A nejsou na úrovni odborných společností a ministerstva debaty o tom, jak to změnit?
Pokud systém zůstane, jaký je dnes, může to být katastrofou. Musíme najít vnitřní úspory, které v systému jsou. Respektive ne najít, ale využít je. Nedávno jsme měli konferenci na téma zdravotního pojištění a diskuse byla velmi o prevenci. Problém je, že asi víme, kam bychom měli směřovat, ale není úplně jasné jak. Nevycítil jsem, že víme, jak nastavit systém, aby se vyplatilo dělat něco pro efekt za pět let. Rozumné myšlenky existují, ale ono by to chtělo komplexní reformu zdravotního pojištění.
Zůstaňme u primární prevence. Co všechno do ní spadá?
Je to předcházení nemocem jako takovým. To je rozdíl oproti sekundární prevenci, která řeší už stav, kdy nějakou nemoc máte a je třeba ji kompenzovat a udržet nejvyšší možnou kvalitu života. Tu zvládáme poměrně dobře. U té primární máme dluh.
Proč?
Protože základem je adekvátní chování každého z nás. Základem je fyzická aktivita a odpovídající strava. Když se podíváte Čechům do nákupního košíku, není to žádná sláva, samé nezdravé potraviny. Ono to začíná už tím, že nefunguje výchova ke zdraví. Třeba v Evropě neexistuje reklama na léky, což je z mého pohledu velmi sporné. Reklama na spoustu nesmyslů, které vám ničí život, totiž existuje. V Americe jede tramvaj a má nápis: Máme nový lék na cukrovku, jmenuje se takatak, zeptejte se svého lékaře. Co je na tom špatně? Reklama na léky může naopak vytlačit reklamu na celou řadu nevědeckých přípravků.
Co jsou nezdravé potraviny? Jednou se říká pijte mléko, podruhé nepijte mléko, vejce škodí a pak zase neškodí…
To je pravda, ale to je vývoj vědeckého poznání. Za deset let budou úplně jiné léky než dnes, řadu léků nebo postupů, které jsme hlásali před deseti lety, považujeme dnes za obskurní. Je potřeba mít aktuální a reálné informace. I o výživě. Kde je máme hledat? Na internetu? Doktor Google funguje, ale tomu se nelze bránit. Pacient má tendenci konzultovat, hledat názor. Knihy Domácí lékař existují už někdy od šestnáctého století. S kolegou Kasalem jsme už na konci devadesátých let napsali knihu Medicína a internet. Problém je, že když jste už tehdy napsal dotaz třeba na žlučníkové kameny anglicky, dostal jste zevrubné informace včetně toho, co si máte vzít s sebou do nemocnice. Když jste ho napsal česky, dostal jste tři stránky odkazů na potravinové doplňky, které kameny rozpouští, a podobné nesmysly. Protože jediná léčba je operace, nic jiného nefunguje.
PROF. MUDR. ŠTĚPÁN SVAČINA, DRSC., MBA
Český lékař, bývalý přednosta interní kliniky, diabetolog, obezitolog, nyní i se zkušeností praktického lékaře. V letech 1999–2005 byl děkanem 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Od ledna 2015 působí ve funkci předsedy České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně.
Dnes je snad situace lepší…
Ano. A troufám si říct, že i díky Národnímu zdravotnickému informačnímu portálu nzip.cz, nad kterým si Česká lékařská společnost vzala patronát. Vznikl částečně překlady obdobného a respektovaného rakouského portálu, částečně jsme dodali vlastní texty. Naše společnost má sto třicet odborných společností, ty spolupracují. A jsem docela hrdý na to, že při většině zdravotnických dotazů je nzip.cz poměrně vysoko, často hned za placenými odkazy. Sice tam ještě nemáme všechny nemoci, ale určitě má český občan možnost dostat se k zevrubným, a hlavně garantovaným informacím.
V kolika letech je prevence důležitá?
Začíná už v dětském věku, očkování je prevence, ale význam má celý život, i dvacetiletý člověk přece může být nemocný. To zásadní se odehrává obvykle po čtyřicítce.
A když vezmeme firmy a specifické problémy určitých profesí, existuje nějaká poradenská autorita, na kterou by se třeba firmy mohly obrátit?
Primárně je to vždy závodní lékař, každá firma by měla mít smlouvu s nějakým praktikem. Ale u většiny civilizačních chorob, jako jsou kardiovaskulární a nádorová onemocnění, je prevence jednotná. Je to pohyb a správná výživa. Existují statistiky WHO, které říkají, že takřka polovina nemocí je zaviněna špatnou výživou. Více než třetina dalších nemocí má výživu jako významný rozvojový faktor. A pouze asi dvacet procent nemocí s výživou vůbec nesouvisí, to jsou především úrazy a nemoci smyslových orgánů.
Poslechněte si podcast s profesorem Štěpánem Svačinou
Co genetika a rodové dispozice?
V minulosti jsme je přeceňovali. Rodinná anamnéza je důležitá, ale spíše proto, že buduje návyky. Kdo má úplně špatné geny, může se dobrým životním stylem klidně dožít devadesáti let. A naopak. Genetika má značný význam u vzácných nemocí, které jsou často zaviněné jedním genem. Zase si pomůžu diabetologií. Na cukrovku existuje deset kandidátních genů, ale může ji dostat i ten, kdo žádný takový gen nemá. Na obezitu existuje deset, patnáct genů. Když je vůbec nebudete znát a budete si házet mincí, budete obezitu předpovídat s úspěšností plus minus padesát procent. Když budete znát ten nejznámější, FTO, zlepšíte predikci o procento. Když jich budete znát deset, dostanete se zhruba na padesát dvě a půl procenta. To je příklad, který často říkám medikům. Genetika se přeceňuje i proto, že je to dobrý byznys. Zaplatíte tu deset, tu padesát tisíc, vyšetří vám sto genů a dostanete knížečku rizik. Ale to nemá skoro žádný smysl, pohyb a výživové faktory jsou důležitější.
Když se řekne správná výživa, je to ale taky pěkná džungle…
Především pozor na tolik propagovanou individualizaci. To je velký podvod, žádná individualizovaná dieta třeba u cukrovky neexistuje. Existuje jen zdravý životní styl, tedy zdravá strava, pohyb, nekouřit…
A zdravá strava je? Jsme svědky mnoha proudů, například vegetariánství, veganství, raw, paleo…
To jsou styly, které prokazatelně škodí těhotným a dětem. V dospělosti lze na takovou stravu přejít zvláště na vegetariánství. Nicméně, ono se tak úplně neví, jestli je vegetariánství tak zdravá strava, nebo jsou vegetariáni zdravější proto, že již primárně je to skupina, která se o své zdraví zajímá a stará. Zdravá strava ze současného pohledu, to je dostatek zeleniny, ovoce, vyhýbat se průmyslově vyráběným potravinám.
Superpotraviny…
… jsou nesmysl, všimněte si, že každý rok se objeví nějaká jiná, nová. Stejně jako biopotraviny jsou z medicinského hlediska nesmysl. Existují studie, které zkoumaly biopotraviny, a nikdy se neprokázalo, že jsou zdravější. Někdy navíc není ani tak škodlivá potravina, jako její úprava. Koupit biovepřové a usmažit z toho řízky je typický příklad. Stejně jako koupit polotovar a hodit ho do mikrovlnky. Bohužel, nejsme na tom moc dobře z hlediska zdravotní gramotnosti, z výzkumů vycházíme v Evropě lehce nad průměrem. Ona zdravotní gramotnost není to, že víme něco o infarktu nebo o józe. Je to spíše soubor znalostí, které nás v případě potřeby dovedou ke správným, garantovaným informacím, kterým umíme porozumět a umíme je v praxi použít. Tam bychom měli přidat. Už proto, že právě lepší prevence by byla významným krokem k prodloužení života ve zdraví. O tomto tématu se dnes velmi diskutuje a v něm za vyspělými státy opět zaostáváme.
